Mařádek Vladimír

* 19. 4. 1920 Zlatníky – + 5. 3. 1972 Opava 

Starosta statutárního města Opavy, učitel, předseda Pěveckého sdružení slezských učitelů, organizátor Čs. junáka na Opavsku. 

Narodil se v rodině Theodora Mařádka, dělníka družstva Zádruha v Milostovicích na Opavsku, a jeho manželky Antonie, dcery mlynáře Františka Solnického ve Zlatníkách, kteří byli oddáni 22. 10. 1918 ve Stěbořicích. Vladimír byl jejich prvorozeným synem. Patřil k nadaným a všestranným žákům, po skončení opavské měšťanské školy studoval v Opavě učitelský ústav, který z důvodu nacistického záboru byl nucen ukončit 22. 6. 1939 ve Slezské Ostravě. Při zaměstnání potom pokračoval v pedagogickém studiu, v Moravské Ostravě složil komisionální zkoušky z němčiny pro výuku na měšťanských školách (1942) a zkoušku pedagogické způsobilosti pro obecné školy v Kroměříži (1944).

Dobu okupace prožil ve Slezské Ostravě, kde od 1. 1. 1939 pracoval v Centrálním hospodářském skladišti a od 1. 2. 1942 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v koksovně Karolina v Ostravě. Nevzdal se však učitelského povolání a vyučoval na chlapecké měšť. škole v Ostravě - Hladnově a potom v Heřmanicích. Po skončení války byl zvolen členem expozitury ZNV v Ostravě, kde od listopadu 1945 zastával funkci referenta pro obnovu válkou zpustošeného Slezska. Přesídlil do Opavy, kde vedle učitelského povolání byl po ustavení Ústředního národního výboru zemského hlavního města Opavy k 30. 6. 1946 zvolen za vítěznou Čs. stranu národně sociální jeho předsedou. V této funkci až do únorového převratu řídil obnovu válkou totálně zničeného města. Komunisty 4. 3. 1948 byl odvolán z funkce předsedy národního výboru a 4 dny na to zproštěn služby učitele na měšťanské škole v Opavě-Kylešovicích, neboť odmítl v Opavě vytvořit akční výbor národní fronty.

Nevzdal se však a ve chvílích nejtěžších nalezl oporu ve své manželce Jindřišce, roz. Gerichové, se kterou se oženil v Olomouci 22. 6. 1946 a s níž měl dceru Natašu (1948) a syna Vladimíra (1950). V letech 1948–1949 vykonal v Brně zkoušky učitelské způsobilosti pro střední školy v oborech čeština, tělesná výchova a kreslení, ale z politického důvodu směl vyučovat pouze na národních školách. Zato se věnoval spolkové činnosti, od roku 1949 zpíval jako druhý tenor v Pěveckém sdružení slezských učitelů a pro výborné organizační schopnosti vykonával v letech 1954–1966 funkci jeho předsedy a současně byl i kronikářem. Napsal několik knih tématicky zaměřených na výchovu a táboření. Po obnovení činnosti Čs. junáka v roce 1968 organizoval jeho činnost na Opavsku.

PhDr. Josef Gebauer