Liszt Ferenc

Ferenc Liszt 

* 22. 10. 1811 Raidink u Šoproně - + 31. 7. 1886 Bayreuth 

Maďarský klavírní virtuóz, skladatel, dirigent, pedagog a pisovatel, přítel hraběte Felixe Lichnovského. 

Hudební nadání získal po otci Adamu Lisztovi, úředníku knížete Esterházyho, který sám měl hudební vzdělání a svého syna Ference vyučoval od útlého dětství hře na piáno. Již v 9 letech v Šoproni uspořádal veřejný koncert, získal si obdiv publika a podporu hrabat Apponyi, Amadea a Szapáryho, na základě které se mohl hudebně vzdělávat ve Vídni u pianisty Czerného a skladatele Salieriho. Potom koncertoval ve Vídni, Mnichově i Paříži s velkým ohlasem, takž otec mu chtěl umožnit ještě studium na pařížské konzervatoři, ale nebyl jako cizinec přijat. Byl chatrného zdraví, takže otec mu zajistil boulogoské lázně po namáhavém turné Anglií. Záhy mu však zemřel otec a Ferenc s matkou až do r. 1833 bydlil v Paříži, kde obživu si zajišťoval jako učitel hry na piáno a skladatel.

V l. 1833 - 35 žil v Ženevě s hraběnkou d' Agoultovou, která mu porodila dvě dcery. Univerzita v Královci jej jmenovala čestným doktorem. V l. 1848 - 1861 působil ve Výmaru, potom v Římě, kde byl v r. 1865 vysvěcen na kněze a dával si říkat abbé Liszt. R. 1870 byl jmenován prezidentem uherské královské hudební akademie a žil od té doby střídavě v Římě, Budapešti a ve Výmaru.

Jeho dílo obnáší přes 650 skladeb, složil symfonie (Faustovská a Dantovská), symfonické básně (Tasso, Preludia, Prométheus, Hungaria, Hamlet, Mazeppa, Ideály), 12 transcendentálních etud, valčíky (Mefistofský), oratoria (Kristus na hoře Olivetské, Legenda o sv. Alžbětě), mše (Maďarská korunovační, Ostřihomská), žalmy, písně etc. Publikoval i literární díl (životopis F. Chopina, studie o cikánské hudbě).

F. Liszt byl přítelem hraběte Felixe Lichnovského, na jehož zámcích v Hradci nad Moravicí a Křižanovicích u Chuchelné (dnes v Polsku) pobýbal mnohokrát na návštěvě. Kníže provázel klavírního virtuóza na jeho uměleckcý cestách jako stálý společník. Liszt mu za to daroval klavír postavený firmou B. Streicher v r. 1839, který dal kníže Lichonovský dopravit na Hradec. Po koncertním turné Německem a Dánskem v r. 1841 Liszt na ostrůvku Nonnenwerth zhudebnil lyrické verše Lichnovského balady. V květnu 1846 pobýval Liszt na Hradci a při té příležitosti uspořádal v Opavě 27. května a 1. června koncerty, přičemž druhý koncert byl dobročinný ve prospěch opavského útulku pro děti. Do zámecké pamětní knihy na Hradci vepsal mistr: Nicht ganz als Fremder – Ne zcela jako cizinec. Po zavraždění Felixe Lichnovského (1848) navštívil Liszt Křižanovice a Hradec s vyvolenou ženou, ruskou kněžnou Karolínou Sayn Wittgensteinovou, která se však nestala jeho manželkou kvůli papežovu zápornému verdiktu. Z tohoto tvůrčího pobytu se zrodila symfonická báseň Hungaria. 

 

Pamětní deska na hradeckém zámku z dílny sochaře V. Havla tuto návštěvu připomíná. Po této návštěvě Slezska Liszt opustil dráhu klavírního virtuóza a ve Výmaru se věnoval výhradně skladatelské a dirigentské činnosti.

 

 

 

PhDr. Josef Gebauer

Kategorie: