Dietrich Karl Wilhelm

* 7. 10. 1811 Jihlava – + 3. 5. 1889 Jihlava 

Purkmistr města Opavy, poslanec Slezského zemského sněmu a říšské rady, zakladatel 1. dobrovolného hasičského sboru v Opavě, zemský advokát. 

Pocházel z rodiny obchodníka Johanna Dietricha a jeho manželky Aloisie, roz. Kernerové, kteří bydleli v Jihlavě č. p. 392. Měli jediného syna, prvorozeného Karla Johanna Ignáce, a tři dcery, Johannu Petronillu Aloisii (1813), Marii Aloisii Petronillu (1814) a Aloisii Petronillu Annu (1817). Proč Karel v dospělosti užíval místo svých dalších dvou jmen jméno Wilhelm, se nepodařilo zjistit.

Studium práv na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě absolvoval po gymnáziu v Jihlavě. Právnickou praxi vykonával na jihlavském magistrátu a potom následovala místa advokáta v OIomouci (1840) a zemského advokáta v Opavě (1845). Stal se členem Slezské advokátní komory v Opavě, kde úzce spolupracoval s proslulým Franzem Heinem, kterého zastupoval v prezidentské funkci. Vyhledávanou advokátní kancelář v Opavě provozoval až do svého návratu k rodné jihlavské hroudě (1884).

Revoluční události 1848/49 jej vyprovokovaly k nebývalé angažovanosti. Stal se členem správní rady opavské národní gardy, organizoval dobrovolníky na pomoc vzbouřené Vídni, byl zvolen členem slezského generálního výboru pro organizaci voleb do Frankfurtského parlamentu. Na mnoha místech Slezska vypukly nepokoje, proti kterým zasáhlo vojsko, a také Dietrich byl mezi zatčenými odvlečen do pevnostního žaláře na Špilberk v Brně. Petici za jeho propuštění zaslali občané Opavy 20. 3. 1850 k císaři a dočkali se kladné odpovědi, nicméně rehabilitace se Dietrich dočkal až v roce 1861. To již však v Opavě vykonával od roce 1856 funkci vicepurkmistra a po odchodu purkmistra Franze Heina do Vídně byl zvolen jeho nástupcem (31. 12. 1862). Purkmistrovskou funkci zastával po dvě volební období až do roce 1869. Před radními prosadil v roce 1862 spolu s tiskařem Adolfem Trasslerem založení prvního dobrovolného hasičského sboru v Opavě, pro který nechal v Radniční uličce postavit hasičskou zbrojnici. Za jeho purkmistrování vznikl v Opavě evangelický sbor (1864), pro který povolil stavbu sborového domu na dnešní Olbrichově ul. Skončilo tak po více než dvou stoletích období intolerance a duševního násilí. V roce 1861 byl zvolen za hlavní město Slezska Opavu poslancem Slezského zemského sněmu a v tomto zemském samosprávním orgánu vykonával poslaneckou funkci po několik volebních období až do roce 1883. V roce 1867 byl zvolen také do říšské rady.

Ještě před příchodem do Opavy se v Jihlavě oženil s Annou Eleonorou, roz. Müllerovou (X 26. 5. 1817), se kterou měl následující děti: syny Karla (1843), Hermanna (1851), Gottfrieda (1854), dcery Walburgu (1848) a Aloisii (1850).

PhDr. Josef Gebauer