Matiční dům

V roce 1877 se konečně začalo v Opavě probouzet obrozenecké hnutí, které chtělo prosazovat oprávněné požadavky české menšiny. Tím, že Opava byla z velké většiny německá, se iniciátoři setkávali s nevolí z řad německy smýšlející veřejnosti a rakouské státní moci. To ovšem nezabránilo tomu, aby zásluhou pedagoga a historika Vincence Praska, katolického kněze Antonína Grudy, novináře Jana Zacpala, lékaře Jana Kolofíka a dalších českých vlastenců došlo k založení Matice opavské jako koordinačního ústředí lokálních národních snah. Spolek podporovaly takové persony jako T. G. Masaryk, Jan Neruda, Jan Palacký či Ladislav Josef Čelakovský. Tvůrcem spolkového znaku byl Mikoláš Aleš, jedna z největších osobností takzvané „Generace Národního divadla”.

Prvního velkého úspěchu dosáhla Matice opavská v roce 1883, kdy došlo k založení soukromého českého gymnázia. V roce 1892 začal periodicky vycházet věstník Matice opavské, kolem něhož se soustředila české vědecká aktivita věnovaná Slezsku. Jeho tradici dodnes nese od roku 1948 vycházející Slezský sborník. Na konci 19. století vzniklo rovněž Muzeum Matice opavské a později spolek provozoval i vlastní tiskárnu známou jako Slezská Grafie.

Po 2. světové válce nastaly doby rozpuštění a obnovování spolku kvůli jisté nepohodlnosti pro režim, až byl v roce 1989 definitivně znovuobnoven a do jeho správy byla navrácena i Matiční budova. Matice slezská tak dodnes udržuje své poslání v zachovávání kulturních, historických a hospodářských hodnot, vydává pravidelně Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy a provozuje vlastní knižní vydavatelství.

Sídlem Matice byl původně pouze rohový dům postavený před rokem 1841 na Rybím trhu. Původní dům statkéře Ludwiga Wöllersdorfa byl Maticí zakoupen v roce 1880. Později roku 1894 byla přikoupena sousední budova, k níž po čtyřech letech pod vedením Josefa Hruschky byla přistavěna dvoutraktová část situovaná při dnešní Matiční ulici. Zbývající dvě budovy, které jsou součástí komplexu Matičního domu, byly postaveny architektem Eduardem Labitzkým v roce 1869. Budova se stala nejenom sídlem samotné Matice a jejího muzea či knihovny, v jeho zdech nalezly útočiště i další české spolky. V přízemí budovy měla Matice i svůj hostinec, v jehož sále se hrála také první česká divadelní představení v Opavě. Přestože po roce 1989 byla budova vrácena do správy obnoveného spolku, poměrně rozsáhlý objekt je dnes využíván jako školní stravovací zařízení, advokátní kancelář a ve starých klenutých sklepech sídlí i Matiční restaurace.

www.maticeslezska-opava.cz