Bzencové z Markvartovic

Starý vladycký rod z Dolního Slezska, původně ze Senic (dnes Sienece v Polsku), a proto také jejich příjmení Bzenec vzniklo počeštěním Sienitz či Zenec.

Jejich predikát však je odvozen podle vsi Markvartovic na Opavsku. Již v 15. století doznali značného rozvětvení, když hlavní linie držela drobné statky kolem původního rodového sídla (Rudelsdorf, Vogelgesang, Schildberg) a další dolnoslezské větve se psaly podle Lapšic a Mankervic severně od Vratislavi. Užívali erbu se stříbrnou okřídlenou rybou kosmo položenou v červeném štítě a v klenotu 6 pštrosích per.

Díky výbojům Matyáše Korvína se etabloval na Opavsku Jindřich Bzenec, který při rozprodeji původně knížecího panství Hlučína získal před rokem 1476 vsi Markvartovice a Darkovičky. Jeho syn Jindřich (+ 1553) zdědil po matce Markétě Střelovně z Chechla Třebovice s Porubou a díl Svinova. Zúčastnil se vojenských výprav polských králů Albrechta do Sedmihrad a Zikmunda do Ruska a upadl také do tureckého zajetí. Nesporně nejvýznamnějším příslušníkem rodu byl Jindřichův syn Ondřej, přísedící manského soudu v Kroměříži a od roku 1586 jeho hofrychtéř. V knížectví opavském mu náležel majetek v hodnotě 9 200 tolarů a patřil k nejbohatším osobnostem na Opavsku. V roce 1592 se ujal úřadu zemského hejtmana, ale v následujícím roce byl na cestě z Opavy do Podvihova zákeřně zavražděn. Vražda, ze které byl obviňován Pertolt Tvorkovský z Kravař, nebyla nikdy plně objasněna. (Podle dobových zpráv se vlastně jednalo o neregulérní souboj, kdy Pertolt Tvorkovský na pouhou výzvu reagoval okamžitou střelbou. Událost byla příčinou několikaletého soudního sporu, při němž obviněný Tvorkovský sice přišel o značnou část majetku, ale nakonec vyvázl formálně nepotrestán.) Smrtí jeho bratrance Kryštofa Bzence 30. 3. 1600 se uzavřela historie tohoto rodu na Opavsku.

PhDr. Josef Gebauer