Dukelská kasárna

Série prohraných válek, které vedla císařovna Marie Terezie s Pruskem v polovině 18. století, směřovala ke ztrátě většiny slezského území a výrazné proměně hranic rakouské monarchie. Opava se tak díky této skutečnosti stala příhraničním městem. To si ve svém důsledku vyžádalo zřízení stálé vojenské posádky ve městě, respektive posílení dosavadního stavu císařské armády, která byla v Opavě přítomna od konce třicetileté války.

Již ke konci 40. let 18. století sloužila městská kasárna na Rybím trhu 180 pěšákům, v roce 1835 došlo k rozšíření o prostory pro 40 koní a následně byla na konci 19. století kasárna zlikvidována. Rok poté, co bylo město a jeho okolí roku 1778 obsazeno pruským vojskem v rámci války o bavorské dědictví (tzv. bramborové války), navštívil město císař Josef II. a upustil od původního plánu udělat z Opavy pevnost. To později vedlo k postupnému bourání městského opevnění. Právě v blízkosti stržené Jaktařské brány vyrostla mezi léty 1847–1849 kasárna Františka Josefa. Tříposchoďový objekt, jenž se nacházel vedle místa, kde byl později vybudován obchodní dům Breda & Weinstein, pojmul téměř sedm stovek vojáků. Budova, po vzniku Československa známá jako Stará kasárna, zde stála až do roku 1939. 

Největší vojenský objekt v Opavě – Rudolfova dělostřelecká kasárna začal fungovat na konci 19. století. Hlavní část vznikla v letech 1887–1889 jako projekt F. Puchnera a E. Labitzkého ve spolupráci s M. Hartelem na ploše za dnešním nádražím Opava-západ. Začátek areálu navazuje na závěr Horova náměstí a je otevřen schodištěm s terasou a dvojicí původních ubytoven důstojníků s nárožními rizality. Rozsáhlý a uzavřený prostor s centrálním dvorem obklopují ze tří stran pozdně historizující budovy mužstva. Zbytek areálu, přibližně 10 ha plochy, vyplňovaly stáje, vězení, provozní budovy, jízdárna, venkovní zahrada či dokonce tenisové a fotbalové hřiště.

Po vzniku Československé republiky byla kasárna přejmenována na Masarykova a po přemístění některých velitelství a útvarů do Hranic na Moravě sloužila 8. lehkému dělostřeleckému pluku a 15. pěšímu pluku. V roce 1936 v souvislosti s výstavbou stálého čs. opevnění bylo v objektu zřízeno Ženijní skupinové velitelství IV. Od března 1938 zde byl umístěn IV. prapor hlučínského 4. hraničářského pluku. Po skončení bojů 2. světové války obsadila kasárna Rudá armád, v létě 1945 pak Československá armáda. V poúnorovém období byla kasárna přejmenována na Dukelská a stala se sídlem různorodých armádních útvarů, mimo jiné 5. geodetického odřadu. Za připomenutí stojí zablokování vjezdu Sovětské armády do objektu v srpnu 1968, což si později vyžádalo osobní postihy účastníků tohoto protestu. Postupný přechod výcvikové náplně směřující k logistice (týlovým službám) vyústil v ustavení 53. výcvikové základny logistiky, od roku 1999 v názvu obsahující jméno armádního generála Heliodora Píky. Útvar měl veliké zásluhy při odstraňování následků a škod způsobených katastrofálními povodněmi roku 1997 i 2002. V roce 2004 u něj skončili vojáci základní služby a útvar zanikl v roce 2005. O dva roky později takřka celý areál získalo město Opava.