Butzové z Rolsbergu

Šlechtický rod Butzů (či také Putzů), usídlený na Opavsku, pocházel z Westfálského knížectví v Německu, kde k roku 1419 je doložen Peter Butz jako císařský hejtman.

Císař Leopold I. povýšil 23. 8. 1694 Gerharda Heinricha Butze do rytířského stavu s udělením predikátu "von Rolsberg" a inkolátu pro české země. Jmenovaný zastával úřad císařského poštmistra ve Slavonicích, a protože neměl mužských potomků, adoptoval své synovce Hermanna a Mathiase Heinricha. Ty pak ustanovil univerzálními dědici, načež je císař Josef I. rovněž povýšil 4. 12. 1706 do rytířského stavu s udělením inkolátu. Mathias Hieinrich byl pak 30. 12. 1734 povýšen do uherského panského stavu a jeho potomek Maxmilián Butz von Rolsberg císařem Josefem II. 7. 8. 1781 též do panského stavu českých zemí. V roce 1792 koupil od Tetzlernů allodní statek Litultovice a přesídlil na Opavsko. Jejich erb tvořil zlatomodře čtvrcený štít v 1. a 4. poli s vyskakujícím volem a ve 2. a 3. poli se stříbrnou kvádrovanou studnou s dvěma okovy.

Z tohoto šlechtického rodu svobodných pánů je nutno si všimnout dvou jeho příslušníků, kteří působili zejména na Opavsku. První z nich Maxmilián Butz, svob. p. z Rolsbergu (1804–1872), byl synem Filipa Theodora Butze, svob. p. z Rolsbergu, hejtmana zemských stavů na Moravě s uherským indigenátem, a jeho manželky Josefy, roz. Magino. Po vysokoškolských studiích hospodářského zaměření ve Vídni se horlivě angažoval v mnoha společnostech a spolcích zejména zemědělského typu. Přispěl také k ustavení Rolnické akciové společnosti k výrobě řepného cukru ve Vávrovicích, byl jejím prvním předsedou a zasloužil se o výstavbu vávrovického cukrovaru (1869). Stal se členem výboru Zemědělského svazu rakousko-uherského. Zastával funkci prezidiálního koncipisty uherské dvorské komory, rady arcibiskupské lenní komory, komendora papežského Gregoriánského řádu, poslance moravského zemského sněmu.

Z jeho 4 dětí s mladičkou manželkou Antonií Cornidese von Krempach (1827–1870) syn Karel Baron Ferdinand, svob. p. z Rolsbergu na Litultovicích a Lhotce (1852–1921), si zaslouží pozornost jako druhý příslušník Butzů z Rolsbergu. Ve Vídni absolvoval na univerzitě studia práv a také vysokou školu zemědělskou. Potom se ujal ve vlastní režii hospodaření na otcovském statku Litultovice-Lhotka. Staral se o prospěch obce Litultovic, a byl proto několikrát zvolen jejím starostou. Za okres opavsko-krnovský byl v roce 1891 zvolen poslancem říšské rady, od roku 1908 předsedou české Národní rady pro Slezsko. V roce 1896 stál u zrodu české Ústřední hospodářské společnosti pro vévodství slezské a také zvolen jejím prvním předsedou. Hájil stavovské zájmy českých zemědělských spolků především na Opavsku.

PhDr. Josef Gebauer