Údržba zeleně

Městská zeleň hraje v životním prostředí města významnou úlohu. Plní řadu velmi důležitých funkcí. Kromě funkcí ekologických, mezi které patří zejména pozitivní vliv na klima, vodní režim, ochranu půdy a vytváření podmínek pro růst rostlin a život živočichů, se rovněž hovoří o funkcích sociálních (rekreační, hygienická, estetická či psychologická) a ekonomických (tvorba pracovních míst, zvýšení atraktivity bydlení atd.). I ty jsou pro kvalitu života obyvatel ve městě velmi podstatné.  

Význam zeleně ve velkém městě, kterým je i Opava, stoupá s množstvím zdrojů polétavého prachu. Jedná se především o prach z dopravy na frekventovaných komunikacích, ze staveb a stavenišť a zpevněných a neupravených ploch. 

Zeleň ve městě patří jednak do kategorie „veřejné zeleně“, tedy veřejně přístupných upravených zelených ploch, parků, travnatých porostů, zelených pásů a podobně, a jednak se jedná o zeleň na soukromých pozemcích, zejména v zahradách domů. Pro město je významná nejen zeleň v „intravilánu“ (tedy v zastavěných částech města), ale také zeleň na hranici zastavěných a nezastavěných částí a v částech nezastavěných (v „extravilánu“). Tato zeleň má význam pro provázání města s přírodními ekosystémy v jeho okolí. 

Pro větší přehlednost je na našem mapovém portálu připravena také mapa s názvem Údržba zeleně, péče o stromy, kterou najdete v sekci Živé mapy. V této mapě jsou vyznačeny zelené plochy zařazené do plánu sečení na aktuální kalendářní rok.

Co ovlivňuje množství a kvalitu zeleně ve městě?

Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, existence inženýrských sítí, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí a nedostatečná ochrana městské přírody.  

Zeleň v nezastavěných částech města, zeleň v přírodních a přírodě blízkých lokalitách trpí vysokou mírou zornění zemědělské půdy. Zemědělský charakter okolní krajiny a intenzivní zemědělská činnost by měla být vyvažována péčí o původní přírodní lokality – remízky, nivy řek a potoků, mokřady, květnaté louky a další biotopy. 

Ke ztrátě městské zeleně dochází  v důsledku jejího kácení z nejrůznějších příčin a bez náhrady. Kácení musí mít vždy zcela jasné důvody, které musí být v souladu s platnou legislativou. Často k němu dochází z důvodu stavby, při výstavbě a rekonstrukci komunikací a inženýrských sítí. V těchto případech většinou nelze provést náhradní výsadbu na původních plochách. Ke kácení rovněž dochází podél silničních a železničních těles v případě špatného zdravotního stavu nebo poškození dřevin. Důvodem může být i probírka dřevin v břehových doprovodných porostech podél vodotečí v závislosti na jejich zdravotním stavu, i v tomto případě se kácení často děje bez náhrady.

Množství městské zeleně a její stav

Podle pasportu sečení je v současné době (rok 2013) prováděna údržba travnatých ploch na výměře 1 069 946,8 m2, tj. cca 107 ha. 

Historie opavské okrasné zeleně je stará přibližně 200 let a hlavním protagonistou a nositelem myšlenky ozelenění města byl osvícený opavský starosta Josef Jan Schössler, který starostoval v letech 1797-1834. Mezi jeho první počiny patří založení parků (dnes opavských Městských sadů), a to již v roce 1798, v místech, kde se původně rozkládalo křovinaté pastvisko, na němž se páslo stádo ovcí z městského dvora. Louky sloužily rovněž jako oblíbené cvičiště c. k. armády. 

Později, v polovině 19. století, začaly postupně vznikat parky uvnitř města, dnešní Městské parky. Byly vytvořeny jako prstenec parků na původních městských hradbách, který téměř z poloviny lemuje obvod  historického jádra města. Parky byly založeny v průběhu let 1833-1855 po vzoru vídeňských městských parků a jsou tvořeny Dvořákovými sady, sady Svobody, Křížkovského sady, Smetanovými sady, sady U Muzea a Janáčkovými sady. Od roku 2007 se součástí Městských parků stalo i náměstí Osvoboditelů se zcela nově vybudovaným parkem s fontánou na původně zpevněné ploše. Městské parky jsou svou historií, kvalitou a pestrostí zeleně v kontextu celé České republiky výjimečné.

Opavské Městské parky i Městské sady jsou dodnes nejvýznamnějšími celky zeleně v zastavěném území.  Od počátku nového tisíciletí proběhlo několik významných revitalizačních zásahů, výsadeb a instalace či rekonstrukce doplňkových prvků, mobiliáře a výtvarných děl jak v Městských parcích, tak v Městských sadech. 

Opavské městské parky jsou poutavě popsány v publikaci Významné parky Opavska

Jednou z nejcennějších a nejnápadnějších součástí veřejné zeleně ve městě (v zastavěném území) jsou právě stromy soustředěné v městských parcích.

Od roku 2010 město spolupracuje s odbornou firmou Safe Trees, s. r. o., na projektu Stromy pod kontrolou.

Jakými způsoby město zajišťuje ochranu, kvalitu a dostupnost zeleně?

Ochranu přírody a krajiny, a tedy i ochranu nelesní zeleně na území města, má na starosti odbor životního prostředí magistrátu města Opavy. O zeleň ve městě pak pečují Technické služby Opava, s. r. o. 

Základními nástroji ochrany zeleně na území města jsou zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 395/1992 Sb. Ochranu dřevin a jejich kácení pak upravuje samostatně vyhláška č. 189/2013, o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Bližší informace o kácení dřevin najdete v samostatné kapitole.

Podle zákona č. 114/1992 Sb., konkrétně podle § 46 a § 47 mohou být mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlášeny rozhodnutím orgánu ochrany přírody (tj. odborem životního prostředí) za památné stromy. Památným stromům je věnována samostatná stránka. Na stránkách je dostupná také elektronická verze publikace o památných stromech Opavska a v části „Živé mapy“ je možné zobrazit jednotlivé památné stromy s popisem na přehledné mapě. Zájemci se mohou projít zajímavou naučnou stezkou „Poznáváme stromy městských parků v Opavě“.

Také ostatní stromy, přestože se na ně nevztahuje výše uvedená přísnější ochrana nebo ochrana podle zvláštních předpisů, jsou obecně chráněny před poškozováním a ničením. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a údržba, je povinností všech vlastníků pozemků, na nichž stromy rostou.

Pokud na území města musí dojít ke kácení zeleně, jsou odstraněné stromy nahrazovány novou výsadbou. V případě, že výsadba není možná na původním místě, či alespoň na stejný pozemek, je nařizována jiné pozemky v majetku města.

Revitalizace městské zeleně

Přibližně v roce 2000 zahájilo město na svém území rozsáhlou obnovu zeleně s cílem navázat na tradice z přelomu 19. a 20. století, kdy došlo k založení Městských parků na místě původních městských hradeb, a navrátit tak Opavě charakter města plného kvalitní zeleně. Za tímto účelem byla ve městě zpracována také dlouhodobá strategie výsadby a byly dohodnuty některé důležité zásady.

Více informací o obnově zeleně od roku 2000 najdete zde.

Výsadby nové městské zeleně

Dlouhodobým problémem města je z hlediska čistoty ovzduší překračování imisních limitů pro prachové částice. Toto znečištění pochází ve významné míře z dopravy (viz zde). Koncentrace prachových částic je nejvyšší v okolí vytížených dopravních tahů (zejména v okolí komunikace I/11). Situaci lze řešit výsadbou izolační zeleně, která část emisí prachu zachytí a současně s tím vylepší i celkový vzhled obce.

V roce 2012 byl proto vypracován projekt Výsadba ochranné zeleně v Opavě, který se zaměřuje především na dvě lokality, a sice Palhanec a Kylešovice - jižní obchvat. V obou případech zeleň izoluje obytnou zónu nejen od dopravních tahů, ale také také od podnikových areálů (cukrovaru a tiskárny).

Projekt byl schválen v roce 2013 (s celkovou podporou z Operačního programu životního prostředí ve výši 947 tisíc korun) a samotná realizace je plánována na podzim 2014. Sázet se budou vzrostlé sazenice stromů i keřů. Někde bude výsadba rozšiřovat a doplňovat již existující zeleň. Pokud jde o druhy, budou sázeny smrky omorika, jasan ztepilý, javor mléč, borovice lesní, tuje, keře tavolníku nízkého, mochna křovitá, tavolník van Houteův, šeřík obecný, kalina obecné, zlatice, svída a některé další druhy.

Podpora výsadeb zeleně z grantového systému

Od roku 2013 jsou vyhlašovány granty v oblasti environmentální výchovy a životního prostředí. Fyzické i právnické osoby tak mohou žádat o podporu praktických opatření ve prospěch ochrany a tvorby životního prostředí. Jedná se o podporu projektů na výsadby a údržbu veřejné zeleně (s preferencí původních druhů), zachování biodiverzity, řešení odpadového hospodářství, ochrany ovzduší a ochrany vod, rozvoje environmentálně šetrného životního stylu atd. 

Více informací najdete v sekci granty.

Zelené hradby (revitalizace a výsadba nové zeleně mimo zastavěnou část města)

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007–2020 stanovil 4 hlavní priority v oblasti životního prostředí. Jednou z nich je priorita Z.4 „Zlepšování stavu přírody a krajiny“, která obsahuje dvě opatření, a sice Z.4.1. „Vytváření podmínek pro rozvoj veřejné zeleně“ a Z.4.2. „Revitalizace krajiny“. Za účelem uskutečnění těchto opatření vzešla z pracovní skupiny pro přípravu strategického plánu myšlenka (vize) Zelených hradeb.  

Zelené hradby jsou pracovní označení systému přírodních a drobných stavebních prvků, které mají přispět k revitalizaci nezastavěného území města Opavy a k lepší rovnováze jeho hospodářských, rozvojových, rekreačních a ekologických funkcí. Pojem Zelené hradby zahrnuje všechny aktivity spojené s financováním, projekcí, výstavbou, údržbou a využíváním těchto prvků. 

Následně zpracovaný návrh projektu se skládá ze 3 částí:

  • liniové výsadby (aleje, stromořadí) ,

  • přírodní lokality (inventarizace přírodních lokalit, návrhy možností jejich záchrany, podpora dalšího rozvoje druhové rozmanitosti v krajině),

  • propagace a zapojení občanů (podpora výsadeb, spolupráce na vytipování turistických cílů).

V první části zaměřené na liniové výsadby bylo vytipováno 19 lokalit, kde by měly být provedeny revitalizační zásahy v liniových výsadbách, ozdravení či přímo nové výsadby dřevin. Jedná se o aleje, ozelenění valů, výsadby podél cest, cyklostezek a zemědělských komunikací, výsadby v blízkosti hlavních dopravních tahů a vodotečí, drobné plochy v zástavbě a remízky v nezastavěných částech a výsadby izolační zeleně mezi zemědělskou půdou a zemědělskými areály a ostatními plochami. Celková délka navrhovaných revitalizovaných nebo nově vzniklých liniových výsadeb je 13 740 metrů a vysazeno by zde podle návrhu mělo být přes 1 500 stromů. 

Část projektového návrhu zaměřenou na přírodní lokality zpracovalo občanské sdružení NATURA OPAVA. Návrh počítá se záchranou a obnovou celkem 25 lokalit, které jsou pro udržení a zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělské krajině mimo zástavbu mimořádně důležité. V první části návrhu jsou navržena opatření na sedmi lokalitách. Jedná se o vytvoření funkční nivy řeky se všemi doprovodnými jevy, ozelenění silničních náspů teplomilnou svahovou vegetací, zatravnění zemědělské půdy a vytvoření květnaté louky, vytvoření lesostepi a revitalizace nivy na soutoku Moravice a Hvozdnice. Všechny uvažované lokality a opatření souvisí s územním systémem ekologické stability na území města a v jeho správním obvodu a jeho dotvářením (biocentra a biokoridory). 

Indikátory zeleně

Indikátor Hodnota Rok
Plocha veřejně přístupné zeleně 107 ha 2013
Plocha administrativního území 9 061 ha 2013
Podíl plochy veřejně přístupné zeleně na ploše administrativního území 1,2 % 2013
Plocha veřejné zeleně na obyvatele 19 m2/obyv. 2013

Postupy kácení zeleně

Povolování kácení dřevin rostoucích mimo les řeší zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. 

Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení

Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje:

a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,

c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin3),

d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Pozn.: Zapojený porost dřevin (tj. soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořící stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin (ve výšce 130 cm nad zemí) nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina); stromořadí (souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady některý strom, je i tento úsek považován za stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin).

Návod na to, jak postupovat při žádosti o povolení kácení, najdete zde.

Propagace zeleně

K propagaci zeleně slouží městská kampaň Den stromů, v rámci které se koná množství doprovodných akcí. Mezi občany se velmi rychle staly populární podzimní veřejné výsadby. V rámci nich město poskytuje mladé stromky k výsadbě stromořadí například podél nově vybudované cyklostezky. Místní občané se pak svépomocí v určený den postarají o výsadbu stromů a tím i zkrášlení svého okolí.

Prstencem městských parků vede oblíbená naučná dendrologická stezka, ke které město vydalo informační letáčky. Spolu s trendem „znovuobjevení“ školních zahrad jako skvělého prostředí a zdroje materiálu pro výuku vznikají na těchto zahradách také „miniarboreta“. Velká dendrologická expozice je nejen školám, ale i veřejnosti, přístupná v zahradě Masarykovy střední školy zemědělské. Je k ní rovněž zhotovena informační brožura (mimo dendrologie zde jsou zpracovány také moduly ovocnářství, zelinářství, geologie, skalka a vřesoviště, keře a trvalky).

Další články v kategorii Údržba zeleně