Raška Kazimír

* 27. 12. 1844 Vítkovice – + 13. 4. 1902 Opava

Probošt chrámu Panny Marie v Opavě.

Franz Johann Raschka (tak se původně příjemní psávalo) se narodil 27. prosince 1844 ve Vítkovicích č. 13. Jeho otec Joseph Raschka byl majitelem selské usedlosti. Matka Anežka, rozená Kubalová, byla dcerou Franze Kubally, dědičného rychtáře ve Fryčovicích. Ten byl spolu se svou manželkou Monikou dítěti za kmotra při křtu 28. prosince 1844.

Raška studoval na univerzitě v Innsbrucku a poprvé je v Opavě doložen v roce 1870, kdy jej nacházíme mezi kleriky Německého řádu v klášteře na Smolném trhu č. 181. V roce 1871 byl ve Vídni přijat do řádu, při této příležitosti začal používat jméno Kazimír (Casimir). Je to staré slovanské jméno, jehož význam by se dal přeložit slovy „ten kdo káže mír“. Jeho prvním působištěm se v roce 1872 stal Bruntál. Od ledna do října toho roku byl kaplanem ve Staré Rudné.

Dne 15. října 1873 nastoupil Raška na místo kooperátora při farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, což byl řádový kostel již od poloviny 17. století. Od roku 1884 byl Raška městským kaplanem. Také se věnoval pedagogické činnosti, protože byl učitelem náboženství a katechismu na obecných školách a na opavské reálce.

Kazimír Raška se zasloužil o emancipaci českého obyvatelstva v Opavě a na Opavsku, například podporou půjčování českých knih, kterou provozoval kostelník u chrámu Panny Marie Jan Ryba. Udržoval přátelské styky s knězem Janem Vyhlídalem, který byl farářem v tehdy převážně české Jaktaři. Poté, co si německý Spolek katolických tovaryšů nechal vybudovat na Rybníčku svůj sál, byl to právě Kazimír Raška, kdo umožňoval i českým spolkům tento sál využívat.

V březnu 1900 byl Raška jmenován farářem u chrámu Panny Marie a také zdejším proboštem, kterému podléhalo 16 řádových bratrů. V červnu stejného roku byl Raška jmenován radou velmistra Řádu německých rytířů a inspektorem výuky náboženství na opavských měšťanských školách a zdejším učitelském ústavu. Děkan Kazimír Raška zastával ještě další náboženské funkce. Byl zpovědníkem sester ženské odnože Řádu německých rytířů a dostal pověření k administraci (správě) opavského děkanátu, do nějž tehdy patřilo 13 farních úřadů.

Raška dlouhodobě trpěl zánětem ledvin. Několikrát se léčil v Karlových Varech. Chladné velikonoční svátky na konci března roku 1902 jeho podlomenému zdraví příliš neprospěly, ačkoli se snažil splnit veškeré své liturgické povinnosti.

Během svého působení v Opavě si Kazimír Raška ve městě vybudoval přirozenou autoritu u zdejšího německého i českého obyvatelstva. Byl také velmi dobrým řečníkem, který dokázal posluchače zaujmout nejen během svých kázání.

Děkan Kazimír Raška zemřel 13. dubna 1902 ve věku 57 let. Poslední pomazání mu udělil městský kaplan Norbert Klein, pozdější velmistr řádu. Od roku 1946 nese Raškovo jméno jedna z ulic v Kateřinkách.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.