Żywiec (Polsko)

Rozloha města: 50,54 km²

Počet obyvatel: 31 700

Poloha města: Żywiec se rozkládá ve středu Żywiecké kotliny, na úpatí hory Grojec. Ze západní strany kotlinu uzavírá pásmo Slezských Beskyd, ze severu její hranici vyznačují Malé Beskydy, z východu Jałowiecké pásmo a z jihu nejvyšší vrcholky Żywieckých Beskyd: Babia Góra, Pilsko, Lipowska, Rycerzowa a Wielka Racza. Město leží u soutoku horských řek Soły a Koszarawy nad Żywieckým jezerem. Żywiec je nazýván hlavním městem Beskyd, je důležitým rekreačně turistickým střediskem a také centrem jednoho z nejkrásnějších a z etnografického hlediska nejzajímavějších regionů v Polsku – Żywiecké země.

Základní informace o městě:

Żywiec je město s více než sedmisetletou historií, zajímavé z historického, etnografického i architektonického hlediska. Má řadu hodnotných památek a k nejcennějším patří:

Náměstí, které svým tvarem připomíná čtyřúhelník se středověkým založením. Na východní straně náměstí se nachází Radnice, ve které mají sídlo samosprávné orgány města Żywce, s okázalým zasedacím sálem. Na čelní stěně budovy se nacházejí dva erby –  Polska a Żywce.

Zvonice je vystavěná z kamene v letech 1723–1724 zásluhou Franciszka Wielopolského na místě dřívější dřevěné zvonice z roku 1582, která shořela při požáru města v roce 1721. Zvonice má čtvercový tvar, je čtyřpodlažní, pokrytá střechou ve tvaru stanu. Na zvonici se nacházejí čtyři pamětní desky věnované nejdůležitějším událostem z dějin města.

Starý zámek, nejstarší světský objekt ve městě, pochází pravděpodobně z 1. poloviny 15. století. V 16. století se díky snaze Komorowských (jejichž erb je ve stylu „Korczak“) přeměnil na nádhernou renesanční rezidenci, rozšířenou v 18. století Wielopolskými. Habsburkové v letech 1850–1870 uskutečnili další přestavbu zámku. Starý zámek je postaven z lámaného kamene a jeho současná fasáda byla navržena Karolem Pietschkou. Od severovýchodu je se zámkem spojena čtyřhranná věž zakončená neogotickým cimbuřím. Nádvoří, které prodělalo poměrně malé změny, obklopují ze čtyř stran třípodlažní klenbové galérie. Po rekonstrukci zámku v 70. letech 20. století byla část prostor určena na stylovou kavárničku „Rycerska“.  Od roku 2005 má ve Starém zámku své sídlo Městské muzeum.

Nový zámek čili Habsburský palác byl vybudován z popudu Albrechta Fridricha Habsburka na přelomu 19. a 20. století. Výstavba paláce probíhala po etapách. Na úplném konci byla dobudována část, ve které je v přízemí kuželna a na patře plesový sál, který svou akustikou tvoří nádherný interiér pro komorní koncerty. Za svůj nynější vzhled zámek vděčí architektům Karla Stefana Habsburka: Tadeuszi Stryjeńskému, Franciszku Mączyńskému a Leopoldu Simonyemu. V roce 1992 Żywiec přivítal představitele rodu Habsburků – knížete Karla Stefana s dcerou Kristinou, žijící ve Švédsku, a jeho nevlastního bratra Kazimierze Badeniho. Rozhodnutím samosprávných orgánů města a okresu dcera Karla Olbrachta Marie Kristina Habsburková obdržela v paláci byt, do něhož se nastěhovala natrvalo na jaře 2003.

Zámecký park s Čínským domkem je památkový, 26hektarový prvek ekosystému města, jehož začátky sahají do 17. století. Roste zde více než 7 tisíc stromů, nejstarší z nich s průměrem kmenu přes 100 cm rostou v blízkosti zámku. Některé z parkových stromů jsou pozůstatkem z dob Wielopolských a jejich stáří je až 300 let. Nejstarším památníkem přírody je 360 let starý dub letní. Ze druhé poloviny 18. století pochází altán vybudovaný v podobě čínského domku s erbem Wielopolských (starý kůň) umístěným nad střechou. Na přelomu 19. a 20. století  byl park s geometrickým uspořádáním překomponován v duchu anglických krajinných řešení, v té době se zmíněný čínský domek ocitnul na ostrově.  Atraktivitu parku podtrhují mnohé umělecké kompozice: kamenné můstky, lipová alej, rozárium a ozdobná kašna na vnějším nádvoří paláce a Park miniatur s maketami staveb spojených s rodem Habsburků umístěný poblíž paláce.

Żywiec je proslulý lidovými tradicemi, pěveckými skupinami, lidovými kapelami a mládeží tančící a zpívající ve folklorních souborech. Stále živý folklor beskydských horalů fascinuje zajímavou obřadností, barevností a uměleckým rukodělnictvím. Z mnoha pravidelných akcí organizovaných v Żywci získaly největší věhlas a popularitu právě ty, které jsou spojeny s horalským folklorem. Żywiecké hody jsou každoroční akcí pořádanou v lednu. Jsou přehledem kolednických skupin nejen ze Żywiecké země, během něhož je možno vidět mj. tradiční způsoby předávání novoročních přání koledníky s hvězdou, Kuroněm, jesličkami, a také obřady spojené s vánočními svátky. Týden beskydské kultury je pořádán již více než 40 let. Na přelomu července a srpna żywiecký amfiteátr rozložený na svahu hory Grojec zní hudbou a plní se tancem. V rámci TBK se konají: Festival folkloru polských horalů a Mezinárodní folkloristická setkání, během nichž se prezentují soubory ze všech konců zeměkoule a předvádějí svoje písně, tance, hudbu, tradice a obyčeje. Tato nejoblíbenější folklorní akce v regionu se pořádá v Amfiteátru pod Grojcem – největším koncertním objektu v żywieckém regionu –, a na żywieckém náměstí. Světový festival ochutnávání kyselice je mimořádná kulturní událost, která propaguje regionální tradice. Každoročně se o srpnovém víkendu koná v Żywci velké vaření této lokální pochoutky. Na ochutnávku několika tisíc litrů kyselice se dostavují davy obyvatel a návštěvníků. Velké vaření je doprovázeno kulinárními soutěžemi, hrami pro děti, módními přehlídkami, koncerty hvězd polské estrády apod. OscypekFest je další akcí pořádanou za účelem propagace horalské potravy, během níž při zábavě a hudbě se vyrábí velký, a možná i největší horalský sýr na světě. Tento obrovský oštěpek se po akci předává do dražby Velkého orchestru sváteční pomoci Jurka Owsiaka. Żywiecké smýkadlování jsou pozounová setkání pro posluchače a hudebníky nejen z našeho kontinentu, která se konají od roku 2006 na nádvoří a v sálech Starého zámku v Żywci. Tato akce byla vytvořena z přirozené potřeby společného muzicírování a výměny zkušeností, a pro milovníky hudby zajímající se o rozsah uměleckých možností tohoto nástroje.

Výborná lokalizace, hospodářský potenciál a dobré podmínky pro další rozvoj turistického průmyslu dělají z Żywce velmi atraktivní lokalitu.  Snahou obyvatel a samosprávních orgánů je vytvoření významného turisticko-kulturního centra, ve kterém se budou zastavovat polští i zahraniční turisté. Kdo alespoň jednou navštíví tyto kouzelné končiny, kde se hory spojují s „mořem“, určitě bude chtít se sem vrátit.

Kontakty:

Městský úřad v Żywci
Rynek  2
34-300 Żywiec
Tel:  + 48 (0) 33 475 42 00,  33 475 42 01, 33 475 42 - 3 
Fax: + 48 (0) 33 475 42 02
e-mail: 
sekretariat@zywiec.pl  
www.zywiec.pl   

Centrum kulturně turistických informací v Żywci
ul. Zamkowa 2
34-300 Żywiec
tel./fax. + 48 (0)  33 861 43 10
e-mail: 
it@mosir-zywiec.pl  
www.mosir-zywiec.pl