Statutární město Opava je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice bývalého okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.

V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance – ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie, k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.

Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.

Za nacistické okupace v letech 1938–1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.

Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského, papírenského a farmaceutického průmyslu.

Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky až po současnost).

Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří také vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.

V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. „Bílou Opavu“, jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.

 

1195    26. prosinec, první písemná zpráva o Opavě (listina olomouckého knížete Vladimíra vydaná v Opavě)

1224    Opava listinou doložena jako město, proto se oprávněně řadí k nejstarší vrstvě privilegovaných měst v českých zemích (listina krále Přemysla Otakara I. sepsaná notářem Heřmanem v Hulíně)

1247    3. květen, privilegium markraběte Přemysla, kterým se Opavě uděluje právo výročního trhu a osvobození od cla v odškodné za škody způsobené v dubnu 1241 při obléhání Mongoly

1281    Opava ustanovena sídlem knížectví; král Přemysl Otakar II. postoupil Opavsko v r. 1269 svému synovi
Mikuláši I. v odškodné za vyloučení nástupnictví na český trůn, po návratu z uherského zajetí byl. Mikuláš I. jmenován opavským knížetem

1318    zemřel Mikuláš I., kníže opavský

1318    3. červenec, Mikuláš II. obdržel Opavsko v dědičné léno, to se tak stalo podřízeným České koruně

1365    8. prosinec, zemřel Mikuláš II.

1377   k dělení Opavska mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. (Jana, Mikuláše, Václava a Přemka) došlo ve chvíli, kdy nejmladší z nich dosáhl plnoletosti; centrem knížectví byl Hradec nad Moravicí

1427–​1431    husité ovládli Opavsko, kníže Přemek podepsal „čtyři artikule pražské“, české reformace pronikla na opavské území, Opava se stala sídlem knížectví

1465    Opavsko se stalo lénem synů husitského krále Jiřího z Poděbrad, zejména pak knížete Viktorína

1466–1473    Opava sdílela důsledky papežské klatby kvůli setrvávání v podobojí vyhlášené papežem Pavlem II. dne 23. 11. 1466; byla odvolána teprve 1. 4. 1473

1474   křižácké tažení uherského krále Matyáše Korvína (v papežských službách) na Opavsko; Matyášova černá rota přitáhla k Opavě 23. srpna

1485–1526    vláda Uhrů na Opavsku; Matyáš Korvín se 12. května 1485 ujal vlády na Opavsku, když jej k uvedenému datu odňal knížeti Viktorínovi z Poděbrad

1525     proběhla luterská reformace v Opavě a město se postupně stalo střediskem reformace ve Slezsku

1603    20. říjen, císař Rudolf II. vyhlásil nad městem Opavou říšskou klatbu; následoval vojenský zásah olomouckého biskupa a kardinála Františka z Ditrichštejna

1607    23. září, po 43 dnech obléhání Opavy bylo vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk) město dobyto

1613    v rámci pokatolizovacích opatření se opavským knížetem stává Karel z Lichtenštejna, v Opavě však nebyl přijat „vlídně“, proto se jeho sídlem stal Krnov, spojil takto od r. 1377 rozdělené Opavsko s Krnovskem

1648  město prožilo po skončení třicetileté války těžké chvíle – značná část českého obyvatelstva byla nucena vystěhovat se a opustit dosud většinou evangelickou Opavu, začaly četné rekatolizační akce v rámci protireformačních snah za účinné pomoci jezuitské koleje založené v Opavě již během války, město bylo dosídlováno Němci, nastal germanizační útlak zbylého českého obyvatelstva

1742  jako důsledek vratislavského míru uzavřeného 11. 6. 1742 Slezsko rozděleno mezi Prusko (větší část) a Rakousko (menší část), kdy hranici tvořila na teritoriu knížectví řeka Opava; město Opava se stává hlavním městem rakouského Slezska a současně sídlem Královského úřadu a Slezského veřejného konventu

1782–1849    Rakouské Slezsko podřízeno správě moravskoslezského gubernia v Brně, v Opavě dále zasedal Slezský veřejný konvent, od r. 1793 Opava sídlem kraje a tudíž krajanského hejtmanství

1820     v Opavě se ve dnech 24. 10.–23. 12. konal tzv. Opavský kongres Svaté aliance

1849     Opava sídlem místodržitelství, od r. 1854 Zemské vlády slezské až do r. 1928 jako politického úřadu

1850     zřízena v Opavě obchodní a živnostenská komora a zemský soud

1862     sídlo zemského slezského sněmu až do r. 1918

1864     zřízeno finanční ředitelství až do r. 1938

1866     stává se statutárním městem v čele s magistrátem

1870     ustanovena zemská školní rada

1911     vzniklo Ředitelství pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě

1918   29. říjen–20. prosinec, sídlo tzv. provincie „Sudetenland“, po obsazení Opavy českým vojskem přešla moc do rukou úřadu vzniklé ČSR

1928   30. listopad, Slezsko zaniklo jako země, Opava ztratila četné výhody spojené s titulem zemského hlavního města

1938–1945    centrum vládního obvodu v rámci Sudetské župy

1945   22. dubna Opava osvobozena Rudou armádou za cenu nesmírných válečných škod, v rámci srovnatelných lokalit utrpěla Opava nejvíce ze všech měst ČSR

1945   květen, začala výstavba a obnova Opavy, která se opět stává statutárním městem dne 27. října 1945 a současně sídlem okresního národního výboru

1946    1. leden, k Opavě připojeny obce Kateřinky, Jaktař a Kylešovice

1958    1. ročník kulturního festivalu Bezručova Opava

1976    integrace okolních obcí s Opavou

1991    9. srpen, zřízení Slezské univerzity v Opavě

1994    vznik výcvikového střediska logistiky Armády ČR v Opavě

1996    chrám Nanebevzetí Panny Marie povýšen na konkatedrálu

1997    7. červenec, Opavu postihla největší povodeň v jejích dějinách

2000    zřízena pěší zóna na Horním náměstí, 
             26. říjen, návštěva belgického královského páru

2003    postavena sportovní hala a parkovací dům

2004    zřízena pěší zóna na Dolním náměstí

2006    rekonstruována budova radnice Hláska

2007    přeměna náměstí Osvoboditelů na park, postavena nová smuteční síň na městském hřbitově

2009    otevřen zrekonstruovaný Obecní dům na Ostrožné ulici

2011    přestavba Domu umění, vinárny a základní umělecké školy na Pekařské ulici

2012    rekonstrukce Kulturního domu Na Rybníčku

2013    otevřena cyklostezka Slezská magistrála

2014    revitalizace městských sadů

2015    návštěva lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.

2016    opavský klavírista Lukáš Vondráček vyhrál nejnáročnější světovou klavírní soutěž královny Alžběty v Belgii