Hasiči si připomenou 80 let od úmrtí svého zakladatele

Hasiči si připomenou 80 let od úmrtí svého zakladatele

Kylešovice čeká velká hasičská sláva. V rámci připomínky 80 let od úmrtí zakladatele místních hasičů, druhého českého sboru ve Slezsku, se v sobotu 23. září uskuteční průvod hasičských praporů a vzpomínkový pietní akt. Průvod vyjde v 10:30 od budovy hasičské zbrojnice na Hlavní ulici a přes Bíloveckou dojde k pomníku Rudolfa Gudricha. Zhruba v 10:50 zde dojde k položení kytic a proslovům. Poté se průvod vydá zpět ulicemi Na Pomezí a Ruskou k hasičárně na Hlavní. Akci pořádají Hasičský záchranný sbor a Sbor dobrovolných hasičů Opava-Kylešovice.

 

Rudolf Gudrich byl (10. března 1862 Hrabyně – 13. září 1937 Opava) byl český učitel, politik a zakladatel českého hasičstva ve Slezsku. Absolvoval učitelský ústav v Opavě. Jako student organizoval ve prospěch Matice opavské české besedy a hrál ochotnicky divadlo. Byl obviněn ze slovanské propagandy, ale dostudoval. Po skončení studia přijal v r. 1882 místo učitele v Kylešovicích, ale s Opavou udržoval čilé kontakty, např. v r. 1884 tam pomáhal zakládat organizaci Sokola. Učitelské povolání jej provázelo po celý život, v r. 1887 přesídlil do Raduně, kde vykonával funkci řídícího učitele, a potom od r. 1917 působil ve stejné funkci opět v Kylešovicích. 

V únoru 1887 se v kylešovském kostele oženil s Marií, dcerou kylešovského sedláka Augustina Wainara a jeho manželky Josefy, dcery tamního sedláka Františka Ondruše. Měsíc po svatbě se jim narodil syn Otokar Rudolf a později v Raduni dalších 5 dětí. V červenci 1884 založil Gudrich v Kylešovicích 1. český hasičský sbor ve Slezsku a stal se jeho náčelníkem. Hasičské sbory pak zakládal i jinde, např. v Raduni v r. 1889 a v následujícím roce se stal jednatelem Hasičské župní jednoty, sdružující již 12 nově založených českých hasičských sborů. Zemským výborem slezským byl v r. 1892 jmenován okresním hasičským inspektorem. V r. 1896 založil Gudrich českou Slezskou hasičskou jednotu zemskou a stal se jejím starostou. Redigoval časopis „Slezský věstník hasičský“, později přejmenovaný na „Opavský věstník“, vydal několik příruček pro hasiče. 

Také v politické činnosti byl Rudolf Gudrich velmi agilní. V r. 1903 byl venkovskými obcemi okresů Opava a Bílovec zvolen do okresní školní rady. V r. 1909 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu za Národní stranu a v r. 1912 se stal kandidátem mandátu do vídeňské Říšské rady. Vystupoval jako úspěšný řečník na táborech lidu, v r. 1905 v Kylešovicích a v r. 1918 na Ostré Hůrce. Po vzniku ČSR se stal 1. předsedou Národního výboru okresu Opava-venkov. 

Organizátorské schopnosti uplatnil i na poli kulturním. V říjnu 1906 založil Pěvecké sdružení slezských učitelů, stal se jeho 1. předsedou a také zpěvákem. Napsal třídílnou „Kroniku obce Kylešovic“. Ve spolkové činnosti byl nedostižným vzorem. Stal se předsedou Ústředny sirotčích spolků slezských, předsedou Sirotčího spolku pro okres opavský, členem výboru Matice opavské, Centrální záložny opavské, předsedou Zemského hospodářského úřadu. Všechny tyto instituce také sám založil. 

Přes širokou aktivitu Gudrichovi nebohatli. Vlastního bydlení se dočkali až 9. 12. 1920, kdy koupili dům č. 25 v Opavě na Černé ulici. 

Kategorie: