Heeger Viktor

* 28. 4. 1858 Zlaté Hory – + 5. 8. 1935 Opava

Spisovatel, novinář, průkopník lyžařství.

Viktor Heeger, dnes již zapomenutý spisovatel, autor divadelních her a politik, který se těšil u slezských Němců značné popularitě, se narodil 28. dubna 1858 ve Cukmantlu, dnešních Zlatých Horách. Jeho otec Moritz Heeger pocházel z Dolního Rakouska a byl synem důstojníka. Pracoval jako nadlesní u správy biskupských lesů na Jánském Vrchu u Javorníka jako revírní. Zemřel v srpnu 1864 a vdova se třemi dětmi se odstěhovala do Opavy, avšak v roce 1870 rovněž zemřela.

Viktor navštěvoval opavskou vyšší reálku a potom učitelský ústav, který absolvoval v roce 1876. Jeho pedagogická kariéra začala ve Velkých Heralticích a v letech 1879 až 1892 působil na obecné škole v Bruntále. Po 14 letech ovšem musel z důvodu nemoci hrtanu učitelské povolání opustit, neboť nebyl schopen hovořit dlouhodobě nahlas. Začal se živit jako novinář a spisovatel na volné noze. V Bruntále se Heeger výhodně oženil. Vzal si za ženu Theresii, dceru majitele továrny na výrobu lněného a damaškového zboží Johanna Wursta. Dne 3. září 1888 se zde narodil jeho jediný syn Hermann. Kromě něj měl ještě dvě dcery, Annu a Hertu. Obě se narodily ve Vídni.

Heeger se přestěhoval do Brna, kde se věnoval především vydávání časopisu s názvem Mährisch-Schlesisches Jagdblatt, který založil již 1885 v Bruntále. Kromě psaní se veřejně angažoval ve sportovních spolcích a v Brně byl taktéž politicky aktivní. Za Německou lidovou stranu (Deutsche Volkspartei) byl v letech 1897–1900 poslancem říšské rady.

Druhý Heegerův pobyt v Opavě je vymezen roky 1909 až 1913. Heeger byl v zemském hlavním městě agilním členem německého nacionálního spolku Nordmark a k propagaci němectví využíval především formu divadla. V roce 1912 založil divadelní spolek a každoročně pořádal festivaly Reihwiesener Volksbühne (Lidová scéna na Rejvízu), čímž se opět vrátil do svých rodných Jeseníků.

Po smrti své druhé manželky v roce 1920 žil Heeger v lázeňském domě Koppenhaus v Gräfenbergu u Jeseníku (dnes Lázně Jeseník), ale nepřetrhal své kontakty s Opavou, neboť byl korespondentem zde vydávaných novin Deutsche Post. Jeho kratší příspěvky, většinou ve formě komentáře nebo fejetonu, často kritické, byly psány odlehčeným literárním stylem a nesly název „Koppenbriefe“.

Heeger patřil mezi populární osobnosti německého veřejného a kulturního života. Jeho divadelní hry z prostředí venkovského lidu, právě proto tak oblíbené u ochotnických spolků, byly s úspěchem uváděny i v kamenných divadlech. Hra s názvem Die Wunderkur (zázračná léčba) měla 180 repríz a hrála se dokonce ve Vídni a v roce 1913 také v opavském městském divadle.

Literární tvorba Viktora Heegera byla orientována taktéž na přírodu a horský lid Jeseníků, proto při psaní používal často formu dialektu a zabýval se sběrem lidových básní, písní a pověstí.

Krátce po smrti si svého rodáka připomněly Zlaté Hory, kde byla na Heegerově rodném domě odhalena pamětní deska. Také na Cvilíně u Krnova byl Heegerovi odhalen pomník. V některých městech nesly jeho jméno ulice, a to včetně Opavy, kde se v letech 1938-1945 jmenovala dnešní Stratilova ulice Viktor Heegergasse.

Kromě své literární a umělecké činnosti se Viktor Heeger zapsal do historie sportu jako průkopník lyžování. V roce 1886 se dočetl v novinách o lyžování v Norsku. Článek byl doplněn i reklamou jedné firmy v Oslu, která vyráběla lyže. Mladého Heegera to zaujalo natolik, že si lyže objednal a na jaře 1887 je úspěšně vyzkoušel u zámecké zahrady v Bruntále – možná jako vůbec první lyžař v Jeseníkách.

Poslední dvě léta svého života prožil Heeger opět v Opavě, přesněji řečeno v Jaktaři. Zemřel 5. srpna 1935 a o dva dny později byl pohřben na městském hřbitově.

Zajímavý náhrobek na hrobu Viktora Heegera má podobu božích muk, jejichž vrchol tvoří kaplice s křížem a motivem horské krajiny. Autorem je jesenický sochař Engelbert Kaps. V hrobě byla v roce 1920 jako první pohřbena Heegerova žena Berta, která zemřela ve věku 54 let. Berta byla dcerou generálního inspektora státních drah Johanna Thiela a narodila se ve Vidni 19. září 1865. Manželství s Viktorem Heegerem uzavřela v roce 1895.

Syn Viktora Heegera z prvního manželství jménem Hermann (1888–1958) byl lesníkem, stejně jako dědeček. Po druhé světové válce žil ve Štýrsku.

Dcera Herta (*1898) si vzala za manžela Erwinq Kubiczka (1895–1955), který byl účetním revidentem a inspektorem u městského úřadu v Opavě. Vlastnili dům na Biermannově (dnes Bartoníčkova) č 34, jenž byl postaven v letech 1923–1924 stavební firmou Julia Lundwalla. V roce 1941 byla provedena změna příjmení členů rodiny Erwina Kubiczka na rodné příjmení manželky. Od této doby manželé i jejich dvě děti, Lotte (*1923) a Gerhard (*1924) nosili příjmení Heeger. Rodina Erwina Heegera opustila Opavu v květnu 1945. V letech 1946 až 1952 žili Heegerovi v Oberaudorfu v Bavorsku, poté se přestěhovali do Mnichova.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.