Salichová Helena

* 25. 4. 1895 Kyjovice – + 2. 7. 1975 Ostrava

Spisovatelka, malířka, etnografka, iniciátorka akce „Budujeme Slezsko“.

Narodila se v rodině Josefa Salicha, ředitele obecné školy v Kyjovicích. Po skončení měšťanské školy v Opavě absolvovala klášterní školu dominikánek v Klimkovicích a stala se učitelkou dívčích ručních prací na škole svého otce v Kyjovicích. Pod otcovým vedením se věnovala národopisné sběratelské činnosti se zvláštním zřetelem na slezské lidové písně. Po vzniku ČSR získala přičiněním Č. Zíbrta stipendium a od roku 1919 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1922 vstoupila se svým bratrem Alešem do KSČ a od té doby její angažovanost se orientovala v levé části politického spektra – v roce 1931 se stala spoluzakladatelkou Levé fronty na Ostravsku, v roce 1936 se účastnila akcí na pomoc demokratickému Španělsku, s učitelem Jindřichem Šajnarem iniciovala rozsáhlou akci „Budujeme Slezsko“ na pomoc válkou zničeným obcím, vyhlášená na Ostré Hůrce 23. 9. 1945. Na studiích se také v roce 1923 seznámila s akademickým malířem Antonínem Hálou, za kterého se později provdala. Po absolvování Akademie a sňatku se s manželem usadila roku 1926 v Polance nad Odrou, kam se mezitím přestěhovali její rodiče. Následujícího roku se jim narodil syn Milan, jenže rodinné štěstí netrvalo dlouho, skončilo v roce 1932 rozvodem.
 
Uměleckou činnost Salichové můžeme rozčlenit do tří okruhů, a sice etnografický, představující sběratelskou činnost v národopise a folkloristice, literární a malířský, přičemž poslední dva okruhy byly podmíněny prvním. Ve sběratelské činnosti se především soustředila na slezské lidové písně. Skladatel Leoš Janáček složil klavírní doprovody k deseti písním a ty vyšly pod názvem „Slezské písně ze sbírky Heleny Salichové“ (1920). Sama vydala dvě sbírky písní: „Slezské lidové písně svatební a jiné z Kyjovic a okolí“(1917) a „Národní písně slezské“(1920). Na náměty svých sbírek psala pohádky a pověsti:“O hodném děvčátku a kravičce Babulce a jiné slezské pohádky“ (1920), „Sto pohádek zimních večerů“ (1932), „Dětský svět“ (1932), „Dům z pohádky“ (1945), „Ze starých časů. Kronika slezského kraje“ (1947), „Slezské bajky“ (1958), „Stařenčina loktuše – kroje z okolí Ostravy“ (1975), „O zlatém zoubečku – slezské bajky“ (1975).
 
Helena Salichová vynikla i jako zdatná malířka. Své knížky pohádek si ilustrovala, vydala cykly grafických listů „Slezské písně Petra Bezruče“ (1937), „Slezský pozdrav“ (1945), „Budujeme Slezsko“ (1945), dřevoryty „Slezsko“ (1938), litografie „Slezské Sibyly“ (1941).

PhDr. Josef Gebauer