Bellegardové

Tento hraběcí rod odvozuje svůj původ ze Savojska, kde se pod tímto jménem usadil Noyel de Bellegarde.

Franz von Bellegarde, guvernér v Nizze, obdržel v roce 1540 za věrně konané služby povolení užívat říšské orlice ve svém erbu. Titul „Marquis des Marches et comte d´Antremont“ obdržel tento šlechtický rod od vévody Victora Amadea Savojského. Johann Franz hrabě von Bellegarde, generál a ministr války, se stal v roce 1741 říšským hrabětem a v tomtéž roce obdržel inkolát českého panského stavu. Potomci tohoto šlechtického rodu se dělili na dvě linie, štyrskou a rakousko-slezskou. Příslušníci druhé linie Bellegardů měli sídlo na panství Velké Heraltice. Užívali erbu s děleným štítem, v horní polovině ve zlatém poli již zmíněná říšská orlice, v dolní polovině v modrém poli zlatý, dolů obracený plamenný oblouk s pěti dolů šlehajícími zlatými plameny v klenotu vzlétající stříbrná holubice s palmovou ratolestí na helmové koruně, přikrývadla modro-zlatá.

Ves Velké Heraltice (do 14. stol. Heraltice) se poprvé v historických pramenech připomíná roku 1265, kdy se po ní nazýval místní vladyka Borslav. Vladykové z Heraltic drželi statek až do 14. stol. a v obci zbudovali gotickou tvrz jako své sídlo. Potom ale nastala rychlá změna několika majitelů (cca 1400 – Čeněk z Drahotuš, Herbert z Fulštejna, 1410 – vladykové ze Šlevic, 1474 – páni z Tvorkova, 1488 – Hynčík Bírka z Nasilé, 1522 Bernard z Vrbna, 1600 – Zikmund Sedlnický z Choltic, 1611 – Bohuslav Pavlovský z Pavlovic, 1623 – Oppersdorfové, 1668 – Štěpán hrabě z Vrbna, 1694 – klášter velehradský, 1767 – opět páni z Vrbna, 1840 – Mitrovští z Nemyšle, 1849 – Vilma hraběnka Kinská). Dcera poslední jmenované držitelky, Rudolfina Karolina hraběnka Kinská, palácová dáma Hvězdného řádu, která se stala v roce 1859 majitelkou velkoheraltického panství (k němuž patřily obce Bohdanovice, Svobodné Heřmanice, Jakartovice, Sádek, Koštice, Horní Životice, Slezská Harta, Staré Heřmínovy), byla provdána za Franze Alexandra Heinricha Ernsta hraběte von Bellegarda, rytíře maltézského řádu. Měli spolu syna Augusta Máriu Rudolfa Emanuele Franze von Bellegarda. Když Rudolfina Karolina hraběnka Kinská – Bellegardová v roce 1901 zemřela, bylo panství Velké Heraltice vloženo do zemských desk opavských nejprve jejímu manželovi Františkovi a v roce 1913 synovi Augustovi Bellegardovi. V roce 1931 se staly majitelkami panství dcery posledně jmenovaného hraběte Arnoštka, Marie, Rudolfina, Alžběta a Žofie, jimž bylo v roce 1945 konfiskováno.

Původní gotickou tvrz ve Velkých Heralticích přestavěli v 2. pol. 16. stol. na renezanční zámek její majitelé, bratři Albrecht, Vilém, Hynek a Štěpán z Vrbna. Po roce 1901 za Bellegardů došlo k posledním významným přestavbám zámku. Byla přistavěna severní část objektu a vystavěna novogotická kaple, umístěná na východní frontě zámku, mezi větším a menším nádvořím.

PhDr. Josef Gebauer