Významné události

1195 

první písemná zpráva o Opavě (listina olomouckého knížete Vladimíra vydaná v Opavě)  

1224 

Opava listinně doložena jako město, a proto se oprávněně řadí k nejstarší vrstvě privilegovaných měst v českých zemích (listina krále Přemysla Otakara I. sepsaná notářem Heřmanem v Hulíně)  

1247 

privilegium markraběte Přemysla, kterým se Opavě uděluje právo výročního trhu a osvobození od cla jako odškodné za škody způsobené v dubnu 1241 při obléhání Mongoly  

1281 

Opava ustanovena sídlem knížectví; král Přemysl Otakar II. postoupil Opavsko v roce 1269 svému synovi Mikuláši I. jako odškodné za vyloučení nástupnictví na český trůn; po návratu z uherského zajetí byl Mikuláš I. jmenován opavským knížetem  

1318 

umírá Mikuláš I, kníže opavský  

1318 

Mikuláš II. obdržel Opavsko v dědičné léno, tím se knížectví stalo podřízené České koruně  

1365 

umírá Mikuláš II.  

1377 

dělení Opavska mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. (Jana, Mikuláše, Václava a Přemka), když k němu bylo přistoupeno až nabytím plnoletosti nejmladšího z nich; centrem knížectví je Hradec nad Moravicí  

1427–1431 

husité ovládli Opavsko, kníže Přemek podepisuje „čtyři artikuly pražské“; pronikání české reformace; Opava se stala opět sídlem knížectví  

1465 

Opavsko se stává lénem synů husitského krále Jiřího z Poděbrad, zejména pak knížete Viktorina  

1466–1473 

Opava sdílí důsledky papežské klatby kvůli setrvávání v podobojí vyhlášené papežem Pavlem II. dne 23. 11. 1466; klatba byla odvolána teprve 1. 4. 1473  

1474 

křižácké tažení uherského krále Matyáše Korvína (v papežských službách) na Opavsko; Matyášova černá rota přitáhla k Opavě 23. srpna  

1485–1526 

vláda Uhrů na Opavsku; Matyáš Korvín se 12. května 1485 ujal vlády na Opavsku, když jej k uvedenému datu odňal knížeti Viktorinovi z Poděbrad  

1525 

luteránská reformace v Opavě, město se postupně stává střediskem reformace ve Slezsku  

1603 

císař Rudolf II. vyhlásil nad městem Opavou říšskou klatbu; následoval vojenský zásah olomouckého biskupa a kardinála Fr. Dietrichštejna (1607)  

1607 

23. září po 43 dnech obléhání Opavy vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk) město dobyto  

1613 

v rámci rekatolizace se opavským knížetem stává Karel z Lichtenštejna, v Opavě však nebyl přijat zrovna „vlídně“, a proto se jeho sídlem stává Krnov; tím došlo ke spojení Opavska a Krnovska (rozdělených od roku 1377)  

1648 

město prožívá po skončení třicetileté války těžké chvíle – značná část českého obyvatelstva byla nucena opustit dosud většinou evangelickou Opavu, začaly četné rekatolizační akce v rámci protireformačních snah (za přispění jezuitské koleje); město bylo dosídlováno Němci, nastává germanizační útlak zbylého českého obyvatelstva  

1742 

jako důsledek Vratislavského míru uzavřeného 11. 6. 1742 bylo Slezsko rozděleno mezi Prusko (větší část) a Rakousko (menší část), kdy hranici tvořila na teritoriu knížectví řeka Opava; město Opava se stává hlavním městem rakouského Slezska a současně sídlem Královského úřadu a Slezského veřejného konventu  

1782–1849 

rakouské Slezsko je podřízeno správě moravsko-slezského gubernia v Brně; v Opavě dále zasedá Slezský veřejný konvent; od roku 1793 je Opava sídlem kraje a tudíž krajanského hejtmanství  

1820 

v Opavě se konal tzv. Opavský kongres Svaté aliance  

1849 

Opava je sídlem místodržitelství; od roku 1854 pak Zemské vlády slezské až do roku 1928 jako politického úřadu  

1850 

je zřízena obchodní a živnostenská komora a zemský soud  

1862 

sídlo zemského slezského sněmu (až do roku 1918) 

1864 

zřízeno finanční ředitelství (až do roku 1938) 

1866 

Opava se stává se statutárním městem v čele s magistrátem  

1870 

je ustanovena zemská školní rada  

1911 

vzniklo Ředitelství pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě  

1918 

Opava byla sídlem tzv. provincie „Sudetenland“; po obsazení města českým vojskem přešla moc do rukou úřadu vzniklé ČSR 

1928 

zaniklo Slezsko jako země, Opava ztratila četné výhody spojené s titulem zemského hlavního města  

1938–1945 

byla centrem vládního obvodu v rámci Sudetské župy  

1945 

Opava byla 22. dubna osvobozena Rudou armádou za cenu nesmírných válečných škod, v rámci srovnatelných lokalit utrpěla Opava nejvíce ze všech měst ČSR  

1945 

od května začala výstavba a obnova Opavy, která se opět stává statutárním městem dne 27. října 1945 a současně sídlem okresního národního výboru 

 

Kategorie: