Tvorkovští z Kravař

Starobylý šlechtický rod Tvorkovských z Kravař odvozoval svůj původ od mohutného rozrodu Benešoviců, jak dosvědčuje jeho erb v podobě stříbrné zavinuté střely v červeném poli.

Tato střela bývá také nazývána „odřivous“, neboť podle legendy zobrazuje vous nepřítele nabodnutý na šípu. Ve skutečnosti jde však o šíp ovinutý pruhy látky namočenými ve smůle, který měl v boji sloužit k zapalování střech. V klenotu měli složená orlí křídla. Členové tohoto rodu se psali podle Kravař na Hlučínsku už od 13. stol. a o něco později též podle Tvorkova, svého sídla, obce ležící nedaleko Opavy (PL). Na Opavsku byli Tvorkovští počítáni mezi panské rody a tomu také odpovídaly jimi zastávané zemské úřady. Od 1. poloviny 16. stol. zpravidla zastával člen rodu druhý nejvyšší úřad v zemi – komornictví, od jehož péče náležely především zemské desky. Tvorkovští se postupně domohli značného majetku a jen na Opavsku vlastnili Raduň, Štítinu, Mokré a Suché Lazce, Pustou Polom a Hrabyni se Smolkovem.

Z příslušníků rodu, kteří se zapsali významněji do historie, připomeňme alespoň následující. Ondřej z Tvorkova, pravděpodobně syn Ondřeje z Benešova, zastával na Opavsku v roce 1288 úřad soudce provincie (judex provincialis). Bratří Zbyněk a Ondřej z Tvorkova se pro změnu zapsali do válečné kroniky regionu jako stoupenci Prokopa Lucemburského v markraběcích válkách, a byla proto na ně uvalena církevní klatba (1399). Další Ondřej v letech 1511–1514 zastával úřad zemského hejtmana knížectví opavského; Jiřík (+ 1518), majitel raduňského panství, byl v letech 1503–1508 nejvyšším sudím opavského knížectví; jeho syn Václav velel v roce 1533 rejtarům opavského knížectví v boji proti Turkům; Jiřík Bernart, vlastník dobroslavického panství, v letech 1581–1588 zastával úřad nejvyššího komorníka krnovského knížectví a taktéž Oldřich na Bělé vykonával tentýž úřad v letech 1526–1528; pro změnu Mikuláš (1540–1599), syn předešlého, byl nejvyšším komorníkem v opavském knížectví, projevil se však nejen jako hamižný, ale také jako násilný a krutý – vlastní matku např. trápil na bolatické tvrzi různými přepady a provokacemi; tuto zápornou vlastnost zdědil i jeho syn Pertolt (1570–1634), mluvčí katolického křídla opavských stavů, nejvyšší komorník a hejtman knížectví opavského, dvořan olomouckých biskupů. Byl obviněn z úkladné vraždy zemského hejtmana Ondřeje Bzence z Markvartovic (1595) a z následného soudního sporu vyšel se značně ztenčeným jměním a pošramocenou ctí.

Další významnou epizodou v jeho životě byla vražda raduňského ovčáka, kterého nechal patrně z osobních důvodů krutě popravit, při čemž osobně asistoval. Následoval dlouhodobý a ostudný spor s rodinou postiženého o finanční odškodnění, do něhož zasahovali i představitelé města Opavy, hájící nároky rodiny. Svou pošramocenou pověst se snažil pan Pertolt vylepšit ostrou protireformační aktivitou. Poslední mužský člen rodu Tvorkovských Karel, svobodný pán na Suchých Lazcích, žil na Opavsku jako potulný rytíř a zemřel po roce 1781.

PhDr. Josef Gebauer