Kazimír Těšínský, Piastovec

* kolem 1448 – + 13. 12. 1528 

Kníže opavský a těšínský, vrchní slezský hejtman. 

Manželství knížete Boleslava Piastovce (1425–1452) s Annou (1430–1490), dcerou Ivana, knížete Bielského, mělo politický motiv. Anna totiž byla neteří královny Sonky, manželky českého krále Vladislava II., a její manželství s knížetem Boleslavem mělo posílit vliv Jagellonců ve Slezsku. Kazimír byl jejich prvorozeným a zároveň jediným synem. Otec mu brzy zemřel, a tak společně s matkou jej vychovával strýc, kníže Przemyslaw, který mu také udělil v držení Bielsko. Po strýcově taktéž brzké smrti (1477) se ujal vlády nad celým těšínským knížectvím. Po vzoru svého strýce Przemyslawa se nejprve přiklonil na stranu uherského panovníka Matyáše Korvína. Po roce 1478 v souvislosti se sporem těšínských knížat o hlohovský podíl se přiklonil na stranu českého krále Vladislava, neboť uherský král i na jeho účet začal vytvářet ve Slezsku svou doménu. Po smrti Matyáše Korvína král Vladislav obsadil Slezsko a knížeti Kazimírovi svěřil úřad vrchního slezského hejtmana. Úřad spravoval až do roku 1504, kdy na jeho místo král Vladislav jmenoval svého bratra Zikmunda Jagellonského. Ten však byl po dvou letech zvolen polským králem, a tak se úřad vrátil těšínskému knížeti a ten jej vykonával až do roku 1528. Služba českému králi se knížeti Kazimírovi vyplatila, neboť král Vladislav mu udělil doživotně knížectví hlohovské a po odchodu Zikmunda Jagellonského z Opavy na polský královský stolec také knížectví opavské.

Za manželku si vzal Johanu (1460–1496), dceru opavského knížete Viktorína z Poděbrad, a měl s ní dva syny, Fryderyka a Václava. Viktorín u svého zetě knížete Kazimíra dožil v Těšíně po velmi pohnutém životě v ústraní (+ 30. 9. 1500).

PhDr. Josef Gebauer