Nouzový stav skončil. Jak během něj fungovalo město?

Upraveno: 27.05.2020
Ilustrační obrázek

Koronavirová pandemie. Něco, co jsme před několika měsíci znali jen z akčních filmů, potkalo nás všechny. Jak se s touto bezprecedentní nákazou popasovala Opava? Co dělalo město pro své občany? A jak se zapojili dobrovolníci? Přinášíme stručný přehled, který samozřejmě nemůže postihnout vše, co se od března v Opavě odehrálo.

„Máme za sebou něco, co zaskočilo celý svět. Neexistoval žádný zaručený manuál, jak podobnou krizi zvládnout. Museli jsme se naučit improvizovat v době, kdy dopředu nikdo nevěděl, jakým směrem se pandemie vydá, jak moc nás zasáhne, které kroky jsou správné a které už třeba za hranou. Přesto si myslím, že Opava tuto největší krizi posledních mnoha let zvládla velmi dobře a dokonce i mnohem líp, než mnohá jiná města,“ řekl primátor Tomáš Navrátil a pokračoval: „Jsem hrdý na Opavany, kteří dokázali, že umí táhnout za jeden provaz, vzájemně si pomáhat a nemyslet jen na sebe. Všem takovým moc děkuji.“

Krizový štáb

Na radnici po celou dobu nouzového stavu pracovala zhruba patnáctičlenná stálá pracovní skupina Krizového štábu Opava, která měla na starosti kromě našeho města i dalších 40 měst a obcí na Opavsku se stovkou tisíc obyvatel. Fungovala nepřetržitě 7 dnů v týdnu po celou dobu nouzového stavu. „Měli jsme několik základních a pak celou řadu vedlejších úkolů. Prvním bylo zajistit dostatek ochranných prostředků pro všechny potřebné. Dále postarat se zejména o seniory a nemocné, kteří museli zůstat doma a neměl jim kdo nakoupit, zajistit nákup, vyzvednout léky, dovézt oběd či roušky. A do třetice jsme se museli postarat o to, aby občané měli dostatek přesných informací, a to v době, kdy se vše neustále měnilo i v průběhu dne a kdy kolovala řada fám,“ uvedla vedoucí stálé pracovní skupiny Martina Věntusová. Nedílnou součástí práce bylo i neustálé sledování vydávání všech různých předpisů, zákonů, vyhlášek a nařízení a jejich aplikace do chodu města.

Krizový štáb zřídil tři důležité komunikační linky. Jednu krizovou, další na objednávky roušek a ochranných pomůcek a třetí na objednávky obědů a nákupů potravin či důležité drogerie. „Velmi brzy se ukázalo, že to byl správný krok, protože jsme měli velké množství telefonátů a e-mailů denně. Volali zejména starší či nemocní lidé, ale i třeba maminky malých dětí či lidé v karanténě. Podařilo se nám rozjet výbornou spolupráci se Zařízením školního stravování, které zajišťovalo obědy a balíčky potravin, a s Českým červeným křížem, který obědy a balíčky rozvážel,“ vysvětlil vedoucí komunikace krizového štábu Roman Konečný.

Opava byla jedním z mála měst u nás, které zavedlo tzv. rouškolinku. „Ze začátku nebyly roušky vůbec nikde. S kolegy jsme se snažili sehnat roušky všude, kde se dalo. Velmi brzy se ale podařilo navázat kontakt se sítí švadlenek, které roušky pro město šily. Odvedly neuvěřitelnou práci. Poděkování patří i řadě firem, které nám poskytly velké množství roušek zdarma nebo za slušnou cenu. Díky nim se poměrně rychle podařilo zajistit roušky pro všechny potřebné,“ řekla koordinátorka roušek Klára Štěpánková. Další tisíce roušek město nakupovalo všude, kde se dalo. A později část roušek dodal i stát prostřednictvím Moravskoslezského kraje.

Celkem se podařilo zajistit 202 tisíc textilních roušek a chirurgických ústenek. „Z toho jsme občanům rozdali 26 305 roušek, obcím mimo Opavy předali dalších 95 358, 3 806 darovali Slezské nemocnici a Psychiatrické nemocnici v Opavě, 1 500 záchranné službě a 19 tisíc organizacím města, jako jsou například technické služby, dopravní podnik, dobrovolní hasiči,“ vysvětlila Klára Štěpánová s tím, že prakticky každý, kdo zavolal, obdržel během dne domů do schránky 2 roušky. Stejně tak štáb vytipoval domácnosti s lidmi nad 65 let. Těm všem zaměstnanci města a Českého červeného kříže roušky doručili. Další roušky dostaly hlídky městské policie, které je rozdávaly lidem na ulici. Ústenkami se zásobili i pekaři, prodavačky v obchodech a další důležité služby.

Zbytek se nechal jako železná rezerva pro případnou další vlnu. Město však i nadále bude od šiček roušky sbírat, stačí napsat na rousky@opava-city.cz.

Musely se zajistit i další ochranné pomůcky, obleky, brýle, rukavice, štíty. Vše putovalo zdravotníkům, policistům, hasičům, ale i třeba pracovníkům technických služeb, čistíren odpadních vod a dalším.

Krizový štáb se staral i o obsah webových stránek a sociálních sítí města či třeba o tisk informačních letáků. „Doba se strašně rychle měnila, proto jsme se rozhodli nevydávat klasický měsíčník Hláska, ale letáky, které zaměstnanci města, městské policie a dobrovolníci roznášeli do schránek. K lidem, kteří třeba nemají přístup k elektronickým médiím, jsme tak poměrně rychle dostali aktuální informace. Ve spolupráci s televizemi Polar, Primou a Českou televizí jsme zveřejňovali i kontakty na informační linky, kde jsme byli k dispozici prakticky non stop,“ uvedl Roman Konečný.

Nezbytné bylo i zajištění dezinfekce, a to jak prostorové, tak i na ruce. „Začali jsme ji shánět už na začátku roku, když se objevovaly první zprávy, že se koronavirus rozšíří do Evropy. Jenže bohužel nikde nebyla. Postupně se nám ji zajistit podařilo, a to buď jako dar od firem, nebo později od státu,“ vysvětlil Jakub Kramoliš z krizového štábu. Dezinfekce se rozvážela do městských zařízení, domovů pro seniory, školám, obcím.

Krizový štáb zajišťoval i dezinfekci veřejných prostor. Ta stále probíhá, postupně a podle potřeby se dezinfikují všechny důležité veřejné budovy a školy ve městě. Městský dopravní podnik pak zase pravidelně dezinfikuje všechna vozidla, proběhla i dezinfekce zastávek MHD.

Krizový štáb musel zajistit i místo pro případné nakažené lidi bez domova. Našla se městská budova, kde štáb s hasiči navezl vojenské postele a další nezbytné zázemí. S Armádou spásy v ČR se pak domluvila služba, která by se o pacienty starala. Dále se vytipovala dvě místa, kde by se případně dalo umístit větší množství lidí v karanténě a izolaci. Naštěstí to nebylo potřeba.

Štáb úzce spolupracoval s řadou institucí a organizací. Ať už to byli hasiči, policie, městská policie, Krajská hygienická stanice MSK, Zdravotnická záchranná služba MSK, Slezská nemocnice v Opavě, Psychiatrická nemocnice v Opavě, sbory dobrovolných hasičů, obce, krajský krizový štáb atd.

Městská hromadná doprava

Pandemie a s ní související nouzový stav měl vliv i na opavskou MHD. Počet cestujících klesl na pětinu, město proto rozhodlo část MHD omezit. Nemělo smysl vypravovat například školní spoje. „Autobusy a trolejbusy jezdily podle prázdninového jízdního řádu, a to až do 18. května. Poté se vše vrátilo do běžného režimu s tím, že nebyly obsluhovány trolejbusové linky 202, 204, 205 a 210 využívané především žáky a studenty. Od 1. července budou platit běžné letní jízdní řády,“ řekl ředitel Městského dopravního podniku Opava Pavel Gebauer. Opava byla jedním z mála měst, které po několik týdnů přestalo z bezpečnostních důvodů vybírat jízdné. Kvůli propadu tržeb dopravní podnik letos přijde nejméně o 10 milionů korun, díky prakticky nulovému dopravnímu provozu zase na druhou stranu nedošlo v době nouzového stavu k žádné dopravní nehodě s trolejbusem či autobusem. Stejně tak byla Opava jedním z mála měst, která po dobu nouzového stavu nevybírala ve městě parkovné.

Chod města

Nouzový stav měl dopad i na běžný provoz magistrátu. Udělalo se vše proto, aby většina agend mohla fungovat. Zavedl se směnný provoz, část zaměstnanců pak pracovala z domova. Na nezbytně nutnou dobu bylo nutné nejdříve zakázat a následně omezit vstup do budov magistrátu. V květnu se bezpečnostní pravidla začala uvolňovat, od konce května je pak magistrát opět volně přístupný, avšak s respektováním hygienických pravidel. Po celou dobu se upřednostňovalo vyřizování úředních věcí e-mailem, poštou, telefonicky či prostřednictvím Portálu občana či datových schránek.

I když společnost žila ve velkém útlumu, bylo nezbytné zajistit úklid města a svoz odpadů. Úklid a výsyp odpadkových košů technické služby zajišťovaly dle platného harmonogramu prací pouze v mírně omezeném rozsahu způsobeném zrušením blokového čištění. Svoz komunálního, separovaného a BIO odpadu v Opavě a městských částech byl realizován v běžném režimu bez omezení. Pouze na dva týdny byly uzavřeny sběrné dvory a od 13. března i městské lázně a další sportoviště.

Český červený kříž a další dobrovolníci

Velký kus práce odvedli dobrovolníci z Českého červeného kříže. Ten opavský, což je dost výjimečné, je součástí krizového štábu a ukázalo se, že to bylo ku prospěchu věci. „Moc rádi jsme byli užiteční. Denně jsme rozváželi desítky nákupů, léků, roušek, s tím nám pomáhali naši úžasní dobrovolníci bez nároku na odměnu. Tou jim bylo poděkování od seniorů a dalších lidí, kterým jsme v této nelehké situaci pomohli. Velmi pozitivně vnímám obrovskou energii kolegů, mezi které počítám nejen naše dobrovolníky, skauty, studenty či dobrovolníky z Elimu, ale také ostatní složky záchranného systému a členy Krizového štábu Opava,“ řekl předseda oblastního spolku Českého červeného kříže Daniel Rother. Dobrovolníci z kříže rovněž pomáhali městu, když rozváželi gratulace seniorům, kteří se dožili významného jubilea. Velké díky patří i opavským skautům, Elimu, Slezskému divadlu, Opavské kulturní organizaci, spolku Lidé lidem a moha dalším. Šili roušky, pomáhali seniorům či živnostníkům, nosili nákupy, venčili psy.