Fiedor (Fídor) Kašpar Melchior Baltazar

* 5. 1. 1811 Ostrava – +16. 12. 1879 Opava 

Podnikatel, soukeník, oplatkář a zakladatel fy Fídor, dnes Opavie. 

V měšťanském domě č.p. 88 na přívozském předměstí Moravské Ostravy živil se řeznickým řemeslem Karel Fiedor (* 1775). Dne 17.11.1807 se oženil s Nepomucenou (* 1787), dcerou soukeníka Antona Kaškovského z domu č.p. 101 na vítkovickém předměstí Moravské Ostravy, a 5.1.1811 se jim narodil syn Kašpar Melhior Baltasar. Vyučil se řemeslu svého dědečka a jako soukenický tovaryš zamířil do nedaleké Opavy. Ve slezské metropoli se 18.11.1838 se oženil s Amálií (* 10.7. 1816), dcerou zemského krejčovského mistra Alberta Salingera a jeho ženy Marianny, roz. Schwarzové ze starého rodu pekařů. Měli 4 děti, Karla (* 4. 11. 1839), Johanna (* 31.5.1845), Marii (* 11.8.1846) a Theodora (* 5.8.1848). Nejprve bydlili u opavských rodičů na Otické ul. č. 4, ale po narození 1. syna se přestěhovali do samostatného bytu na Hradeckou ul. č. 4. Z oken nového příbytku pozorovali převratné změny blízkého okolí. Po zbourání hradecké brány s přiléhajícími městskými hradbami se prostor měnil v nádherný promenádní park, jehož centrem se stal hudební pavilón – gloriolet postavený na paměť nedávno zemřelého opavského primátora Josefa Schösslera (+ 3.5.1834).

A právě tehdy se v Amálii Fiedorové ozvala pekařská rodová živnost Schwarzů. Chtěla pomoci prosperitě rodiny, neboť její manžel Kašpar v silné soukenické konkurenci se nemohl výrazněji prosadit. Začala péci od r. 1840 pro promenádující se Opavany v železných kleštích nad otevřeným ohněm cukrové karlovarské oplatky. Pečení oplatků ovšem nezavedla, ale byla pokračovatelkou zřejmě některého pekaře ze svého příbuzenstva. Její syn Theodor uváděl totiž rok 1830 v reklamním logu jako datum založení firmy. Kašpar Fidor záhy zanechal soukenického řemesla a stal se pouze oplatkářem. Jejich dcera Marie se provdala 29.5.1869 za ovdovělého účetního Adolfa Steffana, který předchozím sňatkem vyženil dům manželů Zdralkových na Masařské ul. č. 23. Tam si také Marie zavedla výrobnu oplatků. Kašparův nejmladší syn Theodor se vyučil knihařskému řemeslu a stal se ve svém oboru mistrem. Zvrat v jeho životě přineslo seznámení a sňatek s Marií (* 6.8.1855), dcerou stolařského mistra Antona Wallka, která bydlila na Krnovské č. 15, v sousedství proslulé kamnářské firmy Rudolf Kothný. Pravděpodobně tehdy si Theodor uvědomil důležitost správných pecí při pekařské výrobě, a proto také na jeho svatbě s Marií dne 23.8.1879 byl přítomen jako svědek šéf zmíněné kamnářské firmy. Zcela nečekaně brzy po svatbě zemřel na mrtvici 16. 12.1879 ženichův otec Kašpar Fiedor. Novomanželé se proto rozhodli koupit 13.7.1880 od žalářníka Antona Kisy dům č.p. 347 na Masařské ul. č. 11 a v duchu rodinné tradice pokračovat v pečení oplatků, ale tentokrát již továrenským zpracováním. K úspěšnému podnikání se přidružilo i rodinné štěstí, když se jim narodili 3 synové, Oskar (* 11.8.1880), Theodor (* 26.8.1882) a Anton (* 6.4.1885).

Po několika úspěšných letech nastala událost, která ohrozila veškerý dosavadní zdar. Na selhání ledvin 25.1.1887 předčasně zemřela hlava rodiny, Theodor Fiedor. Starost o tři malé děti a továrnu spočinula na ovdovělé manželce Marii. Projevila se jako skutečná osobnost, továrnu nechala vybavit velkokapacitními stroji, rozšířila výrobní sortiment i oblast trhu. Poptávka převyšovala nabídku, ale tovární objekt na Masařské ulici již nedostačoval a z územního hlediska neexistovala perspektiva na jeho rozšíření. Rozhodla se proto v r. 1901 pro přemístění výroby na Olomouckou ul. č. 8. Tam pak výroba, doprovázená mnoha změnami, pokračovala až do r. 1997, kdy došlo k jejímu přestěhování do zcela nového výrobního areálu ve Vávrovicích.

PhDr. Josef Gebauer