Sladký Václav

* 20. 4. 1879 Praha – + 4. 10. 1940 Prostějov 

Poslanec Národního shromáždění ČSR, senátor, profesor českého gymnázia v Opavě, historik. 

V rodném městě Praze vystudoval na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity obory dějepis a zeměpis. Jeho prvním pedagogickým působištěm se stalo v r. 1902 státní gymnázium v Benešově, ale již v r. 1906 přešel na české státní c. k. gymnázium v Opavě, kde vyučoval dějepisu a zeměpisu až do 21. 11. 1918. Tehdy po vzniku Československé republiky byl při prvních parlamentních volbách zvolen poslancem Národního shromáždění za stranu národně-sociální a proto nastoupil dovolenou nezbytnou pro výkon poslaneckého mandátu. Ve třicátých letech zastával opět vrcholovou politickou funkci, a to senátora, jehož mandát skončil rozpadem Československa v r. 1938. Od 1. 1. 1939 se věnoval znovu pedagogické činnosti na reálném gymnáziu v Moravské Ostravě – Přívoze.

V pedagogické činnosti byl pokládán za výborného metodika, který dokázal upoutat studenty zejména výklady českých dějin se záměrem vychovávat je v nebojácném vlasteneckém duchu. Jako historika jej přitahovalo husitské období a napsal k němu obsáhlou studii „Opavsko za válek husitských“ (1909). Přispíval svými články do Věstníku Matice opavské, většinou recenzemi vlastivědné a historické literatury. V době opavského působení se angažoval ve spolkové a osvětové práci, především v Matici opavské jako její jednatel a v muzeu Matice opavské jako jeho kustod (1909–1914).

PhDr. Josef Gebauer