Feitzinger, rodina

Rodinná tiskárna

Rodinný podnik Feitzingerů patřil mezi nejstarší opavské tiskárny. Byl založen v roce 1795, kdy se do Opavy přistěhoval osmadvacetiletý Johann Josef Feitzinger.  Vyučený knihvazač pocházel z dolnorakouského Mistelbachu, kde jeho otec vlastnil vinohrady. Jeho záměrem bylo rozšíření prodeje vína v severní čísti monarchie, ve Slezsku. Svého syna vybavil potřebným kapitálem. Johann Feitzinger si koupil v Opavě dům na Horním náměstí č. 39 společně se sousedním domem na Kolářské č. 4. Dnes se v těchto místech nachází pobočka banky, v minulosti tu byla známá cukrárna Opera.

Do Kolářské ulice ústil vinný šenk, zatímco v domě směrem do Horního náměstí otevřel Feitzinger knihvazačství a byl zde sklad vína. Prodej vína ustoupil do pozadí a Feitzingerové se věnovali především tiskařské práci. Rodinná firma se v průběhu života pěti generací vypracovala mezi nejvýznamnější v Opavě. Nejdůležitějším představitelem byl vnuk zakladatele, Josef Feitzinger, který se narodil 5. ledna 1836. Firmu vedl v letech 1861 až 1898 a provedl v ní hlavní změny, zejména předmětu podnikání.

K úřednímu zaprotokolování firmy „Josef Feitzinger, Troppau“ u opavského soudu došlo v roce 1874. Josef Feitzinger zavedl nové výrobní postupy a začal se specializovat. Velmi úspěšná se ukázala výroba stuh na pohřební věnce, která v tak velkém městě, jakým Opava byla, zaručovala každodenní zakázky od zdejších pohřebních služeb. Na výrobu stuh si pořídil speciální lis a byl schopen obratem dodávat zboží v prvotřídní kvalitě.

Daleko větší podnikatelský úspěch však představovala koncese na tisk zákonů a nařízení slezské zemské vlády. Ve velkých nákladech vyřizovala Feitzingerova firma tyto státní zakázky a dodávala předtištěné úřední knihy a jiné tiskoviny také jiným úřadům, které tehdy sídlily v Opavě. Feitzinger disponoval v Opavě největším skladem obchodních knih pro všechny druhy podnikání. Dílna byla vybavena ražebnou linek i monogramů do vazeb. Období konjunktury trvalo až do konce první světové války a zániku monarchie. Svůj sortiment firma po první světové válce postupně rozšířila o dopisní papíry a obálky, galanterii, parfumerii a hračky.

Josef Feitzinger zemřel 6. března 1898 na zánět pobřišnice. Firmu převzal prvorozený syn Viktor (nar. 15. června 1861) a provozoval ji pod zavedeným názvem až do prosince 1925, kdy zemřel na následky kornatění tepen. Viktorovou manželkou se stala Louise, rozená Cardová. Narodila se ve Vídni 30. prosince 1871 v rodině Mathiase Cardy. Svatba se konala také ve Vídni 20. srpna 1898. Manželé Feitzingerovi měli dva syny, Josef se narodil 8. července 1899 a Christian 24. července 1902.

Posledním majitelem tiskárny byl Viktorův syn Josef Feitzinger (1899–1985). Podnik vedl v letech 1925 až 1945. Dominantní podíl si ponechala matka Louise Feitzingerová, která se starala o účetnictví, a třetím společníkem byl mladší syn Christian (1902–1962), jenž měl na starosti fotografické oddělení. V meziválečné době měla firma Feitzinger kolem 40 zaměstnanců, ale za války jejich počet poklesl na 15 osob. K měšťanskému domu na Horním náměstí č. 39 byla ze zadní části v roce 1930 přistavena provozní část podle návrhu Hanse Kalitty (hrob Městský hřbitov, skupina 19, třída I, hrob 1). Na Olomoucké č. 42 byla filiálka firmy. Kromě papírnictví, tiskárny a fotografické laboratoře nabízela firma Feitzinger rovněž dětské hračky. V roce 1944 činila hodnota podniku asi 500 000 říšských marek.

V roce 1935 si firma připomínala 140 let svého trvání. O deset let později zamezila oslavám kulatého jubilea válečná doba. Dům na Horním náměstí č. 39 byl postižen průchodem fronty, vyhořel do základů a po válce byl zbořen. V provozu zůstala jen pobočná prodejna na Olomoucké č. 42, která fungovala pod národní správou do roku 1949, kdy byla firma úředně vymazána.

Oba synové byli v posledním válečném roce vojáky německé armády. Opavu opustila Louise Feitzingerová již v březnu 1945 a po skončení války se do města nevrátila. Zemřela v roce 1952 ve Vídni. Potomci této opavské podnikatelské rodiny dnes žijí v Německu. Christian se usadil po vysídlení v Bad Homburgu. Josef Feitzinger se svou rodinou žil po válce v Aschaffenburgu v Bavorsku. Jeho syn Johannes Viktor Feitzinger (*1939) je významný astronom a bývalý ředitel planetária v Bochumi.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 4, třída I, hrob 19)  Zobrazit hrob na mapě

Rodinná hrobka Feitzingerů byla pořízena na novém hřbitově v roce 1897. Jako první sem byl pochován Alexander Feitzingter, povoláním sládek, který zemřel ve věku 21 let 4. února 1897. V březnu následujícího roku byl do hrobu uložen jeho otec, majitel tiskárny Josef Feitzinger. Zemřel 6. března 1898 na zánět pohrudnice ve věku 62 let. Další pokračovatel rodinné tradice, nástupce ve vedení tiskárny Viktor Feitzinger, zemřel 7. prosince 1925 ve 64 letech. V lednu 1928 nechala rodina přenést ze starého hřbitova ostatky svých předků, které byly bez bližší identifikace uloženy do jedné rakve. Sofie, vdova po Josefu Feitzingerovi (1836–1898), byla do hrobu uložena jako poslední v říjnu 1935, zemřela ve věku 87 let.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.