Gross Hans Martin

* 8. 11. 1871 Horní Bludovice – + 25. 5. 1932 Opava

Opavský obchodník se semenářským zbožím.

Jeho otec Johann Gross byl pachtýřem a později i majitelem velkostatku Horní Bludovice na Těšínsku. Martinova matka Josefine Fingerová pocházela z Osoblahy na Bruntálsku. Hans Martin Gross se do Opavy přistěhoval v roce 1897 a pracoval jako obchodní agent a provozovatel zasilatelství. Již v roce 1901 byla jeho kancelář vybavena telefonickou linkou.

Dne 24. února 1900 se v Třemešné oženil s Martou, dcerou penzionovaného revírního Rudolfa Girzikowského. Manželé Grossovi bydleli v Opavě na Panské (dnes Masarykova) č. 10, kde měl Hans Martin také sídlo svého podniku. Narodily se jim tři dcery. Elisabeth (*1900) se provdala za obchodníka Grohse z Moravské Ostravy. Prostřední Marie Josefine (*1902) si v září 1926 v Karlově Studánce vzala za manžela Wilhelma Pusche. Nejmladší Helene (*1904) si vzala za manžela v březnu 1928 opavského tiskaře a knihvazače Christiana Feitzingera (4/I/19). Manželství bylo ale po pouhém roce, dne 26. dubna 1929, rozhodnutím opavského okresního soudu rozvedeno. Ve druhém manželství byla Helene provdána za Karla Kahlert-Gerstena.

Dne 1. července 1905 začala existovat veřejná obchodní společnost, která byla zanesena do živnostenského rejstříku pod názvem „Hans Martin Gross & Co.“ Předmětem podnikání byl obchod kořením, smíšeným a koloniálním zbožím. Grossovým společníkem byl Max Pavlé (1867–1909) z Opavy, avšak pouze po dobu jednoho roku, neboť 1. července 1906 vystoupil a osamostatnil se. S účinností od 1. ledna 1925 vstoupil do společnosti Walter Gross, nejmladší bratr Hanse Martina Grosse, který se narodil v Horních Bludovicích v roce 1882.

V roce 1918 se Gross spojil s podnikatelskou rodinou Skasiků (hrob Městský hřbitov, skupina 14, roh, hrob 1). Dne 9. července 1918 byla u opavského soudu zaregistrována firma „Sklasik, Gross & Co.“. Firma měla zprvu určenu délku trvání na pět let. Společníky byli Hans Martin Gross, který společnost vedl a byl majitelem jejího sídla na Panské (dnes Masarykova) č. 19. Dalšími společníky byli Hugo Skasik (*1864) a Richard Eschig. Předmětem podnikání byl obchod osivem a semeny. Podnik byl úspěšný i na výstavách a veletrzích. Na Slezské zahradnické výstavě v Opavě získal čestný státní diplom a bronzovou medaili. Na První zemědělské putovní výstavě v Krnově byla firma oceněna taktéž bronzovou medailí. V roce 1924 byl navýšen kmenový kapitál a v květnu 1928 došlo k přejmenování na „Skasik, Gross & Eschig – velkoobchod semeny a umělými hnojivy“. V Jaktaři měla firma po zkoušku umělých hnojiv pokusné pole. Firma existovala po zavedeným jménem i po úmrtí Hanse Martina Grosse v roce 1932.

Po druhé světové válce byla v této firmě, stejně jako v semenářství Bratři Skasiků, zavedena národní správa. Posléze byly oba podniky začleněny do hospodářského družstva a na počátku 50. let vymazány z obchodního rejstříku, čímž právně zanikly.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 8, třída I, hrob 40)  Zobrazit hrob na mapě

Hrobové místo pořídil Hans Martin Gross pro svou zesnulou manželku. Marta Grossová zemřela 6. listopadu 1926 po onemocnění mozkovým nádorem ve věku 48 let. Hans Martin Gross zemřel 25. května 1932 ve věku 60 let na rakovinu slinivky. Poté už do hrobu nebyl nikdo další pochován. Autorem náhrobku ze šedé žuly, kterému dominují čtyři sloupy, je sochař Franz Grunner z Krnova.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.