Členění města – městské části

Opavské městské části

Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří:

  • evidenční část Město (k. ú. Opava-Město)
  • většinový díl evidenční části Předměstí (k. ú. Opava-Předměstí) bez základní sídelní jednotky Karlovec
  • evidenční část Kateřinky (k. ú. Kateřinky u Opavy)
  • evidenční část a katastrální území Kylešovice
  • většinový díl evidenční části Jaktař (bez ZSJ Vávrovická tvořené čtyřmi dvojdomky)

Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí:

  • Komárov (evidenční část Komárov tvořená katastrálním územím Komárov u Opavy, bez základní sídelní jednotky Komárovské Chaloupky)
  • Malé Hoštice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Milostovice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Podvihov (katastrální území Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy - ZSJ Komárovské Chaloupky)
  • Suché Lazce (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Vávrovice (tvořená evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, Držkovice a Palhanec a dále základní sídelní jednotkou Karlovec) (díl evidenční části Předměstí na katastrálním území Opava-Předměstí) a základní sídelní jednotkou Vávrovická (čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území Jaktař)
  • Vlaštovičky (tvořená evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích Vlaštovičky a Jarkovice)
  • Zlatníky (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy)

Katastrální území Opavy

Městské části

Komárov

Městská část Komárov se rozkládá jihovýchodním směrem od centra města, na pravém břehu řeky Opavy. První písemná zmínka o její existenci pochází z roku 1330. Komárov byl do roku 1975 samostatnou obcí, poté byl přičleněn k městu Opava jako jeho městská část. Obývá jej více než 1300 obyvatel.

http://www.komarov.cz

 

Malé Hoštice

Na území Malých Hoštic je doloženo již pravěké osídlení z mladší doby kamenné. Archeologický výzkum zde odhalil keramiku a pozůstatky zemědělských kultur od 6. tisíciletí před naším letopočtem a kultura lidu popelnicových polí (1300 př. n. l.) má v katastru obce doloženo také pohřebiště. Nejstarší dochovanou stavební památkou v obci je kaplička z roku 1656 zasvěcená Janu Nepomuckému. V centru Malých Hoštic se nachází kaple Panny Marie, která byla vysvěcena v září roku 1888. Ozdobou této kaple je obraz Panny Marie Opavské, jehož autorem je neznámý barokní malíř z 18. století.

Od roku 1945 jsou Malé Hoštice i s Pustými Jakarticemi součástí okresu Opava. Od 1. února 1970 jsou součástí města Opavy. Malé Hoštice obývá více než 1800 obyvatel.

http://malehostice.opava-city.cz/

 

Milostovice

První zmínka o Milostovicích pochází z roku 1255. Původně to byla malá čistě česká obec zemědělského charakteru. V roce 1899 zde byl založen družstevní lihovar, který však koncem 20. století zanikl. V roce 1930 byla obec elektrifikována a o tři roky později zde byl postaven pomník na počest významného rodáka Vincence Praska. V současnosti mají Milostovice 270 obyvatel.

http://milostovice.opava-city.cz/

 

Podvihov

Podvihov se nachází na jihovýchodě Opavy, zhruba 8,5 km od centra města. Žije zde téměř 500 obyvatel.

http://podvihov.opava-city.cz

 

Suché Lazce

První zmínka o Suchých Lazcích pochází z roku 1377 z listiny o rozdělení Opavského knížectví. Suché Lazce se rozkládají po obou stranách historické hranice vlastního Slezska a tzv. moravských enkláv ve Slezsku. Součástí Opavy se obec Suché Lazce stala k 1. lednu 1979. K témuž dni byla k Opavě připojena i východní část Přerovce, dosud náležící k Novým Sedlicím. Suché Lazce obývá více než 1000 obyvatel.

http://www.suchelazce.cz/

 

Vávrovice

Vávrovice jsou část města Opavy tvořené trojicí vesnic Vávrovice, Držkovice a Palhanec. Vávrovice se nachází zhruba 5,5 km severozápadně od centra města Opavy, na pravém břehu řeky Opavy, jež v úrovni vesnice tvoří státní hranici s Polskem. Polský protějšek Vávrovic představuje ves Wiechowice (česky Vehovice). Vávrovicemi vede železniční trať Olomouc - Opava. V městské části žije necelý 1000 obyvatel.

http://vavrovice.opava-city.cz

 

Vlaštovičky

Městská část Vlaštovičky historicky patří k tzv. moravským enklávám ve Slezsku. První písemná zmínka o Vlaštovičkách pochází z roku 1230. K Opavě bylo území moderní městské části připojeno v roce 1976. Na území obce se nachází chráněná dílna patřící Charitě Opava, která poskytuje práci nevidomým, zrakově a duševně postiženým lidem a je koncipována pro lidi s nejtěžším handicapem. Stálých obyvatel se v obci nachází necelých 400.

http://vlastovicky.opava-city.cz

 

Zlatníky

Zlatníky jsou zaznamenány v roce 1256, kdy král Přemysl II. potvrdil ves velehradskému klášteru. Později patřil statek Zlatníky například rodině Vlků z Konecchlumě a po dlouhá léta Mošům z Bittendorfu. Další dějiny mají Zlatníky společné se stěbořickým panstvím. Od roku 1976 jsou Zlatníky součástí města Opavy – dnes jako jeho samosprávná městská část s více než 300 obyvateli.

http://zlatniky.opava-city.cz