Kvalita ovzduší na území města

Kvalita ovzduší je sledována dlouhodobě v rámci státní sítě automatického imisního monitoringu provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem. V současné době je od 25. 1. 1994 v provozu stanice automatického imisního monitoringu "Opava-Kateřinky" umístěna v blízkosti Kollárové, resp. Šrámkové ulice. Tato měření představují reprezentativní řadu, na jejímž základě je již možno hodnotit kvalitu ovzduší ve městě. Starší měření na jiných stanicích byla prováděna pro jiné frakce suspendovaných částic (do 150 mikronů) a jinou metodou.

Od té doby bylo prováděno kromě toho jedno celoroční srovnávací měření na měřící stanici umístěné ve významně dopravně zatížené lokalitě na Praskové ulici. Stanice AIMS "Opava-univerzitní zahrada" byla umístěna v době od 3. 1. 2017 do 3. 1. 2018  na zahradě Slezské univerzity za bludným balvanem. A dále měření v lokalitě Opava-Komárov od 3. 1. 2020 do 5.1 2021. Tato měření byla prováděna Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě a bylo financováno Moravskoslezským krajem.

Opava se hlavními trendy imisního zatížení významně neliší od situace jiných měst Moravskoslezského kraje. Ve vývoji koncentrací lze v posledních desetiletích nalézt tyto zásadní imisní trendy:

• Velmi vysoké koncentrace polétavého prachu i oxidu siřičitého v 70. a 80. letech 20. století.
• Podstatné zlepšení kvality ovzduší v 90. letech 20. století, kdy se výrazně investovalo do snížení emisí a používání šetrnějších technologií v návaznosti na přijetí nové legislativy. Naprosto rozhodující bylo toto zlepšení u oxidu siřičitého, ale velmi významné bylo také u poletavého prachu (Od roku 1994 je prováděno měření jemnější frakce. Jedná se o suspendované částice PM₁₀, což jsou částice do velikosti 10 mikrometrů a od 15. 6. 2015 také PM_2,5).
• Mírné zhoršení ovzduší po roce 1998 související s rozvojem průmyslu a nárůstem dopravy.
• V současnosti lze opatrně hovořit o zlepšení, neboť od roku 2019 nedošlo k překročení imisních limitů na území města s výjimkou benzo(a)pyrenu (dále jen B(a)P), který se v minulosti vyhodnocoval modelováním a od roku 2020 se již v Opavě měří. V roce 2020 byly naměřeny průměrná roční koncentrace 2,1 ng/m³ v Opavě-Komárově a 1,7 ng/m³ v Opavě-Kateřinkách, kde osciluje tato hodnota na této úrovni.  Toto zlepšení hodnot suspendovaných částic i B(a)P je však nutno vyhodnocovat s delším časovým odstupem, neboť, jak vidíme z delší časové řady,  imisní hodnoty v jednotlivých letech mohou  poměrně výrazně kolísat, a proto je vhodnější vyvozovat soudy s odstupem více let, aby se pokud možno odstínil vliv rozptylových podmínek. (ČHMÚ provádí vyhodnocování imisní situace také pomocí pětiletých průměrných koncentrací).

Přesto je nutno konstatovat, že území města Opavy bylo opakovaně vyhlášeno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jako oblast s překročením imisních limitů z hlediska ochrany lidského zdraví. V minulosti především s ohledem ke koncentracím suspendovaných částic frakce PM₁₀ a nyní s ohledem na koncentraci benzo(a)pyrenu. Koncentrace benzo(a)pyren (B(a)P) se v Opavě-Kateřinkách měří od roku 2020 a průměrné koncentrace překračují cílový imisní limit (1 ng.m^-3). Pohybují se mezi 1,5-1,8 ng.m^-3.  Na těchto koncentracích se podílí kromě místních lokálních topenišť také dálkové zdroje nejenom z Polska, ale i z průmyslových zdrojů Ostravska. Je to zřejmé podíváme-li se na měření v rámci celé ČR, kdy zjistíme, že k překračování tohoto imisního limitu dochází až na ojedinělé výjimky pouze na stanicích našeho kraje.

Významným problémem kvality ovzduší měřených veličin jsou v Opavě suspendované částice PM₁₀. V současné době se sice nabízí již i použití minulého času s ohledem na to, že žádný celoroční imisní limit pro PM₁₀ nebyl v Opavě překročen od roku 2019.

Od roku 1998 došlo třikrát k překročení hodnoty imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀ za kalendářní rok, konkrétně v letech 2003, 2005 a 2006, a to i přes historicky nejnižší emise tuhých znečišťujících látek (TZL). V letech 2007 a 2008 se situace zlepšila, zejména vlivem příznivých rozptylových a meteorologických podmínek, přestože oproti předchozím letům nedošlo ke snížení emisí TZL, ale naopak k jejich mírnému zvýšení. Pro změnu „maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok (35x)“ nebyl překročen od roku 1995 pouze v letech1998, 2016 a nyní již pravidelně od roku 2019. Přičemž v roce 2017 nebyl tento imisní limit překročen také na stanici AIMS "Opava-univerzitní zahrada", kde bylo prováděno měření v době od 3. 1. 2017 do 3. 1. 2018 (viz 2017*), což bylo poměrně překvapivé s ohledem na to, že se jednalo o měřící stanici umístěnou ve významně dopravně zatížené lokalitě na Praskové ulici za bludným balvanem.  Dále bylo provedeno měření v lokalitě Opava-Komárov od 3. 1. 2020 do 5.1 2021. Tato měření byla prováděna Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě a bylo financováno Moravskoslezským krajem. Na žádné stanici v Opavě od roku 2019 nebyly překročeny imisní limity pro PM_2,5 ani pro PM₁₀. 

Na příznivém stavu se podílí nejenom investice v průmyslu a energetice, řešení dopravy a výměny kotlů v domácnostech, ale i zlepšené rozptylové podmínky. Zimy jsou teplejší a více fouká. ale je třeba stále vědět i to, že v případě úporných inverzí mohou být jednodenní hodnoty stále velmi vysoké, např. pro 10. leden 2024 byla tato hodnota 172 µg.m^-3, což byla druhá nejvyšší jednodenní hodnota v tomto roce v celé ČR a o 72% překročila hodnotu pro vyhlášení smogové situace. 

Pro úplnost je  třeba uvést, že od 15. 6. 2015 je v Opavě pravidelně prováděno také měření jemnější frakce suspendovaných částic PM_2,5, Jejich měření nepředstavují doposud dostatečně reprezentativní řadu, ale je možno uvést, že celoroční imisní limit pro PM_2,5 nebyl v Opavě doposud překročen. Imisní limit platný od roku 2020 je 20 µg.m^-3. Před rokem 2020 byl méně přísný imisní limit 25 µg.m^-3.

Tabulka: Počet překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ v letech 1995-2019 na AIMS 1186 Opava-Kateřinky a pouze pro rok 2017 také na AIMS Opava-univerzitní zahrada (označeno 2017*) 

Povolený počet překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ je max. 35x/rok.

Ostatní měřené znečišťující látky nepředstavují pro kvalitu ovzduší v Opavě takový závažný problém. V případě oxidu siřičitého (SO₂) došlo k významnému snížení imisní zátěže hluboko pod imisní limit a v dnešní době již tato škodlivina nepředstavuje významné riziko, a proto ČHMÚ přehodnotil smysl tohoto měření a ukončil je k 31. 12 2012.

V případě oxidu dusičitého (NO₂) došlo také ke snížení jeho koncentrací a v současné době je úroveň imisní zátěže NO₂ pod 50% hranicí imisního limitu, jak je zřejmé z měření. V případě oxidu dusičitého nelze očekávat v blízké době významnou změnu, neboť si je třeba uvědomit, že při jakémkoliv spalování dochází k oxidaci dusíku, který je součástí vzduchu, a zákonitě tedy musí vznikat oxidy dusíku. Největší vliv na výši celkových imisí NO₂ má na území města Opavy automobilová doprava.  

V místech s nejvyššími hodnotami dlouhodobých koncentrací NO₂ se automobilová doprava podílí na celkové imisní situaci z více než 60 %. Koncentrace NO₂ dosahují svého maxima v centru města, kde negativně kromě morfologie terénu imisní situaci ovlivňují také emise z lokálních topenišť, které se na celkové imisní situaci znečištění NO₂ podílejí přibližně 15–20 %. Mimo vlastní centrum města, v místech bez intenzivní automobilové dopravy, nad místními zdroji převažuje vliv vzdálených zdrojů znečišťování ovzduší. 

Tabulka: Průměrné roční koncentrace základních škodlivin v letech 1994-2019 na AIMS 1186 Opava-Kateřinky

Pozn. k tabulce. V roce 1997 nebyl proveden potřebný počet měření pro výpočet reprezentativních průměrných hodnot u všech veličin. V letech 1994 a 1995 nebyl proveden potřebný počet měření pro výpočet reprezentativních průměrných hodnot u PM₁₀.

Dne 1. ledna 2011 se v Opavě začalo s měřením ozónu. Počet překročení maximálního denního osmihodinového klouzavého průměru stanoveného pro ozón je silně závislý na klimatických podmínkách. Povolený počet překročení je 25x v průměru za tři roky. Nejvyšší nárůst hodnot ozónu byl v roce 2015. Léto roku 2015 se totiž vyznačovalo extrémně vysokou intenzitou slunečního záření, a proto došlo nejenom k nárůstu tropických dnů, ale také se výrazně zvýšil počet dnů, kdy byl překročen imisní limit - denní osmihodinový klouzavý průměr pro ozón (120 µg.m^-3), a to 34x oproti 11 v předcházejícím roce, přičemž ale nedošlo k překročení imisního limitu za uplynulé 3 roky - hodnota 20,3 x, neboť zákonodárce při stanovení tohoto imisního limitu si byl vědom významného vlivu meteorologických podmínek. Rok 2015 byl teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná roční teplota 9,4 ^oC  byla o 2,0 ^oC vyšší než normál v letech 1961-1990. V posledních letech hodnoty přízemního ozónu vypadají optimisticky, ale zde závisí hodně i na klimatických podmínkách.

Závěrem můžeme sdílet opatrný optimismus. Vliv některých škodlivin je minimální a lze reálně doufat, že i koncentrace nejenom suspendovaných částic ale i B(a)P se ještě zlepší. Je třeba také stále apelovat na osobní zodpovědnost. Protože je zřejmé, že průmysl i energetika udělala již díky legislativnímu tlaku kus práce. Nyní závisí také na každém z nás. Záleží na tom, čím a jak budeme topit a zda budeme ochotni i ve svém okolí uplatňovat svůj pozitivní vliv i na své okolí v rodině, mezi přáteli.