Larisch-Mönnichové

Laryšové byli starobylým slezským rodem spřízněným s dalšími rody, jejichž znakové symboly si nechali vymalovat do svého erbu. V jeho červeném štítě je umístěn zlato-stříbrně čtvrcený střední štítek. V 1. a 4. červeném poli je zlaté žezlo převýšené zlatou korunou, provázené dvěma stříbrnými srpy se zlatými rukojeťmi. Nad štítem jsou dva klenoty, první má tři pštrosí péra - modré, stříbrné a červené, druhý má stříbrného pštrosa s podkovou v zobáku a čtyřmi ocasními péry - modrým, zlatým, stříbrným a červeným.

Jedotliví příslušníci rodu Laryšů se často vyskytovali jak na Opavsku tak v samotném městě Opavě. Petr Laryš ze Lhoty s manželkou Rebekou Kotulínskou z Kotulína drželi svobodný dvůr Švobov v Kateřinkách. Avšak pozdější moc a bohatství rodu vzešlo teprve za Jiříka Laryše, který získal s manželkou Žofií Rudzkou z Rudz panství Karvinou v Těšínském knížectví. Z této rodové linie pocházel i Jan František Vilém, který 24. 4. 1748 obdržel povýšení do českého hraběcího stavu. Jeho syn Jan Josef (1738–1792) kromě velmi rozmnoženého majetku na Těšínsku i Ratibořsku zanechal s manželkou Marií Annou, hraběnkou z Hodic a Olbramic, syna Jana Josefa (+ 6. 6. 1766), který na Opavsku již v roce 1790 získal arcibiskupské léno Dolní Životice a v následujícím roce 14. dubna se oženil s Annou Marií Theklou, svob. p. von Mönnichovou, nemanželskou dcerou Jana Václava M. a jeho hospodyně na zámku v Horní Polance. Protože tento poslední Mönnich již žádné příbuzné neměl, postaral se, aby byla jeho dcera legitimována a stala se dědičkou majetku, pozůstávajícího jak ze statků na Těšínsku (Rychvald, Záblatí, Lutyně, Hašlach), tak ze statků na Opavsku (Horní Polanka, Jistebník, Studénka a v roce 1780 získaná Raduň). Jan Josef L. zastával vysoké úřady, byl císařským komorníkem, tajným radou a zemským hejtmanem knížectví Těšínského, spojil nejen své jméno a erb s poslední Mönnichovou, ale hlavně pozemkovou držbu.

Zemřel v roce 1820 ve svém opavském paláci na Panské ulici a vdova po něm v Raduni vystavěla nový zámek a zemřela v roce 1829. Z jejich manželství pocházel jediný syn Jindřich jako pokračovatel rodu a 4 dcery, z nichž nejmladší Marie (+ 3. 9. 1801) se provdala za Gebharda, knížete Blüchera z Wahlstattu, a přinesla mu věnem palác v Opavě, raduňské panství a statky Jistebník, Studénku, Horní Polanku a Bravantice.

PhDr. Josef Gebauer