Slezské zemské muzeum

V roce 2014 tomu bylo 200 let, kdy na půdě gymnázia uvnitř bývalé jezuitské koleje vzniklo první veřejné muzeum na území dnešní České republiky. Na tradici Opavského gymnazijního muzea navazovalo i v roce 1882 založené Slezské zemské muzeum pro umění a průmysl (později Muzeum císaře Františka Josefa pro umění a živnosti), které vzniklo z iniciativy Obchodní a živnostenské komory. Mezi podporovatele muzea patřil vedle zástupců podnikatelských vrstev i opavský kníže Jan II. z Lichtenštejna, který poskytl část svých pozemků pro účely vybudování nové výstavní budovy.

Mezi léty 1893 až 1895 vznikl na místě původního knížecího zámku za finanční podpory obchodní a živnostenské komory neorenesanční objekt navržený vídeňskými architekty Johannem Scheiringerem a Franzem Kachlerem. V architektonické soutěži byli sice předstiženi bratry Drexlerovými a Josephem Mariou Olbrichem, nakonec však byla realizace stavby svěřena jim.

Dispozice dvojpodlažního neorenesančního objektu měla odkazovat na vídeňské uměleckoprůmyslové muzeum. Bohatě zdobené průčelí výstavní budovy je členěno mohutným rizalitem s předloženým schodištěm, dvěma lodžiemi nad sebou a zakončeno kopulí na polygonálním tamburu. Na kopuli je umístěna socha génia s pochodní a vavřínovým věncem, jejíž návrh zhotovil Theodor Friedel. Ten je rovněž tvůrcem sousoší Pegasů po stranách kopule. Okřídlený kůň je doprovázen postavami múz Hudby a Umění. Poškození původních vzácných plastik si vyžádalo jejich dnešní nahrazení věrnými kopiemi. Na budově se rovněž nachází čtveřice terakotových soch alegorizující Umění, Vědy, Obchod a Řemesla.

Interiéru muzea dominuje čtvercová dvorana obstoupená sloupovou arkádou, z níž jsou přístupny jednotlivé části budovy. V přízemí se nacházelo sedm místností pro expozice a kreslírna, ve druhém patře pak dvě obrazárny a místo pro krátkodobé výstavy, dále zde zpočátku sídlila také obchodní a živnostenská komora. Ve druhém patře se nacházel zasedací sál s trojicí vysokých oken a balkónem. Později se komora přestěhovala do svého novějšího reprezentativního sídla, dnešního Městského domu kultury Petra Bezruče. V důsledku tohoto přesunu se pro muzejní účely uvolnily další prostory. Návrh na vybudování objektu sloužícího gymnazijnímu muzeu a knihovně, který měl být zrcadlově identický k budově a připojen k zadnímu průčelí muzea, zůstal nakonec nerealizován.

Po vzniku Československé republiky přešlo muzeum do zemské správy, čímž se proměnil jak jeho název (Slezské zemské muzeum), tak také poslání. Stěžejním se stalo především vlastivědné pojetí muzejní činnosti, to se projevilo například zaměřením pozornosti na etnografii a archeologii. Ve stejné době muzeum rovněž převzalo pod svou správu sbírku matičního muzea. V závěru druhé světové války byl objekt poškozen v důsledku bombardování Opavy americkou armádou. Budovu se však podařilo zachránit a roku 1947 se přistoupilo k její přestavbě projektované brněnským architektem Zdeňkem Alexou. Obnova, během které došlo k sanaci historické podoby interiéru. Dokončena byla až v roce 1955. Následně bylo muzeum slavnostně otevřeno i s novými expozicemi zaměřenými na přírodovědu, archeologii a vývoj společnosti. Až v roce 1981, po více jak desetileté přípravě, došlo k nahrazení expozicemi novými. V roce 1986 byla obnovena také kopule, jež byla za války kompletně zničena.

Po revoluci 1989 došlo sice k dílčím změnám v expozicích, jejich prezentace však dlouhodobě neodpovídala tradici a potenciálu muzea. To fungovalo v jakémsi bezkoncepčním provizoriu a postupně chátral i samotný objekt. Změna nastala až v letech 2010–2012, kdy budova prošla kompletní rekonstrukcí a po znovuotevření nabídla návštěvníkům nové expoziční využití, zahrnující nyní i sklepní prostory. Pod souhrnným názvem Expozice Slezsko je zde dnes ve čtyřech oddílech veřejnosti představena příroda, historie, kultura a osobnosti Slezska.

www.szm.cz