Kraus von Würbentreu

* 1834 Vrbno pod Pradědem – + 10. 9. 1884 Opava

Rodina důstojníka rakouské armády.

Peregrin Krauss se narodil v roce 1834 ve Vrbně pod Pradědem v rodině hostinského a měsťana Peregrina Krausse a jeho manželky Theresie rozené Hentschelové. Kraussové byli ve Vrbně stará měšťanská rodina, provozovali krejčovské řemeslo.

Peregrin se stal důstojníkem z povolání. Sloužil v pěším pluku č. 1 „Císař“, jenž byl posádkou v Opavě. Dne 25. října 1866 se v kostele Panny Marie oženil s Karolinou Schnirchovou (*1842). Její otec Carl Schnirch (psáno také Schnürch) byl opavským stavitelem, působícím ve 30. a 40. letech. Vlastnil dům na Jaktařské (dnes Krnovská) ulici č. 41.

Manželé Kraussovi měli čtyři syny, z nichž se jediný Ludwig, který se narodil 24. srpna 1867, dožil dospělosti a založil rodinu. Podobně jako otec, i Ludwig byl důstojníkem rakouské armády. Oženil se v roce 1894 s Elisabeth Kochovou (*1872), původem z Vídně. Krátce po svatbě se nechal převést do zálohy v hodnosti nadporučíka (rytmistra). Manželé měli jednoho syna a čtyři dcery.

Rodina kapitána Peregrina Krausse žila v domě Schnirchových na Jaktařské ulici. Po smrti svého otce Carla Schnircha dům zdědila jeho dcera Karolina. Během své třicetileté vojenské služby byl Peregrin Krauss vyznamenán vojenským služebním odznakem I. třídy pro důstojníky a válečnou medailí.

Peregrin Krauss, tehdy již v hodnosti majora, byl císařským rozhodnutím z 30. července 1883 povýšen do šlechtického stavu s predikátem „von Würbentreu“. Nobilitační list byl vyhotoven 6. září 1883. Přídomek odkazuje na Peregrinovo rodiště Vrbno pod Pradědem, německy Würbenthal. Protože však místní názvy nemohly být součástí šlechtického predikátu, byl použit pouze slovní základ.

Do šlechtického stavu císař povyšoval důstojníky z povolání na základě udělení určitého řádu, případně po stanoveném počtu odsloužených let v armádě a účasti na minimálně jenom válečném tažení. Prosté „von“ bylo uděleno bez poplatku, pokud chtěl žadatel užívat titul „Edler von“, musel si připlatit. Udělování šlechtických titulů zajišťoval takzvaný Šlechtický archiv (Adelsarchiv) ve Vídni. Zpravidla byly vyhotoveny tři návrhy erbu, z nichž byl jeden vybrán pro udělovací diplom, který podepsal císař. Udělení šlechtického titulu se veřejně oznamoval v novinách Wiener Zeitung.

Rodový znak Kraussů von Würbentreu má následující podobu. V modrém štítu na zeleném trávníku stojí zlatý hrad s hradbou se dvěma černými střílnami po každé straně černého vchodu a dvěma věžemi s cimbuřím na obou stranách. Nad ním stojí zlato-červeně šachovaný orel. Z korunované turnajské přilby vyrůstá orel jako ve štítu. Přikryvadla vpravo modro-zlatá a vlevo červeno-zlatá.

Major Peregrin Krauss Edler von Würbentreu zemřel v Opavě 10. září 1884 ve věku 51 let. Byl pohřben na starém městském hřbitově v místech dnešního kostela sv. Hedviky.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 5, třída I, hrob 14-15)  Zobrazit hrob na mapě

Hrobové místo na současném hřbitově bylo zakoupeno rodinou v roce 1896. Jako první sem byl v srpnu 1896 pochován dvouletý syn Ludwiga Krausse von Würbentreu. V následujícím roce byla do hrobu pohřbena tříměsíční Ludwigova dcera Elisabeth.

Karolina, vdova po majoru Peregrinovi Kraussovi, zemřela 28. června 1905 ve věku 63 let. V rámci jejího pohřbu došlo k exhumaci 7 členů rodiny ze zrušeného hřbitova. Jejich ostatky, včetně Peregrina Krausse von Würbentreu, byly uloženy do dvou rakví.

Jako poslední byl do rodinné hrobky pohřben Ludwig Krauss von Würbentreu, který zemřel ve věku 63 let dne 2. prosince 1930 v hodnosti kapitána v záloze.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.