Členění města – městské části
Opavské městské části
Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří:
- evidenční část Město (k. ú. Opava-Město),
- většinový díl evidenční části Předměstí (k. ú. Opava-Předměstí) bez základní sídelní jednotky Karlovec,
- evidenční část Kateřinky (k. ú. Kateřinky u Opavy),
- evidenční část a katastrální území Kylešovice,
- většinový díl evidenční části Jaktař (bez ZSJ Vávrovická tvořené čtyřmi dvojdomky).
Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí:
- Komárov (evidenční část Komárov tvořená katastrálním územím Komárov u Opavy, bez základního sídelní jednotky Komárovské Chaloupky),
- Malé Hoštice (tvořeny stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím),
- Milostovice (tvořeny stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím),
- Podvihov (katastrální území Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy – ZSJ Komárovské Chaloupky),
- Suché Lazce (tvořeny stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím),
- Vávrovice (tvořeny evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, Držkovice a Palhanec a dále základní sídelní jednotkou Karlovec) (díl evidenční části Předměstí na katastrálním území Opava-Předměstí) a základní sídelní jednotkou Vávrovická (čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území Jaktař),
- Vlaštovičky (tvořeny evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích Vlaštovičky a Jarkovice),
- Zlatníky (tvořeny stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy).
Katastrální území Opavy
Městské části
Komárov
Městská část Komárov se rozkládá jihovýchodním směrem od centra města, na pravém břehu řeky Opavy. První písemná zmínka o její existenci pochází z roku 1330. Komárov byl do roku 1975 samostatnou obcí, poté byl přičleněn k městu Opava jako jeho městská část. Obývá jej více než 1300 obyvatel.
Malé Hoštice
Na území Malých Hoštic je doloženo již pravěké osídlení z mladší doby kamenné. Archeologický výzkum zde odhalil keramiku a pozůstatky zemědělských kultur od 6. tisíciletí před naším letopočtem. V katastru obce je doloženo také pohřebiště kultury lidu popelnicových polí (1300 př. n. l.). Nejstarší dochovanou stavební památkou v obci je kaplička z roku 1656 zasvěcená Janu Nepomuckému. V centru Malých Hoštic se nachází kaple Panny Marie, která byla vysvěcena v září roku 1888. Ozdobou této kaple je obraz Panny Marie Opavské, jehož autorem je neznámý barokní malíř z 18. století.
Od roku 1945 jsou Malé Hoštice i s Pustými Jakarticemi součástí okresu Opava. Od 1. února 1970 jsou součástí města Opavy. Malé Hoštice obývá více než 1800 obyvatel.
http://malehostice.opava-city.cz/
Milostovice
První zmínka o Milostovicích pochází z roku 1255. Původně to byla malá čistě česká obec zemědělského charakteru. V roce 1899 zde byl založen družstevní lihovar, který však koncem 20. století zanikl. V roce 1930 byla obec elektrifikována a o tři roky později zde byl postaven pomník na počest významného rodáka Vincence Praska. V současnosti mají Milostovice 270 obyvatel.
http://milostovice.opava-city.cz/
Podvihov
Podvihov se nachází na jihovýchodě Opavy, zhruba 8,5 km od centra města. Žije zde téměř 500 obyvatel.
Suché Lazce
První zmínka o Suchých Lazcích pochází z roku 1377 z listiny o rozdělení Opavského knížectví. Suché Lazce se rozkládají po obou stranách historické hranice vlastního Slezska a tzv. moravských enkláv ve Slezsku. Součástí Opavy se obec Suché Lazce stala k 1. lednu 1979. K témuž dni byla k Opavě připojena i východní část Přerovce, dosud náležící k Novým Sedlicím. Suché Lazce obývá více než 1000 obyvatel.
Vávrovice
Vávrovice jsou část města Opavy tvořené trojicí vesnic Vávrovice, Držkovice a Palhanec. Vávrovice se nachází zhruba 5,5 km severozápadně od centra města Opavy, na pravém břehu řeky Opavy, jež v úrovni vesnice tvoří státní hranici s Polskem. Polský protějšek Vávrovic představuje ves Wiechowice (česky Vehovice). Vávrovicemi vede železniční trať Olomouc–Opava. V městské části žije necelý 1000 obyvatel.
http://vavrovice.opava-city.cz
Vlaštovičky
Městská část Vlaštovičky historicky patří k tzv. moravským enklávám ve Slezsku. První písemná zmínka o Vlaštovičkách pochází z roku 1230. K Opavě bylo území moderní městské části připojeno v roce 1976. Na území obce se nachází chráněná dílna patřící Charitě Opava, která poskytuje práci nevidomým, zrakově a duševně postiženým lidem a je koncipována pro lidi s nejtěžším handicapem. Stálých obyvatel v obci žije necelých 400.
http://vlastovicky.opava-city.cz
Zlatníky
Zlatníky jsou zaznamenány v roce 1256, kdy král Přemysl II. potvrdil ves velehradskému klášteru. Později patřil statek Zlatníky například rodině Vlků z Konecchlumě a po dlouhá léta Mošům z Bittendorfu. Další dějiny mají Zlatníky společné se stěbořickým panstvím. Od roku 1976 jsou Zlatníky součástí města Opavy – dnes jako jeho samosprávná městská část s více než 300 obyvateli.