Tatzel Eduard
* 7. 10. 1834 Karlovec, o. Bruntál – 29. 5. 1879 Opava
Podnikatel, zakladatel firmy Opavské strojírny a slévárny E. Tatzel.
Chalupa s označením Karlovec č.p.41 u Bruntálu náležela stolařskému mistru Floriánu Tatzelovi a jeho manželce Josefě, dceři mlynářského mistra Bedřicha Riedla z Karlovce. Dne 7. října 1834 se jim v uvedené chalupě narodil syn Eduard. Za kmotry měl karloveckého učitele Jana Theimera a Josefu, dceru dědičného rychtáře Konstantina Schneidera rovněž z Karlovce. Vzhledem k dobrému rodinnému zázemí se zřejmě dostalo chlapci vzdělání na školách vzdálených domova, také v Bruntále. Tam se poprvé u svého příbuzného Ferdinanda Tatzela seznámil s opracováváním kovů. Zmínění příbuzný totiž pracoval v bruntálské továrně na měď jako "mědikovec". Prusko-rakouská válka v r. 1866 přivedla Eduarda Tatzela (dále jen E.T.) ve vojenském kabátci na rakousko-polsko-pruské hranice k Haliči, odkud si domů přivedl manželku Marii, narozenou 7. 7.1841 v Černé Vodě (dnes polský Strumień), dceru tamního c. k. celního kontrolora Jana Schweinera a jeho manželky Marie, roz. Waschitzové. V domovské Mezině, někdy též uváděn Karlovec, se Tatzelovým narodili synové Eduard (* 22.3.1867) s Viktorem (*1.3.1876) a dcera Wilhelmina (*29.5.1871). Dcera Johanna se jim narodila 28. 4.1878, tedy až po přestěhování do nájemního bytu v Opavě na Pekařské ul. 13.
Zřejmě sňatkem získal E.Tatzel potřebný kapitál pro úspěšné podnikání. I když v domovské Mezině, sousedící s rodným Karlovcem, se společníkem Janem Schenkem provozoval strojírnu pro výrobu kovového zboží, na doporučení tchána začal podnikat s pozemky v západní Haliči. Poloviční podíl na strojírně v hodnotě 24.000 dukátů prodal 18.9. 1876 zmíněnému společníkovi a získaný kapitál již 23. října téhož roku investoval do nejistých haličských pozemkových transakcí. Koupil haličské statky Piszarzowa a Strzeczya o rozloze téměř 100 ha, aby záhy zjistil jejich nerentabilnost a rozprodal je po částech. Posléze přenesl podnikatelskou aktivitu do Opavy.Tam na Otické ulici č. 15 koupil v r. 1877 proslulý hospodářský dvůr Schnellenhof, aby mohl zde zřídit Opavskou strojírnu a slévárnu. Uplatnil získané zkušenosti ze strojírenského podnikání v domovské Mezině a využil taktéž odborných znalostí svého nového souseda, stavitele Augusta Bartela. V rekordně krátké době vybudoval novou továrnu, kterou nechal již 29.4.1879 zaprotokolovat u Zemského soudu v Opavě jako firmu Troppauer Maschinenfabrik et Eisengiessereii Ed.Tatzel. Specializoval se na výrobu parních strojů, kotlů a lokomobilů. V továrně zaměstnal zkušené pracovníky, které znal z mezinské strojírny, jakým byl např. kovář Jan Otto z Domášova. Přišli mu pomoci i příbuzní, jako předák Alois Tatzel a Amálie Tatzelová. Zdárný podnikatelský rozběh přesně měsíc od zaprotokolování firmy náhle skončil. Továrník E.T. zemřel 29.5.1879 na tuberkulózu v pouhých 46 letech.
Ovdovělá Marie Tatzelová se zachovala statečně a energicky. Již 17. 11. nechala na sebe převést vlastnictví a vedení továrny a poručníkem svých nezletilých dětí ustanovila přítele rodiny a souseda, stavitele Augusta Bartela, což 7.11.1879 schválil Zemský soud v Opavě. Dne 23.5.1882 se provdala za svobodného 55-letého vysloužilého ekonoma Franze Hruschku. Tento druhý manžel se narodil v Neplachovicích 18.8.1828 a pocházel ze selského gruntu Matyáše Hruschky z Držkovic a jeho manželky Pavlíny, roz. Fiedlerové. Po svatbě Marie Hruschková, (dříve Tatzelová), prostřednictvím Zemského soudu v Opavě 9.6.1882 udělila prokuru firmy Opavské strojírny a slévárny Ed. Tatzel svému manželovi, ale sama zůstala její jedinou majitelkou. S ohledem na neobvykle čilý stavební ruch v Opavě a na přímluvu již zmíněného stavitele Bartela rozšířila výrobní program na cihlářské stroje, bagry a mlecí stroje na zeminy. Rychlý sled událostí a tíha odpovědnosti s pracovním vypětím zapracovaly na zdraví továrnice Marie a již 8.10. 1884 ve věku 43 let zemřela na zápal plic po prodělaném tyfu. Zachránila však existenci firmy. Otčím Franz Hruschka dne 31.1.1891 v testamentu ustanovil svým univerzálním dědicem nevlastního syna Eduarda Tatzela, t.č. inženýra v Kolíně nad Rýnem. Jeho firma pak nevídaně prosperovala až do komunistické konfiskace. Dne 30.4.1948 byla její majetková začleněna podstata do n.p. Sigma pumpy v Olomouci.
PhDr. Josef Gebauer