Měnírna el. proudu

Jednu z nejzajímavějších technických pamětihodností města Opavy představuje měnírna elektrického proudu na Rybím trhu v prostoru za bývalým Mariánským ústavem. Objekt je od roku 1990 zapsán do seznamu státem chráněných památek a je výjimečným unikátem v rámci celé České republiky.

Potřeba dodávek elektrického napětí pro místní hromadnou dopravu začala být aktuální v roce 1905, kdy na trasu mezi Horním náměstím a pozdějším kinem Alhambra v Kateřinkách vyjela v rychlosti 12 km/h první tramvaj. Linku, která byla později z náměstí prodloužena přes Krnovskou ulici k městskému parku, doplňoval druhý spoj vedoucí z nádraží Opava východ přes Janskou, Ostrožnou a Olomouckou ulici k nemocnici, později až k psychiatrické léčebně. Tyto dvě trasy s metrovým rozchodem, na nichž jezdilo zpočátku osm tramvají, doplnila od roku 1912 třetí, která začínala u budovy divadla na Horním náměstí a přes Ostrožnou a Otickou ulici směřovala k Městskému hřbitovu. V roce 1948 byla prodloužena první linka až ke Švédské kapli a na jejím druhém konci byl vytvořen nový úsek, jenž pokračoval od křižovatky Krnovské a Jaselské ulice dále na Jaktař, kde trať končila u dnešní restaurace Na točně. Od 50. let však v důsledku havarijního stavu tratě i samotného podloží začalo docházet k postupnému rušení tramvajových linek. Ty měly nahradit trolejbusy, které poprvé vyjely do ulic roku 1952 a později se staly jedním ze symbolů opavské městské dopravy. Úplně poslední průjezd tramvaje městem pak proběhl o čtyři roky později. Vzpomínku na tramvajovou dopravu dnes představuje zabudování části kolejí do dnešní dlažby Hrnčířské ulice a Dolního náměstí.

U první vozovny na Krnovské ulici byla v letech 1903–1904 postavena rovněž industriální budova městské parní elektrárny, která měnila střídavé napětí na potřebné stejnosměrné. Z důvodu rozšiřování sítě městské dopravy vznikla potřeba umístit měnírnu elektrického proudu blíže centru města. V roce 1929 tak byla postavena podle projektu Ericha Geldnera jednoduchá funkcionalistická železobetonová stavba s cihlovými výplněmi a břízolitovou omítkou. Původní vybavení, transformátory, rtuťové usměrňovače a rychlovypínače, vyrobené v roce 1905 berlínskou firmou AEG, zde byly přemístěny z Krnovské ulice a dodnes je toto vybavení kompletně dochováno, stejně tak většina stavebních a provozních prvků a detailů objektu.

Princip měnírny spočíval v napojení přívodu 22 kV na sběrnice a do hlavního vypínače na transformátor. Z něj pak byly napájeny usměrňovací šestianodové rtuťové baňky AEG 600V/250A s jehlovým zapalováním a rozvaděčem, uspořádané do dvou řad po čtyřech kusech. Dále pak stejnosměrné napětí 600 V pokračovalo k jednotlivým úsekům, jak dokládají i dochované štítky s názvy konkrétních ulic.

Měnírna fungovala nepřetržitě do roku 1985, kdy byly vybudovány dvě nové měnírny, nejprve na ulici Čajkovského a posléze na Kylešovské ulici. Do té doby objekt fungoval bez větších obtíží. Budova v současnosti již téměř třicet let chátrá a očekává se, jaký bude další vývoj v otázce jejího zachování.