Lelek Cyprián
* 20. 10. 1812 Dolní Benešov – + 26. 4. 1883 Hlubčice (P)
Katolický kněz, pedagog, slezský buditel, poslanec pruského sněmu v Berlíně a frankfurtského parlamentu, školský inspektor, spisovatel.
Byl prvorozeným synem měšťana a kožešníka Jiřího Lelka v Dolním Benešově a jeho manželky Barbory, rozené Kladivové. V r. 1822 jej rodiče poslali na hlavní školu do Opavy s cílem naučit se německy a připravit se na gymnazijní studium. Po 6 letech opavského gymnázia přestoupil v r. 1830 do katolického gymnázia v Hlubčicích, kde v r. 1832 úspěšně odmaturoval. Ve studiích potom pokračoval v katolickém semináři ve Vratislavi a tam na jeho české uvědomování měl velký vliv Jan Evangelista Purkyně. Na katolického kněze byl vysvěcen roku 1835 v Poznani a nato se stal kaplanem v Baborově, později v Oldřišově a v l. 1839 – 1849 v Hlučíně.
V revolučním roce 1848 byl jako mluvčí „Moravců“ zvolen do pruského sněmu v Berlíně za ratibořský okres a po zavražděném knížeti Felixi Lichnovském v doplňujících volbách také poslancem do frankfurtského parlamentu. Pro tuto politickou angažovanost byl přeložen z Hlučína zpět do Baborova. Octl se totiž u olomoucké arcibiskupské konzistoře v podezření, že se podílel na vyvolání velkých nepokojů v Hlučíně právě v r. 1848. Instalace na samostatného duchovního správce byť jen malé expozitury nasiedlské farnosti ve Wodce se dočkal až po dvaceti letech kaplanování v r. 1855. Svou zeměpisnou polohou Wodka umožnila Lelkovi spolupráci s Antonínem Vaškem a Janem Lepařem v dopisovatelské činnosti zpráv „Z pruského Slezska“ pro Opavský besedník a Opavský týdeník, ale také pro Národní listy a Hlasy. Dle pruských školských zákonů bylo povoleno církvi vyučovat i slovanským jazykem; toho ve funkci místního školního inspektora využil ve prospěch dětí „Moravců“. Napsal pro ně „Slabikář a čítanku pro menší dítky“ (1844), „Čítanku pro dospělejší mládež“ (1852) – zůstala jen v rukopise, „Opis Slezska“ (1846). V rámci propagace českých časopisů a kalendářů vydal v r. 1846 pro pruské „Moravce“ jediný sešit časopisu „Holubice“. Měl být součástí propagandy abstinentského hnutí
Cyprián Lelek se také věnoval sbírání slezských národních písní a zvyků. Díky Františku Sušilovi bylo z celkového počtu 600 otištěno alespoň 20 písní.
PhDr. Josef Gebauer