Čeleda Miloš

Miloš Čeleda 

* 24. 11. 1884 Opava - + 12. 6. 1952 Opava 

Hudební skladatel, kritik a spisovatel, organizátor hudebního a divadelního života v Opavě. 

Narodil se v rodině Jana Čeledy, opavského obchodníka s čajem, a studijní úsilí věnoval profesi svého otce. Po absolvování opavského matičního gymnázia v r. 1903 začal studovat na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale po dvou letech přestoupil na Vysokou obchodní školu v Lipsku a pro zdokonalení se v profesi praktikoval až do r. 1910 v Hamburku a Londýně. Potom se vrátil do otcova obchodního podniku na Panské ul. (dnes Masarykově tř.) č. 25 a plně se zapojil do kulturního, zejména hudebního života. Zdědil rodinné vlohy k hudbě. Jeho bratr Jaroslav (1890 - 1974) byl znamenitým houslistou a hudebním historikem, který se věnoval dějinám českého i zahraničního houslového umění, zejména pak životu a dílu skladatele Josefa Myslivečka. Miloš Čeleda své mimořádné hudební nadání rozvíjel jako žák u A. Anděla, žáka Antonína Dvořáka. Již za gymnazijních studií se datovaly jeho skladatelské pokusy, např. v r. 1900 Mše C-dur a v r. 1903 melodrama Kantor Halfar, jakožto výslednice uměleckého prožití Bezručových básní. Po příchodu do Opavy již v r. 1911 při Českém čtenářském spolku založil a vedl orchestr, organizoval komorní a symfonické orchestry. Jako dlouholetý intendant Českého divadla se zasloužil o pohostinská vystoupení uměleckých souborů ostravského NDMS a olomouckého Českého divadla v Opavě.

Hudební poslání spatřoval hlavně ve skladatelské práci. Složil dvě opery, jednoaktovou Když první se vrátí (1911) a tříaktovou Za štěstím (1924). Obě opery byly výsledkem jeho spolupráce se slezským básníkem Antonínem Rábem alias Jáchymem Blechtou, který k uvedeným dílům napsal libreto. Také později složil kantátu Óda na lidskou duši (1950) a na Meterlinckovo drama scénický melodram Monna Vanna (1951). K těmto dílům také vytvořil texty Jáchym Blechta. Umělecké hodnoty však dosahují i melodramy na verše Nerudy, Erbena a již zmíněného Bezruče. Zabýval se sborovými adaptacemi slezských lidových písní. Skládal však i kantáty (Svatý Václave), symfonické básně (Rozhovor se sfingou), suity pro smyčcové kvarteto (Vzpomínky), komorní skladby (Krásy dne).

Věnoval se však i hudebně recenzentské a publikační činnosti. V r. 1923 založil divadelní časopis Opavské meziaktí, psal i do Opavského týdeníku a Slezského slova.

Za okupace musel odejít z Opavy do Kolína a využil tohoto pobytu k soukromému studiu hudební kompozice u skladatele S. Hipmana v Praze.

 

 

 

PhDr. Josef Gebauer

Kategorie: