Rossy (Rossi) Josef Alois

* 1783 Jamnice – + 16. 12. 1860 Opava 

Poslední doživotní purkmistr v Opavě, kriminální rada v Uničově, syndik v Bílsku (P) a Lipniku (P), purkmistr v Šumperku. 

Narodil se jako prvorozený syn v rodině vizovického pivovarského mistra Josefa Rossyho a jeho manželky Barbory, dcery Ferdinanda Ofnera, úředníka Skrbenských, v Jamnici. Vystudoval práva v Olomouci, kde také na tamním magistrátu získal nezbytnou úřednickou praxi. V roce 1811 odešel na místo kriminálního rady do Uničova, ale zakrátko se stal syndikem a magistrátním radou v Bílsku (dnes v Polsku). 14. 9. 1814 se oženil v Těšíně s Josefou, dcerou těšínského radního Petra Biančki (x 1791). Měli spolu následující děti: prvorozeného Moritze (x 22. 9. 1815), Karla (x 6. 11. 1816), Marii (x 23. 1. 1818), Alexandra (x 18. 12. 1818), Adolfinu (x 3. 8. 1820), Ferdinanda (x 1825) a Wilhelminu (x 1826). Po narození poslední dcery Rossyho manželka zemřela. To již Josef Rossy dělal syndika v haličském Lipniku. Po smrti manželky odešel z Lipniku, přijal místo justiciára ve službách knížete Sulkovského a zúčastnil se aktivně co by advokát jeho mnohaletého procesu. V Šumperku zastával zprvu úřad syndika a prvního magistrátního rady, než byl 26. 10. 1827 jmenován Moravskoslezským guberniem tamním purkmistrem. 19. 2. 1833 se oženil podruhé s Josefou Rossnerovou (x 1781), leč tento sňatek mu nepomohl k etablizaci a místními měšťany byl stále považován za "přivandrovalce".

Do historie Šumperku se zapsal jako milovník zeleně a v místech dnešní nemocnice zakládal zahradní skleníky s exotickými rostlinami. To bylo také důvodem, proč mu opavský magistrát učinil nabídku místa doživotního purkmistra po zemřelém Josefu J. Schösslerovi, milovníku parkové zeleně. 20. 7. 1837 stanul Josef Rossy v čele opavské radnice a setrval ve funkci purkmistra slezské metropole až do 12. 2. 1856. Schösslerův odkaz naplnil dobudováním sítě parkové zeleně. Opava za jeho purkmistrování zaznamenala obrovský rozvoj podnikatelský i stavební, byla vybudována přípojná železniční trať Severní dráhy císaře Ferdinanda Opava – Svinov (1855), založena Obchodní a živnostenská komora pro Slezsko v Opavě (1850), zbudován městský chorobinec na Dřevěném trhu (1852), opatrovna chudých dětí na Panské ul. moderní vojenská nemocnice na Jaselské ul. (1847), kterou poctil svou návštěvou samotný císař Franz Josef I., kasárna Franze Josefa na Senném trhu (1849), dívčí obecná škola v Klášterní ul. (1839), zřídila se opavská reálka (1851), založena Matiční ulice, dobudováno divadlo (1854). Opava po obnovení zemské samosprávy v roce 1850 získala statut hlavního města Slezska s novým obecním řádem, podle kterého byl Josef A. Rossy zvolen 14. 2. 1851 jejím prvním purkmistrem. Při návštěvě slezské metropole v listopadu 1851 ocenil jeho zásluhy samotný císař udělením Řádu Františka Josefa I.

Ve šlépějích svého otce Josefa Rossyho šel i jeho prvorozený syn Moritz (1815–1886), který taktéž na olomoucké univerzitě vystudoval práva a v letech 1882–1886 byl zvolen opavským purkmistrem.

PhDr. Josef Gebauer