Fitz – Stadler, rodiny

Rodiče a bratr sochaře Paula Stadlera

Mezi nejvýznamnější sochaře, jejichž díla jsou zastoupena na opavském hřbitově, patří Paul Stadler. Rodiče Paula Stadlera pocházeli z tehdy pruské části Slezska. Jeho otec Lorenz Stadler se narodil v rodině Petra Stadlera, majitele statku v Latowicích, což je obec nacházející se ve Velkopolsku, asi 100 km severovýchodně od Vratislavi. Matka Paula Stadlera, Emma Effenbergerová, byla dcerou Karla Effenbergera, obchodníka se železem z města Oława (německy Ohlau), které se nachází dnes v Polsku, asi 100 km severně od Jeseníku.

V dnešní městské části Jeseníku s názvem Svoboda se Paul Max Stadler narodil 25. července 1875. Jeho otec zde provozoval dílnu na vaření mýdla. Paul měl staršího bratra Karla Friedricha (*1873), který žil v dospělosti v Opavě a byl zaměstnán jako úředník u zemské správní komise. Mladší bratr Theodor (*1877) se v roce 1914 oženil v Těšíně a poté žil v Bílsku (dnes Bielsko, Polsko). Všichni bratři vystoupili z římskokatolické církve. Karl přestoupil k evangelickému vyznání v roce 1899, stejně jako jeho bratr Theodor. Paul Stadler vystoupil z římskokatolické církve až v roce 1921.

Spojení s rodinou Fitz vzniklo sňatkem Karla Stadlera s Wilhelminou Fitzovou. Její otec Johann Fitz byl ředitelem měšťanky ve Frýdku. Pocházel z Čech, narodil se 11. září 1856 v obci Horní Stropnice v jižních Čechách (okres České Budějovice) v rodině Mathiase Fitze. Fitzové pocházeli z obce Piberschlag, která se nachází na rakouské straně Šumavy, vzdálená asi 65 km jihozápadně od Horních Stropnic.

Své první učitelské místo získal Johann Fitz v Uherském Brodě, kde se seznámil se svou manželkou a oženil se. Jeho žena Anna, rozená Stulpová, se narodila v Uherském Brodě 7. května 1864 v rodině podplukovníka rakouské armády. V Uherském Brodě se manželům Fizovým 28. července 1887 narodila dcera Wilhelmina. O dva roky později již učil Johann Fitz v Těšíně, kde se narodila dcera Anna (*1887) a syn Alfred (*1889). V roce 1894 získal Johann Fitz místo na měšťance ve Frýdku, kde v roce 1901 narodila nejmladší dcera Henrieta.

Na počátku 20. století zemřela většina členů rodiny ředitele školy Fitze. Ve věku 14 let zemřela 16. června 1901 dcera Anna na následky vrozené srdeční vady. Tato nemoc byla zřejmě dědičná, neboť Johann Fitz podlehl srdeční vadě ve věku 48 let 14. května 1905. Oba zemřeli ve Frýdku, kde byli i pohřbeni.

Ovdovělá Anna Fitzová zůstala s dcerou ve Frýdku a syn Alfred začal studovat práva ve Vídni. V roce 1907 se Anna odstěhovala s tehdy šestiletou Henrietou ke své starší dceři Wilhelmině, jež byla v té době již manželkou Karla Stadlera a žila s ním v Opavě. Manželství evangelíka Karla Stadlera a katoličky Wilhelminy Fitzové bylo uzavřeno v opavském evangelickém kostele 24. května 1906. Měli spolu syna Friedricha (*1907) a dceru Elsu (*1909). Stadlerovi žili v domě na rohu Popské a Rybího trhu (č. 5) společně s Karlovými rodiči, Lorenzem a Emmou Stadlerovými.

Paul Stadler navštěvoval řezbářskou školu ve Vrbně pod Pradědem a studoval na výtvarné akademii ve Vídni. Po příchodu do Opavy učil na zdejší reálce kreslení. Od školního roku 1905–1906 začal Stadler vyučovat kresbu a modelování na Zemské odborné škole pro mramorový průmysl v Supíkovicích. Od roku 1922 zastával funkci ředitele této školy, až do roku 1937, kdy se jako penzista odstěhoval do Jeseníku. Ačkoli Stadler pocházel z německého prostředí, nepatřil mezi odpůrce československého státu, stejně jako jeho bratr Karl, žijící v Opavě. Projevilo se to i v jeho tvorbě. Pro vilu svého bratra Karla na ulici Erasma Kreuzingera (dnes Heydukova) č. 14 vytvořil bustu prezidenta Masaryka. Z titulu ředitele kamenické školy věnoval Stadler Masarykovi exkluzivní psací soupravu z leštěného mramoru. Stadler realizoval mnoho veřejných zakázek i objednávky jednotlivců na celém Jesenicku. Na opavském hřbitově je Stadlerovým dílem busta purkmistra Rochowanského (9/arkády/2) a výzdoba hrobu rodin Proske a Muhr (6/I/7).

Po druhé světové válce byl Paul Stadler s rodinou v červnu 1946 odsunut do Hesenska. Bydleli v obci Nieder Werbe v okrese Waldeck. Paul Stadler zemřel 22. října 1955 v lázeňském městě Bad Wildungen. Byl pochován v Poppelsdorfu, rezidenční části Bonnu. Jeho hrob je zde ozdoben stejným reliéfem truchlícího génia – anděla smrti s lyrou, který se nachází na hrobce rodičů v Opavě. Stadlerova dcera Ilse porodila v Německu v roce 1950 dceru Christine Stadlerovou, což byla sochařova jediná vnučka. Syn Helmuth Stadler, který byl právníkem, zemřel v Jeseníku v roce 1941.

Hrob byl pořízen v roce 1911 a jsou v něm pochováni příslušníci rodiny Fitzovy, jakož i rodiče Paula Stadlera a jeho bratr Karl Stadler s manželkou. Jako první sem byla 18. března 1911 pochována Anna Fitzová, vdova po řediteli měšťanky Johannu Fitzovi, jež zemřela ve věku 48 let a mozkové krvácení. V květnu stejného roku zemřel na leukémii ve Vídni ve věku 22 student práv Alfred Fitz. Byl převezen do Opavy a pochován k matce. Při této příležitosti byly exhumovány ostatky Johanna Fitze (+1905) a jeho dcery Anny (+1901) a převezeny z frýdeckého hřbitova. V následujícím roce zemřel Lorenz Stadler, dne 27. listopadu 1912 ve věku 70 let. Jeho pozůstalá vdova Emma Stadlerová zemřela v srpnu 1914. V meziválečné době nedošlo k žádnému pohřbu. Až v době druhé světové války sem byla uložena urna s ostatky manželky Karla Stadlera Wilhelminy, rozené Fitzové, která zemřela ve věku 58 let v dubnu 1943. Její nejmladší sestra Henriette, jež byla dětskou zdravotní sestrou, zemřela ve věku 43 let v březnu 1944. Jako poslední byla 9. listopadu 1944 do hrobu uložena urna s popelem Karla Stadlera.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.