Hell Gustav

*4. 7. 1843 Vídeň – + 21. 12. 1921 Opava 

Významný podnikatel, zakladatel farmaceutické továrny Gustav Hell et Co. (dnes Galena) v Opavě-Komárově, Rakouské farmaceutické společnosti, časopisu Die Pharmazeutische Post, lékárník a majitel lékárny U bílého anděla v Opavě. 

Narodil se v početné, devítičlenné rodině c.k. vrchního účetního rady rakouského ministerstva vnitra Franze Hella a jeho manželky Anny, roz. Zeinitzerové. Po absolvování nižšího gymnázia ve Vídni nastoupil na místo aspiranta v lékárně v dolnorakouském Glomnitz. Po dvouleté praxi studoval na vídeňské univerzitě, kde v r. 1864 dosáhl hodnosti magistra farmacie. Následovalo pětileté zaměstnání ve vídeňských lékárnách U červeného raka a Na vysokém trhu. Během studií se seznámil se dvěma Slezany, s Aloisem Hellmannem z Města Albrechtic a Arnoštem Ludwigem z Bruntálu. První z nich se oženil s jeho sestrou Emilií a spolu založili farmaceutické odborné časopisy Allgemania a Die Pharmazeutische Post (1868). Stal se jednatelem nově založeného Spolku asistentů ve Vídni (1868). Rovněž s Hellmanem a starším stavovským kolegou Petrem Stolzissim založili ve Vídní v r. 1873 Rakouskou farmaceutickou společnost.

V původně šlechtickém domě Mošovských z Moravčína v opavské ulici Mezi trhy se nacházela v té době lékárna U bílého anděla ve vlastnictví magistra farmacie Adolfa Hankeho, který na opavské reálce přednášel chemii a přírodní vědy a jehož věrným posluchačem, ale také lékárenským učněm býval Hellův přítel Arnošt Ludwig z Bruntálu. Ten na vídeňské univerzitě v r. 1863 dosáhl hodnosti magistra farmacie, v r. 1864 doktora chemie a postupně byl jmenován docentem, profesorem, děkanem a nakonec i rektorem. A právě na jeho doporučení Gustav Hell 20. 3. 1869 nastoupil jako provizor v Hankeho lékárně U bílého anděla. V domě se zmíněnou lékárnou bydlili majitelovi příbuzní, rodina gymnazijního profesora Emanuele Urbana, s jehož dcerou Růženou (1849 - 1897) se Gustav Hell v r. 1873 oženil. Měli spolu následující děti: syny Adolfa Gustava (1876), Karla Emanuela (1878), Gustava (1891), dcery Annu (1880) a Bertu (1884). Po smrti majitelky lékárny U bílého anděla Josefiny Hankeové (+ 29. 12. 1886) se stala univerzální dědičkou Hellova manželka Růžena. Gustav Hell se velmi razantně ujal vedení lékárny, celou ji přebudoval a při ní první slezskou sodovkárnu dovedl k nebývalé prosperitě. S vídeňským přítelem a švagrem Hellmanem získali 31. 12. 1875 od Antonína Bergera licenci na výrobu dehtových preparátů a mýdel. Brzy mu nestačily výrobní prostory při lékárně, a proto v r. 1882 koupil mlýn Hranečník mezi Opavou a Komárovem pro mletí drog a farmaceutických preparátů. Výrobu osamostatnil a za veřejného společníka přijal zmíněného dr. Hellmanna a byla tak vytvořena firma Gustav Hell et Comp. se sídlem v Opavě a pobočkou ve Vídni. Na první mezinárodní farmaceutické výstavě ve Vídni firma obdržela nejvyšší vyznamenání. V r. 1885 koupil Hell ve Vídni Fasserovu továrnu na mediciální oplatky a pověřil jejím vededním svého bratra Karla. Téhož roku také koupil zrušenou Glassnerovu továrnu na výrobu krevní soli v Komárově u Opavy a rozšířil tam výrobu z mlýna Hranečník. V r. 1887 získal koncesi na zřízení velkodrogerie a tím i možnost obchodování s drogami a kosmetickými přípravky cizí provenience. Ničivý požár komárovské továrny v r. 1896 paradoxně přispěl k její modernizaci a rozšíření výroby, např. v r. 1898 se začalo s výrobou ichtamolu. Téhož roku obdržel Hell nejvyšší císařské vyznamenání. Až do 1. 6. 1903 byl jediným šéfem firmy, potom se ustavila veřejná obchodní společnost Gustav Hell et Comp. mající své zastoupení v Berlíně, Hamburku, Miláně, Alexandrii, Chicagu, Melbourne a Osace. Zřídily se nové pobočné závody v Ratiboři, Olomouci, Nise i Kravařích. Mezi výrobky firmy patřily také octan vápenatý, metylalkohol, terpentin, vinný kámen, antikorozní prostředek Chronol apod.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 6, třída roh.h, hrob 2)  Zobrazit hrob na mapě

PhDr. Josef Gebauer