Detail akce

Fotografie starých žen, převážně vdov, vytvořila Milena Valušková v rámci většího dokumentárního celku, který vznikal dělnické kolonii ve Štěpánově u Olomouce v roce 1983. Valušková se tam dostala jako dokumentátorka Státní památkové péče, jejímž úkolem bylo zdokumentovat původní charakter proletářské zástavby z přelomu 19. a 20. století. Vedle prosté dokumentace však vznikl osobní, hluboce empatický portrét žen, které v této zchátralé kolonii dožívaly svůj život v podmínkách často pod hranicí důstojnosti. Valušková se s obyvatelkami postupně sblížila, sdílela jejich každodennost, stala se jejich tichou společnicí. Díky tomuto vztahu mohla vzniknout obrazová výpověď, jež vyniká neokázalou kompozicí, jemností i přirozenou poezií. Fotografie přibližují pomalé plynutí času, jehož tok je narušován jen smutnými zprávami o úmrtí sousedů. V době vzniku těchto fotografií neexistoval pojem jako age shaming či zkoumání sociálního postavení žen ve stáří. Přesto Valušková intuitivně předběhla svou dobu: zachytila svět, který byl přehlížen, a životy, které tehdejší společnost (i fotografie) často ignorovala. V jejím cyklu nejsou tyto ženy pouhými objekty dokumentu, ale nositelkami paměti, důstojnosti a tichého smíření. Valuškové se podařilo zachytit jejich každodenní realitu s respektem, empatií a uměleckou vizí, která dodnes oslovuje svou lidskostí a nadčasovostí.

Vstupné dobrovolné