Geldner, rodina

Rodina stavitelů.

Alois Geldner se narodil 2. září 1860 v Kostelci u Krnova. První praktické zkušenosti získal od roku 1877 ve stavební firmě Julia Lundwalla v Opavě. Odešel studovat státní průmyslovou školu v Brně a po jejím absolvování v roce 1887 se opět vrátil k Lundwallovi. Poté Geldner pracoval ve stavební firmě Kern (3/I/27) & Blum (6/I/19-20).

Dne 8. listopadu 1890 se Alois Geldner v chrámu Panny Marie oženil s Marií Brumovskou (*1869), dcerou Alberta Brumovského, majitele domu na náměstí Františka Josefa (dnes náměstí Republiky) č. 6. Tento dům již nestojí, od 30. let proslul jako tzv. Hnědý dům, v němž měla svůj sekretariát Sudetoněmecká strana. V roce 1945 byl dům vypálen a zbořen.

V manželství Aloise a Marie Geldnerových se narodily děti Erich (*1891), Elisabeth (*1896) Edith (1902) a Martha (*1905). Geldnerovi bydleli zpočátku v domě Alberta Brumovského na náměstí Františka Josefa. Poté, co začal Alois Geldner samostatně podnikat, vlastnil dům na ulici Pásmo státní dráhy č. 8 (dnes Husova), kde měl rovněž kancelář. Na tehdy ještě nezastavěné Olomoucké měl prostory pro sklad stavebnin a stáje pro koně. Na současné Olomoucké č. 70 si Geldner postavil vilu podle vlastního projektu, v němž po jeho smrti bydleli až do roku 1945 i jeho potomci.

Jako stavitel Alois Geldner začal samostatně podnikat v roce 1892, ale svou stavební a projekční firmu si nechal zanést do firemního rejstříku u opavského soudu až 28. července 1898. Geldnerova firma stavěla mnoho obytných domů v Opavě, například na dnešní Husově ulici č. 4 a 8, či na Kylešovské č. 37. Pro majitele továrny na juru Hatschka postavil Geldner vilu na náměstí svaté Trojice. V roce 1904 stavěl Geldner dům pro Edmunda Olbricha na Ratibořské ulici, k němuž vypracoval návrh bratr zadavatele Josef Maria Olbrich (dům byl v roce 1957 zbořen). V roce 1909 Geldner postavil výstavní pavilon pro Slezskou živnostenskou výstavu. V Opavě jsou dodnes dochovány i významné Geldnerovy veřejné stavby. Podle návrhu Adalberta Bartela postavila Geldnerova firma v letech 1907 až 1909 areál tzv. Mariannu na Rooseveltově ulici.

Při vyhlášení soutěže na novou budovu obchodní a živnostenské komory v Opavě byl Alois Geldner členem poroty. Zvítězil návrh architekta Leopolda Bauera a stavbu realizovala v letech 1908–1910 Geldnerova firma. Na Kasárenské ulici vybudoval Geldner areál škrobáren, na nedaleké Krnovské postavil městskou elektrárnu. Když byl v roce 1915 poprvé rozšiřován městský hřbitov, byla tato práce svěřena staviteli Geldnerovi. O stavební činnosti firmy Aloise Geldnera podává souhrnné informace Pavel Šopák v knize Století proměny, vydané v roce 2018 Slezským zemským muzeem.

Alois Geldner byl v letech 1898–1905 a 1913–1919 členem opavské městské rady. Pracoval v mnoha výborech zabývajících se převážně veřejnými stavbami. Od roku 1902 byl členem obchodní a živnostenské komory a také zasedal v kuratoriu Muzea pro umění a řemesla císaře Františka Josefa. Za svou veřejnou angažovanost získal titul císařského rady a mnoho dalších ocenění. V expozici Cesta města v obecním domě je dodnes dochován Geldnerův Wehrschild (obranný štít) pro město Opavu z roku 1915.

Poté, co Alois Geldner zemřel 2. září 1923, tedy v den svých 63. narozenin, na následky rakoviny hrtanu, převzal vedení 28. září 1923 provizorně jeho syn Erich. Podle poslední vůle Aloise Geldnera byli jako dědicové určeni vdova Marie, syn Erich a obě dcery Elisabeth a Martha. K dědickému vyrovnání došlo 30. května 1925 a poté se stal jediným vlastníkem firmy Erich. Měl vzdělání v oboru, vystudoval techniku ve Vídni.

Erich Geldner si vzal 21. března 1921 za manželku Elisabeth (Else) Lindnerovou, která se v Opavě narodila v roce 1897 v rodině židovského obchodníka Leopolda Lindnera. Manželství zůstalo bezdětné.

Stavební firma Ericha Geldnera realizovala v Opavě například stavbu Drechslerovy tiskány v dnešních sadech Svobody a měnírnu elektrického proudu na Rybím trhu. V letech 1928–1930 prováděla Geldnerova firma dostavbu obchodního domu Hermann & Vogel na Lazebnické ulici.

Za války se Erich s Else Geldnerovou naoko rozvedl kvůli jejímu židovskému původu. Else žila několik let ve Vídni, kde ji manžel navštěvoval a hmotně podporoval. Podařilo se mu zařídit fingovaný pobyt v nemocnici, čímž se Else vyhnula transportu. Uprchla do Budapešti a zde pod falešným jménem pracovala až do konce války pro Červený kříž.

Po druhé světové válce byla na stavební firmu Geldner uvalena národní správa. Rozhodnutím opavského národního výboru byl 25. září 1945 ustanoven národním správcem stavitel a architekt Ludvík Žídek z Opavy. Dalším národním správcem se stal v březnu 1948 ing. Vojtěch Klímek. Poté byla firma začleněna do národního podniku Konstruktiva se sídlem v Praze. V říjnu 1948 byla firma zahrnuta do Československých stavebních závodů, národní podnik Praha, závod pro pozemní stavby Opava. Firma Geldner byla určena k likvidaci, kterou provedl výmazem z rejstříku ostravský krajský soud 5. května 1951.

Erich Geldner byl od 23. května 1945 internován v pracovním táboře. Jako vedoucí táborové technické kanceláře vypracoval plány táborových ubikací na dnešním náměstí Joy Adamsonové. Po návratu manželky z Maďarska byl na základě její intervence 28. srpna 1945 z tábora propuštěn. Mohl také pracovat ve své stavební firmě, i když mu již nepatřila. V roce 1950 mu bylo vráceno československé státní občanství. Manželé Geldnerovi pak žili v Opavě až do své smrti. Bydleli v domě na Mírové č. 29.

Marie Geldnerová, vdova po Aloisu Geldnerovi, opustila Opavu v rámci evakuace města již koncem ledna 1945. Po válce bydlela ve Freiburgu u dcery Marthy, provdané za finančního úředníka Fritze Pflegera. Marie Geldnerová zemřela ve Freiburgu ve věku nedožitých 90 let 26. února 1959.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 13, roh, hrob 1)  Zobrazit hrob na mapě

Rohová hrobka byla pořízena v roce 1908, kdy sem jako první byla pochována šestiletá dcera Aloise Geldnera jménem Edith, která zemřela na spálu. V září 1923 byl do hrobu uložen Alois Geldner. Jeho syn Erich zemřel v Opavě 8. listopadu 1977 na zánět plic. Jako poslední byla do hrobu pochována jeho manželka, Else (Eliška) Geldnerová, jež zemřela 12. ledna 1988 ve věku 90 let.

Náhrobek v secesním stylu je ozdoben reliéfem dívky, což odkazuje na Edith Geldnerovou zesnulou v roce 1908. Původní německý nápis Familie Geldner byl přetvořen na český Rodina Geldnerova. O hrob pečuje rodina Reinharda Pflegera – vnuka Aloise Geldnera.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.