Historie města a historické kalendárium

Statutární město Opava je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice bývalého okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.

V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance – ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie, k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.

Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.

Za nacistické okupace v letech 1938–1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem.

Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.

Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky až po současnost).

Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří také vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.

V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. „Bílou Opavu“, jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.

Historické kalendárium – významné události

1195     26. prosince první písemná zpráva o Opavě (listina olomouckého knížete Vladimíra vydaná v Opavě)

1224     Opava listině doložena jako město, a proto se oprávněně řadí k nejstarší vrstvě privilegovaných měst v českých zemích (listina krále Přemysla Otakara I. sepsaná notářem Heřmanem v Hulíně)

1247     3. května privilegium markraběte Přemysla, kterým se Opavě uděluje právo výročního trhu a osvobození od cla v odškodné za škody způsobené v dubnu 1241 při obléhání Mongoly

1281     Opava ustanovena sídlem knížectví; král Přemysl Otakar II. postoupil Opavsko v r. 1269 svému synovi Mikuláši I. v odškodné za vyloučení nástupnictví na český trůn, po návratu z uherského zajetí byl. Mikuláš I. jmenován opavským knížetem

1318     umírá Mikuláš I, kníže opavský

1318     3. července Mikuláš II. obdržel Opavsko v dědičné léno a tím podřízené České koruně

1365     8. prosince umírá Mikuláš II.

1377     k dělení Opavska mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. (Jana, Mikuláše, Václava a Přemka) došlo ve chvíli, kdy nejmladší z nich dosáhl plnoletosti; centrem knížectví je Hradec nad Moravicí

1427–1431        husité ovládli Opavsko, kníže Přemek podepisuje „čtyři artikule pražské“, pronikání české reformace, Opava sídlem knížectví

1465     Opavsko se stává lénem synů husitského krále Jiřího z Poděbrad, zejména pak knížete Viktorina

1466–1473        Opava sdílí důsledky papežské klatby kvůli setrvávání v podobojí vyhlášené papežem Pavlem II. dne 23. 11. 1466; byla odvolána teprve 1. 4. 1473

1474      křižácké tažení uherského krále Matyáše Korvína (v papežských službách) na Opavsko; Matyášova černá rota přitáhla k Opavě 23. srpna

1485–1526         vláda Uhrů na Opavsku; Matyáš Korvín se 12. května 1485 ujal vlády na Opavsku, když jej k uvedenému datu odňal knížeti Viktorinovi z Poděbrad

1525      luterská reformace v Opavě a město se postupně stává střediskem reformace ve Slezsku

1603     20. října císař Rudolf II. vyhlásil nad městem Opavou říšskou klatbu; následoval vojenský zásah olomouckého biskupa a kardinála Fr. Dietrichštejna

1607     23. září po 43 dnech obléhání Opavy vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk) město dobyto

1613     v rámci pokatolizovacích opatření se opavským knížetem stává Karel z Lichtenštejna, v Opavě však nebyl přijat „vlídně“, a proto jeho sídlem se stává Krnov, spojil takto od r. 1377 rozdělené Opavsko s Krnovskem

1648     město prožívá po skončení třicetileté války těžké chvíle – značná část českého obyvatelstva byla nucena vystěhovat se a opustit dosud většinou evangelickou Opavu, začaly četné rekatolizační akce v rámci protireformačních snad za účinné pomoci jezuitské koleje, založené v Opavě již během války, město bylo dosídlováno Němci, nastává germanizační útlak zbylého českého obyvatelstva

1742     jako důsledek Vratislavského míru uzavřeného 11. 6. 1742 Slezsko rozděleno mezi Prusko (větší část) a Rakousko (menší část), kdy hranici tvořila na teritoriu knížectví řeka Opava; město Opava se stává hlavním městem rakouského Slezska a současně sídlem Královského úřadu a Slezského veřejného konventu

1782–1849        Rakouské Slezsko podřízeno správě moravskoslezského gubernia v Brně, v Opavě dále zasedá Slezský veřejný konvent, od r. 1793 Opava sídlem kraje a tudíž krajanského hejtmanství

1820     v Opavě se ve dnech 24. 10. – 23. 12. konal tzv. Opavský kongres Svaté aliance

1849     Opava sídlem místodržitelství, od r. 1854 Zemské vlády slezské až do r. 1928 jako politického úřadu

1850     zřízena v Opavě obchodní a živnostenská komora a zemský soud

1862     sídlo zemského slezského sněmu až do r. 1918

1864     zřízeno finanční ředitelství až do r. 1938

1866     stává se statutárním městem v čele s magistrátem

1870     ustanovena zemská školní rada

1911     vzniklo Ředitelství pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě

1918     29. 10. – 20. 12. byla sídlem tzv. provincie „Sudetenland“, po obsazení Opavy českým vojskem přešla moc do rukou úřadu vzniklé ČSR

1928     30. listopadu zaniklo Slezsko jako země, Opava ztratila četné výhody spojené s titulem zemského hlavního města

1938–1945        byla centrem vládního obvodu v rámci Sudetské župy

1945     22. dubna Opava osvobozena Rudou armádou za cenu nesmírných válečných škod, v rámci srovnatelných lokalit utrpěla Opava nejvíce ze všech měst ČSR

1945     květen, začala výstavba a obnova Opavy, která se opět stává statutárním městem dne 27. října 1945 a současně sídlem okresního národního výboru

1946 – 1. 1.      k Opavě připojeny obce Kateřinky, Jaktař a Kylešovice

1958     1. ročník kulturního festivalu Bezručova Opava

1976     integrace okolních obcí s Opavou

1991 – 9. 6.      zřízení Slezské univerzity v Opavě

1994     vznik výcvikového střediska logistiky Armády ČR v Opavě

1996     chrám Nanebevzetí Panny Marie povýšen na konkatedrálu

1997 – 7. 7.      postihla Opavu největší povodeň

2000     zřízena pěší zóna na Horním náměstí, 26. 10. – návštěva belgického královského páru

2003     postavena sportovní hala a parkovací dům

2004     zřízena pěší zóna na Dolním náměstí

2006     rekonstruována budova radnice Hláska

2007     přeměna náměstí Osvoboditelů na park, postavena nová Smuteční síň na Městském hřbitově

2009     otevřen zrekonstruovaný Obecní dům na Ostrožné ulici

2011     přestavba Domu umění, vinárny a základní umělecké školy na Pekařské ulici

2012     rekonstrukce Kulturního domu na Rybníčku

2013     otevřena cyklostezka Slezská magistrála

2014     revitalizace Městských sadů

2015     návštěva lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.

2016     opavský klavírista Lukáš Vondráček vyhrál nejnáročnější světovou klavírní soutěž královny Alžběty v Belgii