Stürzenhofer Placid

Placid Stürzenhofer

*5. října 1857 v Hroznové Lhotě - +16. září 1916 v Kylešovicích

osvícený a národně uvědomělý učitel a ředitel školy v Kylešovicích, zakladatel společenských a vlasteneckých spolků, činovník v nich, iniciátor společenských akcí, správce knihoven

Budoucí věhlasný kylešovický ředitel obecné školy se narodil jako dvojče se svým bratrem Brunem do rodiny Antona Stürzehofera (*1810), nadučitele v Hroznové Lhotě u Hodonína a jeho ženy Antonie, roz. Horníkové. V rodině už předtím žili čtyři sourozenci z prvního otcova manželství Aloisie (*1837), Jindřich (*1841), z druhého pak Tadeáš (*1849) a Antonín (*1855). Jak praví rodinná paměť, otec měl být potomkem německého barona Stürzehofera, usazeného v Uherském Hradišti v době rakousko-pruské války poté, co přišel o rodinné državy a zchudnul. To ale není věrohodně potvrzeno.[1]

Jisté je, že hroznolhotská větev rodiny spojila svůj život s učitelstvím. Také zásluhou Placidova dědy Jana (mimochodem byl také vyhlášený varhaník) vznikla v Hroznové Lhotě škola, kde i od roku 1820 do roku 1843 působil jako správce[2], v letech 1843 až 1866 tuto školu vedl jeho syn Antonín, a tak není divu, že i Placid se z českého gymnázia v Přerově vydal učitelskou cestou. A nastoupil ke studiu na učitelském ústavu v Opavě.

Do Kylešovic Placid Stürzehofer přišel hned po maturitě roku 1877 jako podučitel poté, co byla zdejší škola rozšířena na tři třídy a bylo třeba zajistit dalšího vyučujícího. Později, v roce 1881, byl jmenovaný i jako správce této školy. V roce 1887 byl mezi vlastenci, zakládajícími Hospodářskou besídku pro Kylešovice. Jednou z aktivit besídky bylo založení knihovny, základy knihovny zajistil kylešovický farář Jindřich Stürzehofer (staršího bratra Placida) jako dar 156 svazků od Matice Opavské a Placid se stal jejím správcem.

Oženil se 24. října roku 1882 s opavskou dívkou Janou Húskovou (*25. března 1864), dcerou zdejšího měšťana. Novomanželé se nastěhovali nejprve do domu v Kylešovicích č. 184, kde se jim v říjnu 1883 narodil prvorozený syn Ladislav, v roce 1888 pak syn Antonín. Později se přestěhovala rodina do tzv. obecního domu č. p. 182, tedy nájemního domu obce Kylešovice, který stál za kostelem v sousedství fary a dnes už ho v Kylešovicích nenajdeme. Ve služebních bytech zde bydleli především osoby důležité pro obec, ale bez zdejšího domovského práva. A jeden z nich byl nadučitel Placid Stürzenhof s rodinou.

Byl jedním z těch, kteří v Kylešovicích bojovali za novou školní budovu, což se nakonec i povedlo. Základní kámen školy v sousedství kostela na Masarykově ulici (dnes Hlavní) byl položen 11. září 1901 a hlavní slovo při této příležitosti měl právě Placid Stürzehofer. Nová školní budova byla posvěcena při Národní slavnosti 31. srpna 1902 farářem Jindřichem Stürzehoferem, který v té době ale již působil v Kateřinkách. Záhy byl Placid jmenovaný řídícím učitelem školy a vedle pedagogické činnosti se zasloužil o její „rozvoj a zajištění bohatých učebních a sbírkových fondů školy.“

Stál rovněž u vzniku Učitelské jednoty opavské roku 1894, kde byl i dlouholetý místopředseda, a její odnože Podpůrného školského spolku v Kylešovicích (1897), který se zaměřoval na „podporování školy a mládeže školní“.

Stejně jako kylešovický farář Jindřich, také Placid patřil k těm, kteří neváhali podporovat druhé. Jeho jméno tak můžeme najít v celé řadě seznamů dobrovolných finančních příspěvků a darů pro různé účely – od chudých školních žáků přes Matici slezskou až po Svatováclavskou sbírku.

Na počátku roku 1916 byl delegovaný do předsednictva Správního výboru Sirotčích spolků pro soudní okres Opavský, Klimkovický, Bílovecký, Polsko-Ostravský, Bohumínský, Frýdecký, Těšínský a Fryštácký, jemuž předsedal další významný člověk se vztahem k Opavě, Rudolf Gudrich.

Na počátku I. světové války se mobilizace nevyhnula ani učitelům a hned tři z vyučujících museli buď na frontu nebo do služby k c. k. hejtmanství v Opavě. Citujeme z Kroniky obce Kylešovic Rudolfa Gudricha:

„Zůstal tedy ochuravělý ředitel školy Placid Stürzenhofer se dvěma učitelkami sám i bylo třeba na úkor školní výchovy třídy spojovati. A když se 11. ledna 1916 nastěhovalo do školy vojsko a zemřel pro přílišnou námahu vzorný pracovník ředitel Placid Stürzenhofer, nedalo se katastrofálním škodám ve školní práci a výchově zabrániti, Vyučováno, jak se dalo, někdy i jen jednou v týdnu. Tak škola i mládež pustla.“

Placid Stürzenhofer už v té době trpěl tuberkulosou plic a právě tomuto onemocnění podlehl 12. září 1916 ve věku 59 let ve svém bytě v Kylešovicích č. 282. Jeho žena Jana zemřela 5. listopadu 1939 v Opavě v nedožitých 76 letech, oba jsou pohřbeni na hřbitově v Kylešovicích.

„Skoro 40 let působil výborný tento pedagog, hudebník velkých kvalit a vzácný člověk ve zdejší obci, vychoval řadu generací, které s vděčností vzpomínají na svého učitele.“ - Pamětní kniha obce Kylešovice.

Popisky ke snímkům:

Matriční zápis o narození Placida Stürzenhofera. Zdroj: Slezský zemský archiv
Jediný známý portrét Placida Stürzenhofera. Zdroj: Státní archiv Opava
Jeden z článků o společenském dění, kde se jeho jméno vyskytuje. Zdroj: Školský věstník, roč. 1, č. 7 ze dne vydání 20. dubna 1904. 
Novinová zpráva o smrti Placida Stürzenhofera. Zdroj: Slezský venkov, roč. 5, č. 74 ze dne vydání 15. září 1916.
Matriční zápis o úmrtí Placida Stürzenhofera. Zdroj: Slezský zemský archiv

Další poznámky a doplnění:

Jméno Placid je ekvivalent latinského jména Placidus, což znamená klidný, mírný, tichý a spokojený. Má spíše význam v křesťanské víře, než světské společnosti. Jeho nejznámější nositel byl svatý Placidus ze Subiaca, benediktinský mnich žijící v 6. století, který je uctíván jako světec.

Farář Jindřich Stürzenhofer, bratr Placida, se narodil 5. července 1840 v Hroznové Lhotě. Duchovní službu začal v Olbramovicích 9. září 1872. Dlouhodobá snaha Kylešovic přinesla ovoce v roce 1872, došlo ke zřízení samostatné farnosti a prvním farářem se stal P. Jindřich Stürzenhofer. V době jeho působení se z kostela stal skutečný svatostánek. Přibyl jeho boční oltář, nová křížová cesta a nová křtitelnice, byla opravena střecha a kostel vymalovaný. 25. srpna 1892 byl P. Stürzenhofer přeložen do farnosti Kateřinky a novým farářem se stal P. Florián Fritz. Roku 1898 pak odešel do výslužby. Zemřel 30. října 1911 při pobytu v Opavě.
Stejně jako bratr Placid byl to vzdělaný člověk s vysokým vlasteneckým uvědoměním a jako duchovní pastýř i s velkým morálním vlivem na spoluobčany. V obci patřil k významným veřejným osobnostem a podporovatelům společenského života. 

Syn Placida Stürzenhofera Ladislav, absolvent gymnázia v Opavě, se stal úředníkem, působil na c. k. okresním hejtmanství v Opavě, v Opavě i v Kylešovské ul. 10 žil. V roce 1914 narukoval a v roce 1915 byl raněn do levé nohy, léčil se v Písku a posléze byl propuštěn do civilu. Dne 5. listopadu 1918 se oženil s Albínou Klapetkovou z Milostovic. Byl aktivní v Matici Opavské a zemřel ve svých 42 letech, v roce 1925.

Syn Antonín Stürzenhofer, absolvent gymnázia v Opavě, byl rovněž učitel a vyučoval v Raduni. Bohužel, 15. září 1915 ve svých 27 letech zemřel v Kylešovicích u rodičů rovněž na plicní tuberkulosu necelý rok po své svatbě s Marií Mrůzkovou ze Slavkova 17. 11. 1914. Můžeme předpokládat, že i když zemřel „doma“, na jeho smrti se podepsala vojenská služba na frontě, jeho jméno můžeme najít na pomníku padlým v I. světové válce v Raduni u kostela.

Zdroje:

GUDRICH; Rudolf: Kronika obce Kylešovic, díl I. a II.
Sborník Jubilejní sborník k 50. výročí postavení nové školní budovy v Hroznové Lhotě (1951 – 2001). MŠ a ZŠ Hroznová Lhota, červen 2001.
Fondy Slezského zemského archivu v Opavě, Moravského zemského archivu v Brně a Vojenského historického ústavu
Periodika: Opavský Týdeník, Ostravský kraj, Školský Věstník, Slezský venkov, Slezské slovo

 

[1] Tvrzení je nejspíše „upravenou verzí“ faktu, že roku 1784 byl členem zrušovací komise kláštera Velehrad jistý krajský komisař Stürzenhofer z Uherského Hradiště, jehož „pracovní metody“ byly velmi nelidské a přísné. Navíc jím byly prý zcizeny některé klášterní cennosti, např. perly, které pak nosila jeho žena. Za to měl na něj a rodinu padnout Boží trest, když zchudl a skončil jako tulák a pobuda, jeho žena jako žebračka. Příběh je uvedený v práci Jaroslava Šilera Uherskohradišťští děkani a místoděkani, publikované v Brně roku 2022.

[2] Jubilejní sborník k 50. výročí postavení nové školní budovy v Hroznové Lhotě (1951 – 2001). MŠ a ZŠ Hroznová Lhota, červen 2001. Str. 6

Zpracoval: Martin Kůs