Moravský Jošt

* říjen 1351 – + 18. 1. 1411 Brno

Markrabě moravský a braniborský, říšský generální vikář v Itálii, zvolený král římský z rodu Lucemburků, držitel Lužice a Krnovska.

Byl nejstarším synem moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, mladšího bratra císaře Karla IV., a Markéty, dcery opavského vévody Mikuláše II. Z titulu prvorozenství se stal po smrti svého otce (+ 12. 11. 1375) markrabětem moravským, svrchovaným pánem Moravy. Nejen se svými mladšími bratry Prokopem a Janem Soběslavem, ale také se svými bratranci, českým králem Václavem IV. a uherským králem Zikmundem Lucemburským, zápasil zprvu o vládu nad celou Moravou a později i nad celým dědictvím České koruny. Byl obratným politikem s nepěknými povahovými vlastnostmi, především ziskuchtivostí a neupřímností. Byl však velmi vzdělaný a samotný M. Jan Hus pro něj pořídil opis Viklefova díla Trialogus. Vzdělání se mu dostalo na dvoře krále Karla IV.
 
Markrabě Jošt se oženil s Anežkou, dcerou opolského vévody Vladislava, který vedl záškodnickou válku proti opavskému vévodovi Janu Ratibořskému, spřízněného s polsko-litevským králem Vladislavem Jagellou manželstvím s Helenou Korybutovičovou, dcerou litevského velkoknížete Vitolda. Bez svolení českého krále Václava IV. zmíněný opolský vévoda svému zeti markraběti Joštovi v roce 1390 prodal Krnov. Uvedený akt byl součástí záškodnické války opolského vévody Vladislava proti opavskému vévodovi Janu Ratibořskému s cílem zmařit polsko-litevskou unii.
 
Bratranci Václavovi pomáhal Jošt jako jeho generální vikář uspořádat chaotické poměry v Itálii (1383), bratranci Zikmundovi v roce 1387 pomohl k zisku uherského trůnu. Sám získal doživotně Branibory (1388) s kurfiřtskou hodností, jmenování "starostou království Českého" (1394), vévodství Lucemburské po smrti Václava, nejmladšího bratra Karla IV., Horní a Dolní Lužici (1401), vládu nad celou Moravou po smrti bratra Prokopa (1405) a nakonec byl 1. 10. 1410 zvolen římským králem. Korunovace se však nedožil, neboť záhy zemřel na brněnském Špilberku pravděpodobně otráven a nezanechal potomků.

PhDr. Josef Gebauer