Nedela Eduard
* 7. 3. 1861 Opava – + 5. 7. 1940 Opava
Majitel železářství v Opavě.
Eduard Nedela se narodil v domě na tehdejší Ratibořské ulici č. 3 (dnes náměstí Osvoboditelů) v rodině pekařského mistra Simona Nedely. Nedelové pocházeli z Kateřinek, stejně jako rodina Eduardovy matky Margarethy, rozené Schidkové.
První manželka Eduarda Nedely Ida byla dcerou opavského hodináře Roberta Salzmanna. S Eduardem Nedelou měla dceru Margarethu (*1888) a syny Erwina (*1890) a Waldemara (*1891). Ve věku 24 let zemřela Ida Nedelová 1. listopadu 1891 na tuberkulózu. Vdovec Eduard Nedela se podruhé oženil 9. června 1894. Jeho manželkou se stala Beatrix (Božena), dcera opavského výrobce likérů Alexandera Stamma. Ve druhém manželství se narodily děti Irmgard (*1897) a Raoul (*1899).
Dne 31. května 1889 podal Eduard Nedela u opavského krajského soudu žádost o zanesení své firmy do živnostenského rejstříku. Stalo se tak 5. července 1889, kdy byla do rejstříku vložena firma „Eduard Nedela“ s předmětem podnikání „obchodní živnost pro prodej železa a zboží kořenného“. Počátek firmy byl stanoven na 1. ledna 1889. Obchod s kořením postupně ustoupil do pozadí a firma se specializovala na železářské zboží.
Po přistoupení syna Erwina Neděly, který u otce již několik let pracoval, byla v dubnu 1914 firma přeměněna na veřejnou obchodní společnost. Předmět podnikání byl rozšířen na obchod se železným zbožím v malém i ve velkém. Sídlo firmy bylo v domě na Dolním náměstí č. 9. Železářství nabízelo vybavení kuchyní, pece, sporáky, roury, ale také plechové nádobí, které Nedela dovážel z Vídně. Dalším sortimentem firmy byly například kovové sáně a brusle, jakož i veškeré kovové nářadí. Eduard Nedela dodával také kovový nábytek Mora, který byl vyráběn v Mariánském Údolí. Kromě maloobchodu se věnoval i velkoobchodu, prodával železné stavební materiály, cement a nabízel rovněž kolejnice.
Další ze synů Eduarda Nedely, Rauol, byl přijat jako společník od 1. ledna 1921. Raoul v pozdějších letech působil jako obchodní ředitel ve Vídni a poté jako ředitel National Registerkasse v Zürichu. V březnu 1932 proto z firmy vystoupil.
Nejstarší Eduardův syn Erwin Nedela se 17. října 1914 v kostele svatého Ducha oženil s Irenou Habelovou, která byla dcerou Raimunda Habela, jenž měl svůj velkoobchod nedaleko Nedelových, na Ratibořské ulici (dnes náměstí Osvoboditelů). Manželé Nedelovi měli syny Erharda (*1915) a Ericha (*1923).
K 31. prosinci 1936 Eduard Nedela ve věku 75 let z rodinné firmy vystoupil. Nadále pak šlo o firmu jednotlivce. Erwin Nedela však zemřel ještě dříve než jeho otec. Zesnul v nemocnici Řádu německých rytířů na Popské ulici 22. března 1938 na chronický zánět ledvin. Pochván však nebyl do rodinné hrobky, ale do hrobky rodiny Habel (hrob Městský hřbitov, skupina 10, roh, hrob 2).
Firmu zdědila na základě testamentu z 19. března 1938 jako univerzální dědička jeho manželka Irene Nedelová, rozená Habelová. Po projednání dědického řízení mohla převzít železářství na základě listiny o vlastnictví z 22. listopadu 1940.
Po druhé světové válce byla výměrem opavského národního výboru z 10. září 1946 na firmu uvalena národní správa. Tři národní správci byli identičtí s národní správou zavedenou v železářství Bratři Girschekové (hrob Městský hřbitov, skupina 10, třída I, hrob 17) na Horním náměstí. Nedelův podnik nebyl po válce vůbec uveden do provozu a zbytky zboží byly odprodány právě firmě Bratři Girschekové. Také dům na Dolním náměstí č. 9 byl převeden na tuto firmu. Železářství Nedela bylo určeno k likvidaci z moci úřední, což provedl nejprve opavský krajský soud v srpnu 1948. Protože však nastaly procedurální chyby, byl výmaz anulován. Definitivně tak firma zanikla rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě 19. září 1950.
Irene Nedelová opustila Opavu pravděpodobně v létě 1945, protože v materiálech k odsunu Němců z Opavy v roce 1946 se tato rodina nevyskytuje. Spolu se svým synem Erhardem odešla do Berlína, kde žil její bratr Herbert Habel. Starší syn Erich žil ve Švédku, zemřel v roce 1970 v Göteborgu. Irene Nedelová zemřela 28. září 1962 v Berlíně-Lankwitz, což byla tehdy část patřící do západního Berlína.
Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 15, roh, hrob 1) Zobrazit hrob na mapě
Rohová hrobka byla pořízena v roce 1909, avšak využita byla poprvé až v květnu 1913, kdy sem byly přeneseny ostatky Idy, první manželky Eduarda Nedely. Spolu s nimi byly do hrobu uloženy exhumované ostatky Idiných předků, tedy rodiny Salzmannů, jakož i rodiče druhé manželky Eduarda Nedely, Beatrix rozené Stammové.
Dne 28. října 1913 byl poblíž tehdy nově vystaveného Rochowanského náměstí (dnes Bezručovo) nalezen Waldemar Nedela, který ve věku 22 let spáchal sebevraždu zastřelením. Byl uložen do rodinné hrobky. Beautrix Nedelová zemřela ve věku 72 let 14. února 1933. Její manžel Eduard Nedela zemřel v 79 letech 5. července 1940 a byl do rodinné hrobky uložen jako poslední.
Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.