Krištůfek František

František Krištůfek

*12. prosince 1855 v Písku — +30. srpna 1935 v Písku

řídící učitel české matiční školy v Opavě, náměstek starosty a později předseda Matice opavské, předseda Čtenářského spolku v Opavě, iniciátor vzniku českých škol na Opavsku, hudebník

František Krištůfek¹ se narodil do rodiny píseckého měšťana a mistra krejčovského Tomáše Krištůfka a jeho ženy Magdaleny, dcery píseckého domkáře Josefa Pixy.

V roce 1883 byl Ústřední maticí školskou vyslán do Oseku, kde se podílel na založení první místní české školy. O prázdninách byl do obce vyslán s úkolem zajistit vše potřebné k zahájení vyučování. Krištůfek zde však narazil na odpor místního bürgermeistra Härtla, který českou školu odmítl a její otevření zakázal. Na tuto situaci reagoval tím, že telegraficky požádal Prahu o neodkladné zaslání výnosu Zemské školní rady, jímž bylo otevření české školy v Oseku povoleno, přímo Härtlovi. Současně obcházel rodiče a přesvědčoval je, aby své děti zapsali do nové školy. Zájem byl nakonec tak velký, že bylo nutné narychlo zajistit ještě dva další učitele. Zároveň se stal zakládajícím členem Národní jednoty severočeské a jako člen jejího ústředního výboru založil dne 12. července 1885 její místní odbor v Oseku. Podobně významná byla jeho role při zakládání obecné školy v Duchcově. I zde se proti zavedení českého jazyka ve školství postavil majitel dolu William Reffeen a jeho správce Krisch, který dokonce nechal vyvěsit plakáty s výhrůžným textem: „Kdo se podepíše pro českou školu, bude okamžitě z práce propuštěn a z bytu vypovězen!“ Po stížnosti, kterou řídící učitel Krištůfek adresoval českému místodržitelství, obdržel uhlobaron přísnou důtku s výstrahou a škola byla nakonec skutečně zřízena.

Roku 1887 byl František Krištůfek přeložen do Teplic, kde po aféře s falešnými podpisy na petičních arších za založení českojazyčné státní školy nahradil dosavadního ředitele obecné školy Ústřední matice školské Jana Klecandu. Vedle učitelského povolání zde působil také jako sbormistr Dělnického zpěváckého spolku Slavík-Lidumil v Teplicích. V roce 1891 odešel do Žatce a poté do Liběchova na Mělnicku, kde byl jmenován řídícím učitelem zdejší školy Ústřední matice školské.

Během svého liběchovského působení se seznámil s Julianou Liederhausovou (*25. prosince 1874), dcerou Antonína Liederhause, kupce z Dolních Beřkovic. Tuto tehdy ještě nezletilou, teprve osmnáctiletou slečnu, si ve svých sedmatřiceti letech dne 16. srpna 1893 vzal za manželku. Novomanželé bydleli v Liběchově č. p. 54, kde se jim narodily první dvě děti. Dne 20. července 1894 přišel na svět syn František Salesius Quido, který se však dožil jen několika let a zemřel v květnu 1901. Dne 25. října 1896 se narodila dcera Blažena Marie, jež však zemřela již 2. dubna 1897.

V roce 1897 se František Krištůfek s manželkou přestěhoval do Opavy, kde byl jmenován řídícím učitelem na matiční obecné škole. Zároveň se aktivně zapojil do činnosti Matice opavské a veřejného života. Roku 1899 byl zvolen přísedícím výboru Matice opavské, v roce 1904 se stal náměstkem jejího starosty Václava Hauera a v nelehkých letech první světové války Matici sám vedl. V novém století byl opakovaně volen předsedou Čtenářského spolku v Opavě a od roku 1907 byl jeho čestným členem. V rámci spolku inicioval vznik smyčcového kvarteta, které vystupovalo ve složení Krištůfek, Hobzík, Kuchař a Solnař.²

Jako učitel organizoval také veřejné sbírky ve prospěch svých žáků, například vánoční sbírku ve prospěch chudých českých dětí. Největší pozornost si však zaslouží jeho přínos k zakládání českých škol v obcích Opavska. Jako příklad lze uvést otevření mateřské školy v Hlavnici dne 16. června 1918:

„Bylo vykonáno posvěcení místním farářem Vincencem Kubalou, na to ujal se hned slova velezasloužilý předseda Matice Opavské pan František Krištůfek, řídící obecné školy v Opavě. Třebaže vlas mu zbělal dlouholetou činností na roli dědičné, přece zvonivým hlasem, vznešenou tklivou mluvou, zapsal se do srdce dětí, učitelky a obecenstva, čímž vykonal slavnostní akt otevření mateřské školy. Hned na to zazněly milé tóny pěveckého spolku Křižkovského z Opavy, který jemně zazpíval slavnostní sbor. Potom hudba vesele zahrála vyzvavše všechny do připravené zahrady. Tam teprve sešla se nejen celá dědina, ale i širší okolí bylo přítomno tak významného dne. Jmenovaný vlastenecký spolek vystoupil několikráte svými zpěvnými čísly, čímž zvýšil slavnostní náladu. Tam znova se ujal slova pan předseda Matice Opavské František Krištůfek, promluviv tklivá slova k srdcím občanů hlavnických i dětí, uváděje důležitý význam mateřské školy v Hlavnici, jejíž vydržování Matice Opavská převzala a výchovu dětí, příští součástky národa svěřuje učitelce slečně Marii Kubesové. Ta poděkovala chvějícími se upřímnými slovy a slíbila s čistou láskou a svědomitostí pracovati na cíli vytčeném“.³

V Opavě se manželům narodili i další potomci. Dne 30. dubna 1898 to byla dvojčata – dcery Julie Maria a Blažena Antonie. Ani tentokrát se však rodiče ze svých dětí neradovali dlouho: Julie zemřela již 27. června 1898, o dalším osudu Blaženy nejsou známy žádné zprávy. Tragické události tím neskončily – dne 10. dubna 1904 podlehla dlouhodobé nemoci a ve svých nedožitých třiceti letech zemřela i Františkova manželka Juliana.

František Krištůfek žil v Opavě až do konce dvacátých let 20. století, kdy se vrátil do rodného Písku. Zde jej již provázely choroby stáří, jimž dne 30. srpna 1935 ve věku 79 let podlehl. Ke kremaci byl převezen do Českých Budějovic, kde je také pohřben.