Steffan Adolf

  

+

Hrob Kaspara Fiedora, zakladatele světoznámé firmy na výrobu oplatek.

Oblíbenou čokoládovou oplatku s názvem fidorka vyráběla nejznámější opavská továrna na cukrovinky, která byla založena v Opavě v roce 1840 Kasparem Fiedorem.

Kaspar Fiedor se narodil v Moravské Ostravě 5. ledna 1811 v rodině řezníka Karla Fiedora. Vyučil se soukeníkem a v roce 1838 se přiženil Opavy. Jeho manželka Amalie Salingerová (1816–1896) pocházela z rodiny opavského krejčovského mistra. Oba manželé se ale začali věnovat pekařskému řemeslu.

Výrobu cukrových oplatků zahájila zřejmě v roce 1840 právě Amalie Fiedorová. Rodina bydlela na Hradecké č. 4 a v nedalekém parku Amálie nabízela oplatky pečené v železných kleštích nad otevřeným ohněm. Pozdější reklama továrny Fiedor uváděla zahájení výroby oplatků již v roce 1830, což pravděpodobně odkazovalo na pekařskou tradici v Amaliině rodině.

Kaspar Fiedor zemřel 16. února 1879 na následky mozkové mrtvice ve věku 68 let. Byl nalezen mrtev na Jaktařské (dnes Krnovská) ulici. Firmu převzala vdova Amalie společně s dcerou Marií (1846–1925). Ta začala vyrábět oplatky v domě na Masařské ulici č. 25, který patřil jejímu manželovi Adolfu Steffanovi. Ve druhé polovině 60. let již byla výroba oplatků v Opavě celkem rozšířená, jak dokládá poměrně vysoký počet výrobců (sedm). Také cukráři nabízeli tento sortiment.

Nejmladší Kasparův syn Theodor Fiedor (*1848) začal po smrti otce provozovat výrobu cukrovinek a oplatků již továrním způsobem. Sídlo firmy bylo v Opavě na Masařské č. 11, který Fiedor zakoupil v roce 1880. Zemřel předčasně v roce 1887 na selhání ledvin a podnik dále provozovala jeho vdova Marie. Rodinnou tradici v další generaci převzali a rozvíjeli dva Teodorovi synové Oskar (*1880) a Theodor (*1882). Marie Fiedorová zakoupila v roce 1901 dům a pozemek na Olomoucké ulici č. 8 a nechala zde postavit továrnu, která se stala základem později rozsáhlého areálu.

Po smrti Marie Fiedorové v roce 1917 se stal majitelem syn Oskar. Jeho manželkou byla Christina rozená Jelinková, jejíž otec provozoval na Hrnčířské ulici v Opavě výrobnu cukrovinek a palírnu. Dne 25. listopadu 1925 byla založena společnost s ručením omezeným s názvem Theodor Fiedor. Christina se stala majitelkou firmy, Oskar ředitelem a Theodor provozním ředitelem. V roce 1924 byl na Olomoucké a Provaznické postaven moderní potravinářský komplex.

Meziválečné období bylo nejúspěšnějším v historii firmy, která prošla modernizací, a rovněž výrobní sortiment se značně rozšířil. Stoupal i počet zaměstnanců. Zatímco v prvním mírovém roce zde pracovalo 59 osob (především žen), v polovině 30. let to bylo bezmála 500 zaměstnanců. V roce 1934 firma začala vyrábět čokoládu a čokoládové bonbony.

Protože v závěru války podnik neutrpěl velké škody, mohla být výroba obnovena hned v létě 1945 a podnik fungoval pod národní správou. Příslušníci rodiny Fiedorovy se všichni hlásili k německé národnosti, proto byli v létě 1946 vysídleni do americké okupační zóny.

V říjnu 1947 se stal národním správcem pražský podnik Československé čokoládovny a v roce 1948 byla firma začleněna do národního podniku Slezský průmysl jemného pečiva v Opavě, který v sobě sdružil sedm místních firem. V roce 1958 byl tento podnik sloučen s n. Průmysl trvanlivého pečiva v Praze. Opavské podniky dostaly obchodní značku Opavia, kterou již dříve používala čokoládovna Kessler a Weber.

V říjnu 1963 objekt na Provaznické vyhořel. Škody byly tak rozsáhlé, že se uvažovalo o zrušení výroby. Opravy byly provedeny v letech 1963–1966 s přesahem do Lepařovy ulice. K další podstatné modernizaci strojního vybavení došlo v letech 1975–1980. V letech 1996 a 1997 byl postaven nový závod ve Vávrovicích, kam byla výroba přesunuta v prosinci 1997. Společnost Opavia-LU je v současné době součástí nadnárodnímu koncernu Mondelēz International.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 4, třída I, hrob 26)  Zobrazit hrob na mapě

Hrobové místo zakoupil Adolf Steffan v roce 1895. Jako první sem byla pohřbena Amalie, vdova po Kasparu Fiedorovi, která zemřela ve věku 80 let v listopadu 1896. V červenci 1903 zemřel v 70 letech Adolf Steffan. Když byla v listopadu 1906 do hrobu pochována další příbuzná rodiny Steffan, využili této příležitosti k přenesení ostatků Kaspar Fiedora (+1879). V roce 1925 byla jako poslední do hrobu uložena Marie Steffanová, rozená Fiedorová, která zemřela ve věku 79 let.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.