Veselý Josef

Msgre. Josef Veselý

*28. července 1929 Zlámanka u Kroměříže – +5. února 2010 Ostrava

český katolický kněz, dlouholetý opavský děkan, básník, novinář, spisovatel a politický vězeň

Po měšťance začal studovat kroměřížské Arcibiskupské gymnázium, ale jeho dokončení mu překazilo násilné uzavření školy v době okupace Němci. Proto maturoval až po válce a pod vlivem prodělané těžké nemoci a také vlivem svých učitelů se rozhodl pro dráhu duchovního. Nastoupil proto ke studiu na olomoucký kněžský seminář, ale přípravu na budoucí práci v roce 1950 ukončilo uzavření školy komunisty. Stal se tedy dělníkem v továrně Sigma. Jako věřícího ho čekala na vojně tříletá služba u PTP, kdy pracoval jako zedník a lesní dělník, a pod dozorem “vedoucí strany“ byl i nadále, kdy byl nucený pracovat jako technik v galerii.

V roce 1961 byl jako aktivní kněží zatčen pro členství ve Společenství Vladimíra Neuwirtha a 25. července téhož roku byl ve vykonstruovaném procesu za údajné rozvracení republiky odsouzen na 13 let vězení. Trest vykonával nejprve v Ostravě a posléze ve Valticích, kde jej 8. prosince 1962 tajně vysvětil na kněze biskup Ján Chryzostom Korec. Po propuštění v roce 1965 pracoval jako dělník. Svá teologická studia dokončil až po uvolnění poměrů v Československu v letech 1968 až 1970 v Litoměřicích.

Svou polní primiční mši sloužil v roce 1969 ve své rodné obci za velké účasti obyvatel z širokého okolí. Jako kněz působil jako kaplan v Ludgeřovicích (1970-1971), administrátor v Budišově nad Budišovkou (1971-1981), administrátor v Opavě-Jaktaři (1981-1987) a od roku 1987 se stal farářem ve farnosti Panny Marie Opava a děkanem děkanátu Opava, kde působil 18 let. Dne 5. února 1991 byl jmenován čestným papežským prelátem. Byl také čestným kanovníkem Kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži.

Vedle duchoví činnosti působil také literárně – psát poezii začal v době svého věznění. Publikoval řadu básní a textů původně jako bibliofile a soukromé tisky. Knižně mu začaly vycházet až po roce 1989. K jeho nejvýznamnějším básnickým sbírkám patří Kamínky do mozaiky a Znamení, výbory básní Civilizace lásky i Ve znamení slunce a desítky dalších děl. Je držitelem opavské Ceny Petra Bezruče z roku 2001 a také ceny České biskupské konference za duchovní literární činnost, udělené mu roku 2005.

Ve své pastorační činnosti se soustřeďoval zejména na nemocné, děti a rodiny, od jejího vzniku úzce spolupracoval s opavskou Charitou a dalšími obdobnými organizacemi.

V roce 2005 odešel na odpočinek. Zemřel v únoru roku 2010 ve svých osmdesáti letech. Jen několik málo dní předtím (1. února 2010) převzal od prezidenta České republiky Václava Klause Řád T.G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.

Za přítomnosti několika tisíců farníků byl pohřbený na Městském hřbitově v Opavě.

S využitím materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Kůs