Kostel sv. Vojtěcha

Dnešní barokní chrám sv. Vojtěcha na východní straně Dolního náměstí nahradil v druhé polovině 17. století dříve zde stojící gotický kostel. Nejstarší zmínka o kostelu sv. Vojtěcha existuje sice až z roku 1429, je však pravděpodobné, že vznikl někdy před rokem 1350 v souvislosti s úpravou náměstí jako filiální kostel farnosti Nanebevzetí Panny Marie a patřil Řádu německých rytířů. O jeho podobě a vnitřním vybavení máme velice skromné informace. O něco málo více lze uvést o jeho osudech v období reformace v 16. století, od kdy začalo být stále častěji užíváno pojmenování svatostánku jako kostela sv. Jiří. V kostele, který byl určen českému obyvatelstvu, již v roce 1532 působil luteránský duchovní. Protireformační kurz katolické strany sice na počátku 17. století vedl k uzavření tohoto chrámu, byl však protestanty násilně znovuotevřen. Ačkoliv protestantské pozice byly po potlačení rebelie v Opavě v roce 1607 načas oslabeny, po vydání Majestátu Rudolfa II. o náboženské svobodě o dva roky později jim byl kostel opět navrácen se souhlasem samotného císaře.

Nekatolíci se však z nabyté svobody neradovali dlouho. Po ukončení prvního dějství třicetileté války a potlačení českého povstání v roce 1620 došlo i v Opavě z popudu dědičného držitele Opavského knížectví Karla z Lichtenštejna k rekatolizačním omezením. Byli vypovězeni protestantští kněží a do města byl povolán jezuitský řád, kterému byl předán právě kostel sv. Jiří. Nedlouho poté kolem něj vyrostlo jezuitské gymnázium s kolejí. Kostel získali jezuité definitivně z rukou velmistra Řádu německých rytířů v roce 1655, což bylo znovu potvrzeno novým velmistrem o 22 let později. To umožnilo členům Tovaryšstva Ježíšova v čele s rektorem koleje Tobiasem Geblerem zbourat nevyhovující gotický kostel a vystavět mezi léty 1675 až 1681 nový barokní chrám a klášterní budovu.

Staviteli a zřejmě i autory jejich konečné architektonické podoby byli bratři italského původu Mikuláš a Jakub Braschové. Novostavba vycházející z dispozice římského kostela Il Gesú má jednu loď s třemi páry průchozích kaplí po stranách a je zakončená pravoúhlým presbytářem. Na něj ze severní strany přiléhá věž a z jižní strany sakristie. Průčelí kostela má podobu odstupňovaného rizalitu a je členěno horizontálně mohutnými římsami a vertikálně pilastry s korintskými hlavicemi, které zasahují až do trojúhelníkového štítu. Portál s odstupňovanými sloupy nese v tympanonu iniciály jezuitského hesla Ad Maiorem Dei Gloriam (K větší slávě Boží) a nad ním je vyobrazen reliéf tří jezuitských mučedníků, kteří zahynuli v Japonsku. V druhém patře nad oknem je umístěn znak knížecího rodu Lichtenštejnů, podporovatelů Tovaryšstva Ježíšova i samotného kostela. V šesti výklencích průčelí jsou zasazeny barokní sochy významných jezuitských světců, například zakladatele řádu sv. Ignáce z Loyoly s knihou v ruce. Z doby výstavby nového kostela pocházel první mariánský sloup umístěný na Dolním náměstí před průčelím budovy. Jeho poškození si po padesáti letech vyžádalo demontování a nahrazení v roce 1869 sloupem novým, byť s některými původními prvky. Na jeho trojbokém soklu je umístěna plastika Panny Marie Immaculaty stojící na půlměsíci a zeměkouli ovinuté hadem, symbolem dědičného hříchu.

Interiér kostela prošel mezi léty 1725–1750 novou výtvarnou adaptací. Na jeho výzdobě se podílel barokní malíř F. Ř. I. Eckstein, jenž vymaloval strop lodi scénami z legendy o sv. Jiří. Dopad letecké pumy v závěru druhé světové války nenávratně zničil takřka všechny nástěnné malby, dochovaly se pouze fresky bočních kaplí. Konec války nepřečkal ani impozantní dvoupatrový hlavní oltář zasvěcený sv. Jiří, na kterém byl taktéž vyobrazen sv. Vojtěch. Hlavní oltář i další kostelní oltáře, plastiky či kazatelna jsou dílem sochaře J. G. Lehnera.

Spolu s poválečnou obnovou zničeného objektu a instalací maleb soudobých slezských malířů byl v 60. letech do kostela převezen nový hlavní oltář z kapucínského kláštera ve Fulneku, jehož obrazy zhotovil malíř F. I. Leicher. Dnešní podoba kostela, který nepřetržitě plní svou liturgickou funkci a v jehož názvu převážilo od roku 1945 pojmenování podle sv. Vojtěcha, je výsledkem generální opravy v roce 1995, kdy bylo usilováno o co největší přiblížení se původní podobě kostela.

www.farnostopava.cz