Gruda Antonín

* 17. 8. 1844 Mokré Lazce – + 21. 2. 1903 Opava 

Katolický farář v Mokrých Lazcích a Kateřinkách, poslanec Slezského zemského sněmu, spoluzakladatel a předseda Matice opavské, předseda Politicko - hospodářské jednoty v Opavě. 

Pocházel ze selské usedlosti č.p. 1 ve Starých Mokrých Lazcích na Opavsku, náležející Prokopu Antonínu Grudovi (* 25. 4. 1834) a jeho manželce Mechtildě (* 1810), dceři raduňského zahradníka Šimona Plachkého a Alžběty, roz. Richterové. Měli spolu 5 dcer : Mariannu (* 1836), Annu (* 1837), Františku (* 1840), Johanu (* 1842), Jenovéfu (* 1847) a jediného syna Antonína (* 1844). Díky svému bohatému strýci Matyáši Plachkému, opavskému měšťanovi a obchodníkovi, mohl Antonín absolvovat nejen opavské gymnázium, ale také bohosloveckou fakultu v Olomouci, kde v r. 1868 byl vysvěcen na katolického kněze. Kněžské působení začínal jako kaplan v Holici a vedle svého povolání se již tam uplatnil ve veřejné činnosti, když založil místní Rolnickou záložnu. Záhy byl přeložen do Přerova a i v novém působišti se veřejně angažoval. Spolu s Vincencem Praskem se podílel v r. 1869 na organizaci prvního tábora Čechů ze Slezska na Ostré Hůrce. Politická aktivita vedla později Antonína Grudu ke studu práv na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, která završil 18. 6. 1890 získáním doktorátu. 

V r. 1870 nastoupil místo kaplana v Kateřinkách a během dvou let se mu tam podařilo prosadit česká kázání. Zapojil se obdobně jako jinde do veřejné činnosti, hlavně tzv. obrozenecké práce. Kateřinskou Čtenářsko-pěveckou besedu proměnil na Katolicko-politickou besedu, jejíž funkci politického a národního centra Čechů ve Slezsku nahradila Politicko-hospodářská jednota a kde Gruda zaujal místo předsedy. Pracoval ve výboru Ústřední hospodářské jednoty pro české kraje ve Slezsku. S profesorem A. Vaškem založil v r. 1870 české noviny Opavský týdeník a aktivně se podílel na něm jak redakčně, tak publikačně. Stal se v r. 1877 spoluzakladatelem Matice opavské a později i jejím jednatelem a předsedou. Prosazoval zakládání českých škol a knihoven ve Slezsku a zasloužil se v r. 1883 o vznik Matičního gymnázia v Opavě i jeho postátnění. Byl mluvčím mnoha deputací před vládní ministry Hohenwarta, Thuna, Gautsche, Taafeho, Konrada, Pražáka, ba samotného císaře Franze Josefa I. zvláště při jeho návštěvě v Opavě ve dnech 21. - 23. 10. 1880. Zastupoval Slezsko na autonomistickém sjezdu ve Vídni v l. 1873/1874 a v r. 1881 tamtéž v českém klubu říšské rady, kde navázal spolupráci s významnými českými politiky Palackým, Riegrem, Pražákem, biskupy Strossmayerem a Jirsákem. V roli pohotového a obratného řečníka vystupoval taktéž na táborech lidu v l. 1886, 1888 a 1898. Na jeho žádost básník Jan Neruda dal podnět ke složení Slezské hymny básníkem Ad. Heydukem a hudebním skladatelem Josefem Lvem (později se ujal nápěv Bartoníčkův).

Ve prospěch českého etnika ve Slezsku uspořádal v Praze několik přednášek v Měšťanské besedě a na Staroměstské radnici. Dvakrát po sobě na období 1890 - 1897 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu za politické okresy Opava a Bílovec. Zatímco v politice a veřejné činnosti byl úspěšným a uznávaným, u církevních představených a místního německy mluvícího etnika narážel na odpor. Tato skutečnost mu zkomplikovala předčasný závěr života. Zemřel tragicky na mozkové nádorové onemocnění s postupnou ztrátou paměti a zraku.

PhDr. Josef Gebauer