Gallenbergová Jetty (Silva-Tarouca)
* 14. 3. 1824 Šenov – + 22. 9. 1890 Spital am Pyhrn
Mecenáška umění a malířka.
Rod Silva-Tarouca (psáno také Sylva-Tarouca) pochází z Portugalska. Jeho příslušníci přišli v 17. století do Rakouska. Jedna z větví rodu získala v roce 1768 panství Čechy pod Kosířem (dnes okres Prostějov). V Praze patřil rodu Sylva-Tarouca palác Savarin v ulici Na Příkopě (dříve známý jako Nostický palác).
František Štěpán Silva-Tarouca (1750–1797) byl profesionální voják a vybudoval v Čechách pod Kosířem rozsáhlý zámecký park. Jeden z jeho synů, Jiří (1775–1839) spojil rod sňatkem s Marií hraběnkou von Unwerth (1788–1841) s tímto rodem a potomci poté psali své jméno Silva-Tarouca Unwerth.
Jiřího syn Evžen Silva-Tarouca Unwerth se narodil 1. září 1813 v Praze. Po svém bezdětném strýci Josefovi hraběti von Unwerth, zdědil panství Pohled (okres Havlíčkův Brod). Evžen byl stejně jako jeho otec i dědeček důstojníkem rakouské armády. Užíval rovněž titul císařsko-královského komoří. Jeho první manželkou byla Julie von Kaufmann (1819–1859). Roku 1844 se jim v Pešti narodil jediný syn Evžen, později rovněž voják, sloužil u hulánského pluku č. 1. Zemřel v roce 1889 v Penzingu.
Dne 31. května 1864 se Evžen Silva-Tarouca oženil s Henrietou Gallenbergovou. Také ona byla tehdy již vdovou. Narodila se na zámku v Šenově u Ostravy 14. března 1824. Její otec byl majitel šenovského panství Anton svobodný pán Skrbenský z Hříště. Děvče dostalo při křtu sedm křestních jmen: Paulina Stephana Ludovica Carolina Henrica Antonia Maria Philippina, používala však jméno Henrieta (Jindřiška), zkráceně Jetty.
Její první manžel Friedrich hrabě Gallenberg byl důstojníkem vojenské posádky v Opavě. Vzali se 16. dubna 1844. Manželé Gallenbergovi udržovali čilé společenské kontakty s jinými šlechtickými rodinami na Opavsku, často navštěvovali Lichnovské na Hradci nebo Blüchery na Raduni. Jezdívali také na zámek Čechy pod Kosířem, neboť Friedrich Gallenberg byl spřízněn s jejich majiteli, rodem Silva-Tarouca.
Jetty Gallenbergová měla nesporně malířský talent a zajímala se o umění. Přátelila se s malířem Josefem Mánesem, který ji v Opavě navštívil. Ráda kreslila portréty a výjevy ze každodenního života v Opavě. V roce 1856 zachytila například i odjíždějící vlak z opavského nádraží, rok po uvedení železnice do provozu. Bezdětné manželství s Friedrichem Gallenbergem skončilo po 18 letech, když během návštěvy v Čechách pod Kosířem Friedrich náhle zemřel 16. října 1862 ve věku 53 let na následky krvácení do mozku. Jetty Gallenbergová žila nadále v Opavě, v domě na Ratibořské č. 6 (dnes již nestojí, náměstí Osvoboditelů)
Druhé manželství uzavřela Jetty s Evženem Silva-Tarouca 31. května 1864. Ani z druhého sňatku neměla Jetty žádné děti. V Opavě žili manželé v domě hraběte Wilczka, který byl později využit pro české gymnázium. Dnes se v těchto místech nachází katastrální úřad.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 2, třída I, hrob 3) Zobrazit hrob na mapě
Evžen hrabě Silva-Tarouca-Unwerth zemřel 20. května 1877. Byl pochován na starém městském hřbitově v místech dnešního kostela sv. Hedviky.
Po smrti manžela pobývala Jetty Silva-Tarouca často v Rakousku. Zemřela ve městě Spital am Pyhrn v Horních Rakousích 22. září 1890. Její synovec, Leo Skrbenský z Hříště, zajistil převoz zesnulé do Opavy, kde byla pochována do hrobu k manželovi. Po otevření současného hřbitova byl hrob přenesen 5. března 1892 na nové místo. Poplatky za hrob zaplatil Konvent Milosrdných bratří ve Vídni na celou dobu trvání hřbitova.
Rodinný archiv Silva-Tarouca se dnes nachází v Moravském zemském archivu v Brně.
Erb rodu Silva-Tarouca tvoří dělený, dvakrát polcený štt s polceným středním štítkem. Jeho pravá polovina je čtvrcená. V 1. a 4. stříbrném poli červený lev s modrou zbrojí a jazykem, 2. a 3. pole zlaté. Levá poloviny je červeno-stříbrně dělená, v ní kosmá ostrev přirozené barvy (Unwerth). V 1., 3. a 5. zlatém poli hlavního štítu dva běžící červení vlci nad sebou, Ve 2., 4. a 6. zlatém poli čtyři červené kůly. Na horním okraji štítu je položena hraběcí koruna. K erbu patří ještě stítonoši, lev a gryf, držící praporce, z nichž pravý opakuje pravou polovinu štítku a levý levou. Ty ale na náhrobku zobrazeny nejsou.
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.