Eichendorfové

Rod Eichendorfů pocházel z Dolního Bavorska, kde mu náležela stejnojmenná tržní ves. Jeho členové se připomínají již v 11. stol. jako manové pasovských biskupů. Kolem roku 1340 se objevují v Braniborsku opět v roli držitelů církevních lenních statků, kde se nejdéle udrželi na statečku Zerbow v Nové Marce nedaleko Kostřína. Ve znaku měli v červeném poli kosmo ležící uříznutou část zlaté dubové větve, z níž nahoru i dolů vyrůstají zlaté žaludy a listy.

Praotcem slezských Eichendorfů se stal Jindřich E. z Zerbowa evangelického vyznání, jehož čtyři synové následovali braniborské pány do krnovského knížectví. Po Bílé hoře přestoupili ke katolictví a v císařské armádě bojovali právě proti svým bývalým pánům, což se jim bohatě vyplatilo. Jakub (+ 23. 1. 1667), jeden z Jindřichových synů, trvale zakotvil na Opavsku, když se oženil s Veronikou Marií, jedinou dcerou proslulého alchymisty Michala Sendivoje ze Skorska a dědičkou panství Kravaře, konfiskovaného evangelickým Macákům z Ottenburka. Zcela programově navázal na násilné pokatoličťování nabytého kravařského panství svého předchůdce, zmíněného alchymisty Sendivoje, o čemž svědčí mimořádná pozornost, kterou věnoval obnově katolického kostela v Kravařích a přístavbě nové kaple.

V manželství zůstal bezdětný, a proto kravařské panství zdědil jeho synovec Hartwig Adam (+ 1. 3. 1683), držitel biskupského léna Sedlnice, který rovněž předtím bojoval v císařské armádě proti slezským stavům a jejich zahraničním spojencům. Zejména pro pokračování v násilném pokatoličťování vyvolal v roce 1669 proti sobě na kravařském panství povstání, které nechal vojskem krutě potlačit. Zastával úřad nejvyššího zemského sudího knížectví Krnovského a úřad císařského rady a 10. 3. 1679 mu byl udělen český panský stav. Jan Rudolf František E. (1687–1750), ženatý se spoludědičkou panství Velké Hoštice Annou Markétou Šmerhovskou z Lidkovic, nechal v letech 1721–28 přestavět do současné barokní podoby zámek v Kravařích. Zastával v letech 1724–38 úřad nejvyššího komorníka knížectví krnovského. Adolf Theodor Rudolf E. (1756 - 1818) sloužil v osobní gardě pruského krále Friedricha Velikého do roku 1784, kdy se oženil s Karolínou svob. p. Klochovou z Kornic, spoludědičkou Lubowic (dnes v Polsku). Předtím byl donucen prodat Kravaře a usadil se v zakoupených Lubovicích, kde se jim také narodil syn Josef Karel Benedikt (1788–1857), slavný německy píšící romantický básník, který často pobýval u svého strýce v Šilheřovicích a Opavě, kde navázal řadu cenných kontaktů.

PhDr. Josef Gebauer