Wendt Ferdinand
* 1. 11. 1839 Drážďany – + 10. 10. 1904 Opava
Profesor opavského učitelského ústavu.
Byl synem operního pěvce Ferdinanda Wendta, původem z Berlína. Jeho matka se věnovala kabaretnímu zpěvu a účinkování v operetách. Wendt navštěvoval katolický učitelský ústav v Budyšíně (německy Bautzen). Během studia si přivydělával soukromým vyučováním. Tak poznal i svou budoucí manželku Claru, dceru budyšínského obchodníka Strohlbacha. Od mládí trpěl Wendt oční vadou, která v průběhu jeho života několikrát vedla k dočasnému oslepnutí.
Prvním praktickým působištěm Ferdinanda Wendta se stalo Lipsko, kde učil v letech 1860 až 1865. Poté získal místo v Sedmihradsku, ve městě Hermannstadt (dnes Sibiu v Rumunsku), kde vyučoval na normální a hlavní škole do roku 1871. Následoval návrat do Lipska, aby se na zdejší univerzitě věnoval studiu pedagogiky a psychologie. Wendt se od mládí zajímal o dětskou psychologii a rovněž o vzdělávání žen. Byl autorem několika pojednání na toto téma a přispíval do ženských časopisů. Udržoval kontakty s představitelkami ženského hnutí a vystupoval rovněž na ženských kongresech. Svou dizertaci obhájil a vydal tiskem v roce 1875.
V Opavě působil Ferdinand Wendt od roku 1874. Vyučoval na ústavu pro vzdělávání učitelek a v této době napsal své nejvýznamnější práce na téma ženské a dětské psychologie. Wendt sám byl redaktorem a vydavatelem ženských časopisů a přispíval do jiných periodik články na téma vzdělávání dětí a osvěty žen.
Od roku 1891 vyučoval Wendt na opavského učitelském ústavu a externě učil i na vyšší dívčí škole a na Grandeho hudební škole. Často veřejně vystupoval, jeho přednášky byly hojně navštěvovány nejen v Opavě, ale také ve Vídni nebo v tehdy německé Vratislavi (dnes Wrocław, Polsko). Wendt se věnoval i v Opavě soukromé výuce šlechtických dívek. Dával soukromé hodiny Marii a Margaretě Lichnovským a pro tuto rodinu uspořádal část knihovny na zámku Hradec nad Moravicí. Stejně jako v Lipsku a v Sibiu, také v Opavě se Ferdinand Wendt zapojil aktivně do veřejného života. Byl členem mnoha osvětových i zájmových spolků, spolupracoval se zdejšími novinami Troppauer Zeitung a ve Spolku pro vzdělávání žen zastával funkci místopředsedy. Když byl Wendt v roce 1903 penzionován, byl mu udělen za zásluhy na poli pedagogicky titul c. k. školského rady.
S manželkou Clarou měl Ferdinand Wendt tři dcery. Irene (1867–1922) a Felizitas (*1870) se narodily v Sibiu. Nejmladší dcera Cäcilia přišla na svět v Opavě 4. května 1875. Všechny tři dcery absolvovaly opavský učitelský ústav. Cäcilia jako první dívka odmaturovala v roce 1896 na opavském německém gymnáziu a v roce 1900 získala jako první žena v Rakousku doktorát na filozofické fakultě. Manželé Wendtovi bydleli v Opavě na Nádražní (dnes Janská) ulici č. 17 a od roku 1885 na Pekařské č. 35.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 11, třída I, hrob 39) Zobrazit hrob na mapě
Profesor Wendt zemřel 10. října 1904 ve věku nedožitých 65 let na následky rakoviny. Byl pochován o dva dny později do rodinné hrobky, kde jediným pohřbeným. Vdova i dcery žily po roce 1905 ve Vídni.
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.