Bírka Bernard z Násilé

* před 1429 Opolí – + po 1481 Praha 

Opavský zemský hejtman, královský komoří, rada komorního soudu v Praze. 

Pocházel ze starobylého rodu slezských vladyků, jeho otec Bernard Bírka je doložen v letech 1411–1434 jako významný diplomat opolských knížat. Stejnojmenný syn Bernard v roce 1441 koupil na Hlubčicku statek Pomorčovice a oženil se s Annou z Potnštejna, vdovou po Jindřichu Košíři z Litultovic a Násilé, které tím přešlo do držby Bírků. Odtud také jejich šlechtický predikát. Na Svídnicku mu patřil hrad Fürstenstein. Stal se věrným stoupencem českého krále Jiřího z Poděbrad, který když vykoupil v roce 1460 ze zástavy část Opavska i s knížectvím Münsterberkem, jmenoval jej opavským zemským hejtmanem. Tuto významnou funkci zastával v období 1461–1475.

Na hradě Vikštejně v té době sídlil výbojný rytíř Budivoj z Moravice, který přepadal statky okolní šlechty a postavil se na odpor i vůči Poděbradům. V boji byl za účinné pomoci Bernarda Bírky poražen, ale podařilo se mu uprchnout ze země. Později padl v boji proti králi Jiřímu na straně uherského krále Matyáše. Tomuto předchůdci Mošovských z Moravčína byl majetek zkonfiskován a hrad Vikštejn obdržel právě Bernard Bírka z Násilé se svým synem Hynčíkem. Získali také hrad Vartnov u Brumovic. Věren politice Jiřího z Poděbrad postavil se na stranu jeho nástupce Vladislava Jagellonského proti Matyášovi Korvínovi. Získal na Jagellonském dvoře funkci komořího a v letech 1472–1481 zastával funkci rady komorního soudu v Praze. Uherský král Matyáš Korvín vpadl v roce 1474 s "černou rotou" na Opavsko a pochopitelně se mstil svým nepřátelům. Odnesli to také Bírkové, když dobyl jejich hrady Vikštejn s Vartnovem a zbořil je.

Bernard Bírka z Násilé měl s výše zmíněnou manželkou Annou syny Hynčíka, 1474–1502 na Vikštejně, 1483–1502 na Litultovicích, Jiřího, 1478–1507 na Olešné, 1490–1507 hejtman Křivoklátu, a Jindřicha, 1511–1514 hejtman na Příbrami.

Památkou po tomto zemském hejtmanovi jsou trosky hradu Vartnova (v nynější Pochni), který po svém dobytí již nikdy nebyl zrekonstruován.

PhDr. Josef Gebauer